Česko čeká ekonomické zpomalení, v průmyslu už se propouští, upozorňuje ekonom Marek | info.cz

Články odjinud

Česko čeká ekonomické zpomalení, v průmyslu už se propouští, upozorňuje ekonom Marek

Hospodářské zpomalení a následné vystřízlivění z posledních několika let hojnosti je podle odborníků za rohem. Ekonomika Německa podle středečních dat ve druhém čtvrtletí mezikvartálně klesla, což znamená riziko i pro Česko. „Když bude Německo nemocné, tak se brzy nakazí i Česko,“ říká v rozhovoru pro INFO.CZ David Marek, hlavní ekonom poradenské společnosti Deloitte.

Očekáváte ekonomické zpomalení Česka?

Ano. Náznaků, že k němu dojde, v poslední době přibývá. První indikace problémů začaly přicházet už loni v lednu, kdy se přelomil do negativního teritoria (klesnul pod 50 bodů, což odděluje expanzi od kontrakce, pozn. red.) Index nákupních manažerů (PMI). Další indikace problémů pak přišla z dopravy, jednak z oficiálních statistik přepravy zboží, jednak od kolegů, kteří pracují ve velkých logistických společnostech a hlásili problém. Tehdy jsem se podíval, jak fungovala doprava jako předstihový ukazatel při poslední recesi z roku 2008, a ono to bylo jedno z prvních odvětví, které indikovalo, že přichází hospodářský pokles. Nyní vypadají statistiky dopravy, objem přepraveného zboží, velmi podobně jako tehdy. Také je třeba pochopitelně věnovat pozornost vývoji v zahraničí a signálům, které přicházejí od našich obchodních partnerů. Pokud si to všechno dáte dohromady, je už řadu měsíců patrné, že se ekonomika ochlazuje.

Předstihová křivka ukazatele dopravy tedy naznačuje blížící se krizi?

Ten vývoj je s rokem 2008 podobný kvalitativně, nikoliv kvantitativně. Myslím, že tak hluboká recese, jako byla před deseti lety, nás nyní nečeká, možná přijde jen zpomalení růstu. Odhadnout, zda budeme v příštích letech růst jen o jedno či dvě procenta, nebo přijde pokles do záporných čísel, to si odhadovat nedovolím. Vše bude záviset především na externím ekonomickém vývoji; na tom, jak daleko zajdou obchodní války, jak dopadne brexit. Tyto parametry mají ale silný politický podtext, a tak se těžko predikují.

Které externí ekonomické faktory mají na vývoj tuzemské ekonomiky největší vliv?

Pro nás je zásadní vývoj v Německu, který je nyní silně ovlivněn stavem automobilového průmyslu. Ten si tam v poslední době prošel malou recesí z technologických důvodů, teď navíc dochází k oslabování poptávky po německých automobilech na čínském trhu. Zároveň také hrozí, že obchodní válka mezi Čínou a Spojenými státy dopadne i na další země, a tudíž že poptávka po německé produkci bude dále klesat. Česká republika sice není na americký či čínský trh pevně navázána, ale prostřednictvím subdodávek do Německa na nás má tento ekonomický vývoj významný vliv.

Podle dnešních dat německá ekonomika ve druhém čtvrtletí vzrostla meziročně jen o 0,4 procenta, mezikvartálně dokonce klesla. Jak velký problém to je pro Česko?

Pokud by problémy německé ekonomiky měly přetrvávat, tak se nás to bude týkat velmi významně. Jednoduše řečeno, když bude Německo nemocné, brzy se nakazí i Česko. Nejsilnější ekonomika Evropy naštěstí aktuálně nemá žádný zásadní strukturální problém. Je konkurenceschopná, drží si makroekonomickou rovnováhu. Možná trochu hapruje finanční sektor, kde tamní velké banky procházejí jistou konsolidací a mohou být brzdou ekonomického vývoje, ale všechno ostatní je v Německu relativně v pořádku. Proto by snad nemusely být problémy německé ekonomiky chronického charakteru, ale spíše cyklického.

Problém ale může být obchodní válka Spojených států a Číny.

