Německo tlačí na vytvoření mezinárodních pravidel, která by omezila používání moderních autonomních zbraní. Požadavky na regulaci znějí nejen od představitelů Evropské unie, ale přidal se k nim také německý ministr zahraničí Heiko Maas. Autonomní zbraně mají potenciál změnit sílu jednotlivých armád a ruský prezident Vladimir Putin dokonce prohlásil, že lídr v oblasti umělé inteligence se stane vůdcem světa.
Úterní jednání ministrů zahraničí států NATO svět vnímal hlavně skrze reakci aliance na eskalaci konfliktu mezi Ukrajinou a Ruskem. Německý ministr Heiko Maas ale chtěl řešit i jinou věc. NATO by se podle něj mělo zabývat rozvojem moderních zbraňových technologií, jelikož tzv. „roboti zabijáci“ se už brzy mohou stát realitou.
„Naše pravidla musí udržet krok s technologickým vývojem nových typů zbraňových systémů,“ prohlásil před schůzkou Maas. Německo tlačí na evropské spojence, které zajímají spíše chemické a jaderné zbraně, aby se věnovali také umělé inteligenci a vesmírným projektům. „Není to jen o konvenčních raketách a bombách, ale také o bitech a bajtech. Některé věci mohou stále znít jako sci-fi, například vesmírné zbraně, ale když nebudeme myslet dopředu, sci-fi se brzy stane krutou realitou. Mám na mysli i plně automatizované systémy, které mohou zabíjet nezávisle na lidské kontrole,“ doplnil Maas.
Současná pravidla mají podle Maase trhliny a svět musí udělat všechno, aby zastavil tendence zlepšovat výzbroj. Podobně jako německý ministr mluví i šéfka evropské diplomacie Federica Mogheriniová, podle níž je nezbytné, aby došlo ke spolupráci vlád, průmyslu a občanské společnosti.
„Víme, že umělá inteligence představuje nové bezpečnostní výzvy. Vstupujeme do světa, v němž mohou drony nezávisle vyhledávat cíle a zabíjet bez lidského zásahu. Umělá inteligence může rozhodovat o životě a smrti bez přímé kontroly lidí. Lidé si musí ponechat kontrolu nad použitím takové smrtící síly,“ pravila Mogheriniová minulý týden na výroční konferenci Evropské obranné agentury.
NATO o potřebě reagovat na vývoj zbraňových systémů ví. Šéf aliance Jens Stoltenberg před měsícem konstatoval, že Čína do nich investuje velké prostředky, přičemž jí vyvíjené technologie zahrnují i rakety, které by neodpovídaly podmínkám Smlouvy o likvidaci raket středního a kratšího doletu uzavřené USA a Sovětským svazem v roce 1987. NATO prosazuje, aby se smlouva do budoucna vztahovala i na Peking.
Kroky aliance jsou však zatím laxní a neodpovídají tempu, jakým pracuje například zmíněná Čína. To konstatovali i analytici Atlantické rady, think tanku zaměřeného na oblast mezinárodních vztahů. Čína plánuje stát se do roku 2030 světovým lídrem v segmentu umělé inteligence. Vyvinula několik civilních sítí senzorů a nyní se zabývá jejich využitím pro vojenské účely.
„Pokud aliance, nebo samy národy, nestanoví jasnou strategii a nepovedou skutečnou diskusi o implementaci a zneužívání umělé inteligence, existuje reálné riziko, že Čína bude určovat právní a technické standardy jejího používání,“ varuje Atlantická rada.
Čína má navíc obrovskou výhodu v tom, že světoví technologičtí giganti často vycházejí vstříc jejím požadavkům. Například Apple má jiné nastavení soukromí pro čínské uživatele iPhonů. Data uživatelů musejí být uložena na čínských serverech, což fakticky znamená, že k nim mají přístup tamní zpravodajské služby.
Kromě Číny se o vývoj moderních zbraňových technologií zajímá i Rusko. Podle ruského prezidenta Vladimira Putina může umělá inteligence zcela překopat rozložení sil na mezinárodním poli. „Umělá inteligence je budoucnost, nejen pro Rusko, ale pro celé lidstvo. Kdokoli se stane lídrem v této oblasti, stane se vládcem světa,“ prohlásil Putin.
Jak by mohla Moskva technologie využít, naznačila analýza think-tanku Brooking Institution, která se zaměřila na možný rozvoj umělé inteligence do roku 2040. Podle ní se nemusí jednat jen o „roboty zabijáky“ nebo rakety, ale také o velké množství chytrých ponorek nebo podmořských min, které by Rusko v případě konfliktu mohlo umístit například do Baltského moře a ohrožovat alianční nebo jiné lodě. „Rusko je už nyní silné v této oblasti a v následujících letech může tuto technologii ovládnout,“ konstatuje Brookings Institution.
Možnosti autonomních zbraní už začaly zkoumat i Spojené státy. Ministerstvo obrany rozjelo tzv. Maven project, neboli snahu využít technologie vyvíjené v proslulém centru Silicon Valley pro vojenské účely. Projekt se však setkal s vlnou odporu v soukromém sektoru. Pentagon zároveň oznámil, že chystá speciální centrum, v němž by s umělou inteligencí pracovala přímo armáda.