Slovensko zbrojí. Tendr za miliardy však provázejí pochyby, dodavatel vítěze byl napojený na odsouzené Rusy

Slovensko rozhodlo o největší modernizaci svých pozemních sil od získání samostatnosti, jejíž podstatnou částí je i nákup pěti stovek obrněných vozů 8x8. Tamní vláda v minulých týdnech přiklepla první část zakázky finským obrněncům společnosti Patria; výběrové řízení, kde Finové předstihli českého výrobce TDV s licencovanými Pandury II, nicméně provázejí pochyby. A to jak o objektivitě kritérií, tak i o zapojení firmy kontroverzního podnikatele historicky navázaného na odsouzené ruské „byznysmeny“, jehož si Finové vybrali za lokálního partnera pro své dodávky. 

Slovenský tendr je pochopitelně velkou a velmi žádnou zakázkou – a to jak pro tuzemskou společnost TDV (Tatra Defense Vehicle, patří do skupiny Czechoslovak Group rodiny Strnadových), tak i pro relativně novou vládní agenturu Amos (Agentura pro mezivládní obrannou spolupráci), která nabídku českého výrobce zprostředkovává a pro niž by to byla největší dohodnutá zakázka za dobu její roční existence. 

Slovensko v první etapě vypsalo tendr na nákup celkem 76 vozidel v ceně přes 320 milionů eur a ač nejdříve projevilo zájem pět zemí (kromě Česka a Finska se o zakázku ucházely ještě výrobci z USA, Polska a Rumunska), na „předváděčku“ na Slovensku nakonec vyslaly své zástupce jen dva státy (kontrakt probíhá v mezivládním režimu): Češi a Finové. 

Papírově vzato měli Češi výhodu: se Slovenskem sdílíme historickou zkušenost, geografickou blízkost, máme již existující obchodní a průmyslové vazby a nulovou jazykovou bariéru. Vozidla Pandur II, které TDV vyrábí v licenci pro středoevropský region, nabízely Slováky požadované specifikace, trumfem je pak zapojení do zakázky i dvou třetin slovenského průmyslu jakožto subdodavatelů. 

„Bonusem by byla i bezpečnost dodávek, z logiky věci je jednodušší posílat náhradní díly přes jedny hranice než přes řadu zemí. Důležitost tohoto faktoru přitom v posledních letech ukázal covid a právě problémy v dodávkách všeho druhu,“ říká pro INFO.CZ Jiří Hynek, předseda Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu ČR. 

Česko však v tendru překvapivě prohrává. Sedmdesátičlenná komise po zvážení kritérií (ze 35 procent cena, ze 30 procent technické parametry a ze 35 procent průmyslová spolupráce a logistická podpora) dává přednost finské variantě a její rozhodnutí následně potvrzuje i slovenské ministerstvo obrany a na konci března i vláda

Při pohledu do připomínkového řízení závěrů tendru je však zřejmé, že hodnocení provázela řada pochybností. Ty zásadní se nacházejí v klíčové položce „náklady na životní cyklus“, která o prohře české nabídky de facto rozhodla. Jak upozorňuje slovenské ministerstvo hospodářství, mezi oběma nabídkami jsou v této kategorii „extrémní rozdíly“, což pravděpodobně znamená, že nebyly hodnocené srovnatelné požadavky. 

Ve skutečnosti ovšem při zadání nikdo nedefinoval, co všechno mají a nemají náklady na životní cyklus obsahovat. „V tabulkách je jen připočtená imaginární suma, bez jakéhokoliv relevantního podkladu, co daná suma skutečně obsahuje,“ tvrdí Asociace bezpečnostního a obranného průmyslu Slovenské republiky. A ministerstvo hospodářství doplňuje, že právě rozdíly v pojetí této kategorie jednotlivými soutěžiteli může „u nejnižších nabídek do budoucna znamenat dodatečné náklady.“ 

Že právě rozdílný přístup obou výrobců k celkovým nákladům na životní cyklus sehrál zásadní roli a právě díky tomu Finové zvítězili, potvrzuje již zmíněná Asociace bezpečnostního a obranného průmyslu Slovenské republiky: „Z hlediska nabídkové ceny je výpočet TCO (Total Cost of Ownership) parametrem, který posouvá z hlediska skutečně vynaložených prostředků na obstarání BOV 8x8 dražší finskou nabídku na první místo hodnocení,“ uvádí Asociace

Nerealisticky nízké náklady na životní cyklus, díky kterým finská nabídka předstihla tu českou, však nejsou jedinou pochybností slovenského tendru.

sinfin.digital