Ano, přestože je Německo velká země, tak je také poměrně otevřené, a tedy i závisející na globálním ekonomickém vývoji. A pokud dochází k nějaké změně na čínském trhu, kde neustále narůstá podíl německého vývozu, může to potenciálně do jinak zdravé ekonomiky vnést negativní impulz. Jednoduše řečeno, když budou v problémech Čína nebo Spojené státy, Německo se tomu nevyhne.

Jaký očekáváte další vývoj obchodní války USA a Číny?

Jejich obchodní přestřelka vlastně znamená to, že jedna strana střílí do nohy té druhé. A naopak. Obě země se jen navzájem zraňují; ekonomické restrikce, které na sebe uvalují, nemají žádné pozitivní přínosy. A pokud je pro dvě největší ekonomiky světa dopad jednoznačně negativní, bude negativní i pro všechny jejich obchodní partnery. Proto je tato americko-čínská přestřelka důležitá i pro Evropu a pro Českou republiku. Téma obchodních válek je asi to nejzásadnější, které bychom měli sledovat; pokud bude pokračovat eskalace, budou se zvyšovat i negativní ekonomické dopady. Primárně pro obě dvě zúčastněné země, sekundárně ale i na celý svět.

Jaké ekonomické dopady máte na mysli? Tlak na hospodářský růst?

Ano, to především. Pokud zavedená cla povedou k tomu, že poklesne poptávka po produkci toho druhého státu, tak v té zemi bude nižší produkce a nižší objednávky, a tím pádem i nižší zaměstnanost a pomalejší růst mezd. Následně také pomaleji poroste poptávka po subdodávkách komponent a materiálů a tímto prostřednictvím se negativní impulzy rozlejí do okolních zemí a k obchodním partnerům. Dopady obchodní války jsou primárně ve zpomalení hospodářského růstu a ve vyšší míře nezaměstnanosti.

„V kontextu toho, jak se vyvíjí situace za hranicemi, se máme čeho bát.“

Nemůže zboží, na které je nově uvaleno clo, směřovat do Evropy, kde vyšší nabídka povede ke snížení ceny, a tedy k pozitivnímu přínosu pro spotřebitele?

Částečně. Pokud se čínská produkce, která se neuplatní na americkém trhu, přivalí na ostatní trhy, může to vést k tlaku na pokles cen i marží lokálních výrobců. Pro spotřebitele to tak může mít krátkodobě pozitivní efekt, ale pro lokální výrobce to znamená dodatečný tlak a problémy.

Zmínil jste i trable německého automobilového průmyslu. Je v potížích i ten český?

Nejde jen o automobilky. Celý zpracovatelský průmysl v Česku pracuje s velmi nízkými maržemi a má tedy jen velmi nízkou schopnost absorbovat šoky. Tím pádem dokážeme vzdorovat jen několik málo měsíců, než se u nás změny v poptávce v zahraničí projeví poměrně citelně. Takže ano, ekonomické ochlazení do Česka přijde přes exporty zejména zpracovatelského průmyslu. V kontextu toho, jak se vyvíjí situace za hranicemi, se máme čeho bát.

Je podle vás pravděpodobné propouštění v průmyslu?

Ono už se propouští, průmysl jako celek nenabírá. Problém, kterému jsme čelili v posledních dvou či třech letech, tedy nedostatek pracovních sil v této oblasti, už je pryč. Nyní se racionalizují kapacity a snižuje se zaměstnanost.

Jak by měla vláda pomoci?

Hospodářská politika, zejména ta fiskální, by měla být proticyklická, nikoliv procyklická. Dosud jsme peníze rozhazovali plnými hrstmi na podporu v dopravě, na vyšší penze či vyšší platy, ale měli jsme si všechno tohle „střelivo“ nechat na letošní a příští rok. A špatně je i to, pokud se v návaznosti na očekávané zhoršení ekonomického vývoje připravuje, kde se bude škrtat v rozpočtu. Děláme dvakrát za sebou stejnou chybu.

Měli bychom se snažit o dlouhodobé hospodářské strategie, které Českou republiku učiní méně citlivou, a tedy sníží případnou amplitudu při kolísání hospodářského cyklu. Například odvětví služeb je méně citlivé než odvětví průmyslu, jenže my tu lpíme na tom, abychom měli co největší podíl průmyslu, ten je ale zároveň po stavebnictví nejcitlivější na výkyvy v ekonomice.

 

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud