Vyjednaný mír ukončil v pátek 21. května jedenáctidenní konflikt mezi Izraelem a Palestinou. Odpalování raket a bombardování se sice zastavilo, ale politické a zákulisní bitvy pokračují. Šéf americké diplomacie Antony Blinken se vydal na čtyřdenní cestu na Blízký východ, aby se přesvědčil o dodržování příměří. Jeho hlavním cílem bylo dohlédnout na realizaci dohodnutých podmínek, ale současně také nastínit další americké úmysly. Ty se Izraeli ale příliš nezamlouvají. Pojďme si společně zmapovat, co se událo po zastavení horké fáze konfliktu mezi Izraelci a Palestinci.
Přetrvávající nevraživost
Nejnovější příměří ukončilo další kapitolu nekonečného příběhu ostrých konfliktů mezi Izraelem a Palestinou. Tento střet za sebou zanechal přes 250 obětí a znovu dokázal, že soužití mezi oběma národy je spíše jen utopickým přáním.
Příměří zastavilo hlavní boje, ale nevraživost mezi oběma tábory už ne. Důkazem toho mohou být další střety na Chrámové hoře v Jeruzalémě mezi Palestinci a izraelskou policií. Zapadnout by neměl ani další útok nožem na izraelském území, který zranil dva lidi, z toho jednoho izraelského vojáka. Identita útočníka nebyla zveřejněna, nicméně většina médií poukazuje na palestinskou stopu. Na druhou stranu je nutné objektivně přiznat, že i Izrael podnikl jeden smrtelný útok od vyhlášení příměří. Jeho cílem byl mladý Palestinec žijící v uprchlickém táboře na Západním břehu. Útok provedly speciální izraelské jednotky operující na palestinských územích. Pokud byste se o nich chtěli dozvědět něco více, určitě stojí za zhlédnutí izraelský seriál „Fauda”, dostupný na Netflixu, který je označován za „nejlepší seriál, který jste ještě neviděli”.
Nedávné příměří, vyjednané Egyptem, nese svoje ovoce. Obě strany mají sice stále prst na spoušti, ale prozatím ji nikdo nestiskl. Zatím. Teroristické hnutí Hamás působící v pásmu Gazy adresovalo několik výhrůžek Izraeli s tím, ať „dá ruce pryč od východního Jeruzaléma a od jeruzalémské mešity Al-Aksá”. Na opačné straně zase poslanec Knessetu za Netanjahuovu stranu Likud a bezpečnostní expert Cachi Hanegbi uvedl, že Izrael do budoucna musí změnit svoji strategii. „Nemůžeme čekat na raketovou palbu. Od nynějška bude důvodem izraelských útoků už příprava raket a nové vyzbrojování Hamásu,” prohlásil. Izrael tedy v budoucnu začne provádět větší množství preventivních útoků, od kterých si slibuje snížení akceschopnosti Hamásu. Obě strany také označily jedenáctidenní konflikt za své vítězství. Šéf Hamásu Yahya Sinouar dokonce vylezl ze svých podzemních skrýší, aby na různých místech v Gaze oslavoval vítězství.
Návštěva šéfa americké diplomacie
Oboustranné ostřelování a bombardování skončilo. Politické bitvy a zákulisní tahanice ale pokračují. Americká vláda byla po většinu konfliktu velmi pasivní. Váhavý přístup Bidenovy administrativy není překvapivý. Sám Biden v minulosti přiřadil jiným konfliktům na mezinárodní šachovnici vyšší prioritu, třeba budoucím vztahům s Čínou. Pro Blízký východ dostala vysokou prioritu jediná aktivita – pokus o oživení jaderné dohody s Íránem. Posledních pár týdnů však přimělo Bidena změnit názor a přehodnotit priority. Na Blízký východ proto zamířil pátý den po podepsání příměří šéf americké diplomacie Antony Blinken. Jeho cesta nevedla jen do Izraele a na palestinská území, ale také do okolních zemí, totiž do Egypta a Jordánska. Hlavním cílem cesty bylo dohlédnutí na mír. Tím dalším méně viditelným, ale o to důležitějším záměrem bylo obnovení vztahů se zástupci Palestinců, které během Trumpovy administrativy byly zcela zpřetrhány.
Obnovení vztahů s palestinskými předáky má několik forem. Američané poskytnou Palestincům finanční pomoc ve výši 75 milionů dolarů, tedy v přepočtu zhruba miliardu a půl českých korun, na obnovu palestinských území. Tato částka by se měla navýšit ještě o „akutní pomoc“ ve výši 5,5 milionu dolarů, tj. 115 milionů korun, která bude určená výhradně na odstranění škod v pásmu Gazy. Pomoc přislíbila i OSN, která plánuje v příštích třech měsících uvolnit částku pro palestinská území ve výši 96 milionů dolarů, tj. skoro 2 miliardy korun. Vůdce Hamásu slíbil, že jeho hnutí nezíská „ani cent” z mezinárodní pomoci a slíbil její „transparentní a nestrannou“ distribuci.
Odhodlání Spojených států obnovit vztahy s Palestinci však není jen otázkou finanční pomoci. Blinken během své návštěvy rovněž oznámil znovuotevření amerického generálního konzulátu v Jeruzalémě. Konzulát by se měl vrátit ke své původní roli, tedy zprostředkovávat diplomatické spojení mezi Washingtonem a palestinskými představiteli. V roce 2018 byl uzavřen Trumpovou administrativou a jeho funkce převzala nově přesunutá americká ambasáda v Jeruzalémě. Blinkenovo oznámení o znovuotevření konzulátu v Jeruzalémě je tak snahou, jak obnovit přímé diplomatické spojení s Palestinci. Při této příležitosti šéf americké diplomacie také zmínil, že se Američané opět navrací k dvoustátnímu řešení izraelsko-palestinského konfliktu. Tento krok tak rovněž kontrastuje se snahami bývalého amerického prezidenta Trumpa, jenž prosazoval výrazně pro-izraelské řešení konfliktu.
Blinkenovy kroky se v Izraeli nesetkávají s velkým porozuměním a snaží se od nich Američany odradit. Izraelští politici například poukazují na skutečnost, že v posledních patnácti letech finanční pomoc investovaná do Gazy většinou skončila v rukou Hamásu a sloužila k vojenským a teroristickým účelům. A co se týče konzulátu, izraelský premiér Benjamin Netanjahu váhá, jestli umožní jeho otevření, ke kterému je nutný izraelský souhlas. Netanjahu doslova uvedl, že „preferuje současný stav věcí”.
