Vybrané evropské země se snaží snížit svou energetickou závislost na Rusku, a Kreml tak musí hledat nová odbytiště. Největší je přirozeně sousední Čína, do níž míří nově postavený plynovod zvaný Síla Sibiře. Má zhruba tři tisíce kilometrů a spojil nejchladnější část Sibiře s městem Blagověščensk u čínských hranic.
Dnešní slavnostní otevření plynovodu Síla Sibiře mění ruskou energetickou politiku. Místo Evropy, kam až dosud směřovala většina ruského zemního plynu, se tamní energetický byznys začíná stáčet k východu. Společnost Gazprom, která plynovod postavila a bude provozovat, by měla podle agentury Bloomberg do Číny vyvážet 10 milionů kubických metrů plynu denně.
Čína opouští uhlí, potřebuje plyn
Čína jako největší světový konzument i dovozce je po plynu stále hladovější – jen za poslední dva roky vzrostla jeho spotřeba o 33 procent. Nejvíce plynu dosud do Říše středu proudilo potrubím z Turkmenistánu, zbytek dovozu tvořil zkapalněný plyn z Austrálie, Kataru, Malajsie a Indonésie. To ale nestačí – čínská vláda totiž nutí miliony továren a domácností opustit spalování uhlí a přejít na čistší energie, aby země snížila množství emisí oxidu uhličitého. Rusko má navíc dosud nevyčerpané zásoby plynu na Dálném východě, tedy blíž k Číně než Evropě.
Plynovod za 55 miliard dolarů bude pro Rusko zároveň pojistkou proti zhoršujícím se vztahům s Evropskou unií. Většina ruského plynu až dosud mířila do Evropy přes Ukrajinu, s níž se Rusko léta dohadovalo o transitních poplatcích. Dvakrát pak Ukrajincům během zimy kohoutky s plynem uzavřelo. Vztahy se ještě vyostřily po ruské anexi Krymu v roce 2014 a propuknutí konfliktu na Donbasu. Rusko od té doby čelí unijním sankcím, jejichž platnost osmadvacítka pravidelně prodlužuje.
