Záhady na pokračování. Poslední objevy z doby stavitelů pyramid popisuje pro Magazín I Miroslav Bárta

26. 12. 2020 • 06:00
Je to místo, kam s jistotou zamíří každý návštěvník Egypta, pokud tedy nejede k Rudému moři. Pyramidová pole v Abúsíru a Sakkáře kdysi tvořila jednu obrovskou nekropoli faraonů, jejich rodin a vysokých hodnostářů. Svým způsobem zde byla pohřbívána po dobu celého 3. tisíciletí elita starověkého Egypta, prvního teritoriálního státu v dějinách naší planety. Památky, které tu dodnes stojí, nepřestávají fascinovat lidskou mysl a podněcovat naši fantazii. Archeologické expedice každoročně přinášejí celou řadu nových, světově významných objevů, které posunují naše znalosti nejen o staroegyptské civilizaci, ale i nás samých. Celý text, z něhož je tato ukázka najdete v prosincovém čísle Magazínu I, které neseženete v běžném prodeji ale předplatit si jej můžete tady.

Díky archeologickým výzkumům a dlouhým časovým řadám zde můžeme sledovat fungování elit, symbolickou roli monumentální architektury, vznik nepotismu, lobbismu a jejich fungování a dopady na společnost stejně jako to, jak se lidé tehdy vyrovnávali se změnami klimatu a adaptovali se na něj nebo jak zacházeli s kolísající mírou zdrojů energie. Jak říká nejznámější egyptský archeolog Zahi Hawass: „Nikdy nevíte, jaká tajemství může ukrývat egyptský písek.“ 

V posledním čase právě tento písek vydal další z mnoha po tisíciletí pečlivě ukrytých pokladů. Níže uvedené objevy jsou výsledkem několikaletého úsilí českých a egyptských egyptologů a jejich mezioborových mezinárodních týmů stejně jako mnoha týdnů a měsíců strávených na okraji egyptské Západní pouště v horku a prachu, často s mnoha beznadějnými dny naplněnými pochybnostmi o správnosti stanovených cílů a formulovaných hypotéz a teorií. Archeologie je jedna z nekrásnějších cest plná hledání, pochybování a překvapení.

Hrobka bájného mudrce

Jméno lokality Abúsír v překladu znamená Dům boha Usíra. Usír byl hlavním bohem staroegyptského podsvětí a garantem posmrtného života, takže jedním z několika „superbohů“ své doby. A právě zde, v těsné blízkosti pyramid – hrobek několika panovníků 5. dynastie (2435–2306 př. Kr.), objevila expedice Českého egyptologického ústavu Univerzity Karlovy místo posledního odpočinku mudrce Kairsua (jeho jméno v překladu zní Má duše ho stvořila). Ten byl ve staroegyptské tradici trvající více než tisíc let považován za jednoho z nejstarších mudrců svého lidu a autorů mravní (etické) nauky. Jeho hrobový komplex pokrývá plochu více než 500 metrů čtverečních a tvoří ho kromě vlastní hrobky i několik dalších vstupních místností, v nichž se očišťovali kněží předtím, než vstoupili do hrobky. Centrem posmrtného kultu byla kaple, kde byly před kultovní stélu se jménem a tituly zesnulého Kairsua kladeny obětiny a pronášeny modlitby. Kaple představuje absolutní unikát v architektuře nekrálovských hrobek celého 3. tis. př. Kr., protože byla dlážděna čedičovými bloky. Používání černého čediče bylo výlučným privilegiem králů a jeho přítomnost zde je jedním z několika dokladů zcela mimořádného postavení tohoto mudrce. Černá barva kamene měla velký symbolický význam, protože navozovala představu znovuzrození panovníka v egyptské Deltě stejně jako boha Usíra poté, co byl zavražděn svým bratrem a zázračně přiveden k životu svými sestrami, aby zplodil svého potomka a vládce světa lidí Hora a aby se poté mohl odebrat na onen svět a stát se jeho vládcem. 

Pohřební komora ukrytá několik metrů pod zemí byla vyloupena již ve starověku. Vedla do ní z povrchu pouště šachta, která byla po pohřbu velmože zasypána a zapečetěna. Vlastní místo pohřbu tvořila místnost s velkým výklenkem v západní stěně, v níž stál několikatunový sarkofág původně obsahující mudrcovu mumii. Před ním se zachovala v původním postavení Kairsuova žulová socha se zbytky barev a jeho tituly. Právě z nich lze odvodit výjimečnou kariéru tohoto muže, jehož myšlenky přetrvaly dodnes. Kairsu byl jediným přítelem (krále), představeným všech královských prací (takovým ministrem stavebnictví), strážcem tajemství Ranního domu, správcem královského paláce, předním správcem Domu života, inspektorem kněží sloužících v pyramidovém komplexu panovníka Sahurea a Neferirkarea, knězem bohyně Hathory, Paní sykomory, v Kusíji (město v jižním Egyptě) nebo správcem obou trůnů (rozumí se jižního a severního Egypta). Ranní dům byl specifickým místem, kam přicházel panovník ráno posnídat a obléci se, zatímco Dům života pak představoval komplex, kam Egypťané ukládali texty zaznamenané na papyrových svitcích a obsahující jejich poznání a nábožensko-filozofické texty. Právě existence tohoto Domu života, kam byl umožněn přístup pouze na základě série stupňů zasvěcení, představuje jednu z velkých záhad staroegyptské civilizace a jeho objev by byl jistě další světovou senzací. 

Pokračování článku najdete v prosincovém čísle Magazínu I. 

Miroslav Bárta je český archeolog a egyptolog a vedoucí českých výzkumů na pyramidovém poli v Abúsíru.
V Národním muzeu právě probíhá unikání výstava Sluneční králové, kde se můžete seznámit s hlavními objevy nejen české egyptologie na pyramidovém poli v Abúsíru, více viz stránky Českého egyptologického ústavu.

 

SDÍLET

Naše newslettery rozesíláme každý týden

Šarlatáni brzdí seriózní výzkum účinků antabusu, říká biochemik Cvek

Marek Kerles
Včera • 08:00

Český biochemik Boris Cvek byl členem mezinárodního týmu, který před třemi lety uveřejnil v prestižním vědeckém časopise Nature důležitou studii o účincích antabusu na rakovinné bujení. Vědci tehdy prokázali, že lék, využívaný pro léčbu alkoholismu, ničí v laboratorních podmínkách nádorové buňky a podobně funguje i při pokusech na myších. Dnes se na celém světě začalo o látce antabus i v odborných kruzích mluvit také jako o možném léku pro pacienty s covidem-19. Podle Borise Cveka je však tenhle předpoklad založen na zcela mylných a neseriozních základech a v konečném důsledku má na solidní výzkum antabusu kontraproduktivní účinek.

Cíl v nedohlednu, česká CNN marně čeká na své diváky

Vojtěch Kristen
Včera • 06:00

KOMENTÁŘ VOJTĚCHA KRISTENA | Cíl je stále v nedohlednu. Taková je ve zkratce situace stanice CNN Prima News po osmi měsících na trhu. Stanici v průměru sleduje půl procenta lidí u obrazovek, většina pořadů dosáhne na sledovanost pouze v řádu nižších desetitisíců.

Lednové počasí a chyby Francouzů. Co s odstupem víme o blackoutu, který ohrozil Evropu?

Jan Kalous
15. 01. 2021 • 18:39

Možná jste si toho nevšimli, což je dobře. Nevšimla si toho v nějaké větší míře ani mnohá naše média, což už tak dobře není. Evropa se minulý pátek ocitla na hraně blackoutu. Je to ve své podstatě příběh o tom, jak nebezpečnou situaci v přenosové soustavě nastartovala Francie, ale zažehnaly ji české jaderné a uhelné elektrárny.