Články odjinud

Kolaps D1 je symbol, že země ani dneska zas tak nevzkvétá. STAN to může změnit, věří Rakušan

Kolaps D1 je symbol, že země ani dneska zas tak nevzkvétá. STAN to může změnit, věří Rakušan

Budoucnost STAN v české politice, ale i trable řidičů a neprůjezdnost dálnice na D1 nebo odkaz Václava Havla. O tom všem mluvil politický reportér INFO.CZ s prvním místopředsedou Starostů a nezávislých a starostou Kolína Vítem Rakušanem, kterého europoslanec Stanislav Polčák v úterý ve sněmovně označil za jednoho z favoritů na post předsedy hnutí. Vít Rakušan v rozhovoru předestírá, kterak by Starostové mohli sehrát roli integrující síly české politiky ve středu a napravo od něj.

Je to sedm let, co zemřel Václav Havel. Dopoledne jsem si pouštěl jeho slavný první prezidentský projev, ve kterém mluvil o tom, že naše země nevzkvétá. Tady ve sněmovně se přitom dnes dlouho řešila neprůjezdná dálnice D1. Není to symbolické a po téměř třiceti letech od listopadu 1989 absurdní?

Je to krapet hořce úsměvný symbol, který svědčí o tom, že ani po těch skoro třiceti letech není zdaleka všechno v naší zemi v pořádku. Dálnice D1 je skutečně jistým symbolem, avšak pokud by tady vše ostatní fungovalo, tak bych si v zácpě na D1 možná i s chutí postál. Především si ale myslím, že se naše společnost za těch necelých třicet let neuzdravila.

Je to dědictví komunistického panství, které vnímám v tom, že tady lidé ještě pořád nejsou zvyklí jednat samostatně, nejsou zvyklí si ověřovat informace, ba naopak jsou zvyklí často slepě věřit autoritám, věří jednoduchým řešením a také tomu, že za ně někdo něco zařídí, případně slíbí, že bude líp. Právě tyto hlubší návyky se nám nepodařilo změnit. A pak je to už na větší analýzu a rozbor příčin naší současné situace.

A jeho součástí by zcela jistě bylo i to, na co už Václav Havel opakovaně poukazoval: potřebujeme zkvalitnit a zlepšit naši vzdělávací soustavu. Ta současná prostě neprodukuje lidi kompetenčně připravené na svobodný život v moderním a rychle se měnícím světě 21. století.

Pokud bych měl tedy jmenovat oblasti, ve kterých jsme se příliš neposunuli, tak ještě důležitější, než stav D1 – byť je naše infrastruktura v mizerném stavu –, je fakt, že se nám adekvátně nepodařilo reformovat vzdělávací systém. S tím souvisí další věc: nepodařilo se nám tady společnost nějakým zásadnějším způsobem hodnotově ukotvit.

Dovolte mi ještě jednu otázku k Václavu Havlovi. Mohli bychom mluvit o jeho díle, anebo o jeho klíčových myšlenkách. S ohledem na naši současnou situaci mě ale zajímá ještě jiná jeho vlastnost: Dokázal nejen v pravou chvíli jednat, ale také měl dar stmelovat lidi protichůdných názorů. Pokud si člověk přečte nějaká svědectví jeho souputníků, prakticky každý zmiňuje, že dokázal zastat roli jakéhosi svorníku. Nechybí nám dnes ze všeho nejvíc právě takové typy osobností?

Každopádně chybí. Jsem přesvědčený, že ten postupný rozpad společnosti na nejen dvě, ale několik znepřátelených skupin, začal odchodem Václava Havla z pozice prezidenta republiky. S každým z jeho nástupců byla naše situace v tomto ohledu horší a horší. A přestože se nám nikdy nepodaří celou společnost bezezbytku sjednotit, ostatně ani Václavu Havlovi se to zcela nedařilo, je pravda, že nám tady taková osobnost chybí.

Avšak zatímco Havel se minimálně pokoušel přicházet s tématy, která stmelovat mohla, jeho nástupci – aspoň takový mám dojem – začali programově nastolovat témata, u kterých dopředu vědí, že jim bude tleskat pouze určitá část společnosti, zatímco ta druhá je bude de facto nenávidět. Což je prostě přístup, který považuju za škodlivý. A musím k tomu říct ještě toto: osobně jsem si například se zájmem poslechl inaugurační projev Miloše Zeman po jeho prvním zvolení na Hrad.

A přestože tehdy můj hlas neobdržel, tak musím říct, že jsem kvitoval to, co tehdy říkal. Vzpomeňte si, Zeman tehdy poukazoval třeba na nebezpečí pravicového extremismu, hovořil o ostrůvcích pozitivní deviace, které slíbil podporovat napříč všemi oblastmi a celou společností, říkal také, že bude prezidentem dolních deseti milionů lidí, čímž chtěl doufám říct, že všech. Těmto svým slovům ale nedostál. Takže k vaší otázce, lapidárně řečeno: také jeho vinou tady taková osobnost chybí.

Pojďme k aktuální stranické politice. Pokud hovoříme o roztříštěné společnosti, lze říct, že se zrcadlí také v politickém provozu. Minimálně ve středu a napravo od něj. A teď před volbami do Evropského parlamentu se opět ukazuje, že ty strany nejsou schopny takříkajíc táhnout za jeden provaz. Vím, že je to dlouho omílané téma, ale přesto: co s tím?

Je to složitá věc. Jsem ale přesvědčený, že i u eurovoleb se nakonec ukáže, že tady jsou strany, které za jeden provaz táhnout chtějí. Nechci odpovídat vyhýbavě, ale ta jednání jsou v chodu. A za sebe mohu říct, že tady jistý potenciál vidím. A do integračního procesu se vedle malých politických stran snažíme zatáhnout také občanské iniciativy. Konkrétně nám jde o třeba i lokálně ukotvené iniciativy, které do prostoru přinesly pozitivní impulzy, jsou nám hodnotově blízké, demokratické a orientované proevropsky.

Ale znovu: ta věc je skutečně složitá. Je velkou otázkou, zda by bylo ku prospěchu věci spojovat středové strany pouze do jednoho subjektu, na mysli teď mám jenom STAN, KDU-ČSL a TOP 09. A to z toho důvodu, že tady neplatí prostý aritmetický součet hlasů pro tyto tři strany. Tak to nefunguje. Naše elektoráty jsou přece jen rozdílné, vyzkoušeli jsme si to při „námluvách“ s lidovci. Především oni pochopili, že by se jejich voliči mnohdy odmítali vzdát tradiční politické značky.

A ti vaši?

Naši liberální voliči nás vnímají jako středově ukotvenou stranu, která je v mnoha oblastech oproti lidovcům přece jen svobodomyslnější. Tudíž se například ve středních Čechách, kde máme tradičně slušné výsledky, ukázalo, že by nám spojenectví s KDU-ČSL uškodilo. O co bych se tedy z pozice Starostů a nezávislých pokoušel, je nějaká forma integrace celého občanského prostoru, ke kterému máme blízko. A počítám v to také malé strany, které tady historicky existují. Typicky například SNK-ED.

V tuto chvíli naše značka funguje a ukazuje se také, že má potenciál stmelovat. Umím si představit, že se rozkročíme do středu a že bych dokázal oslovit i osobnosti, které svou pozici nevnímají napravo od středu, ale zároveň to jsou jednoznačně demokraticky smýšlející lidé, kteří například nelibě vnímají vývoj současné sociální demokracie. Jsou to lidé, kterým jde o naši prozápadní orientaci, nezpochybňují naše evropské vazby, mají jasno v tom, kdo je naším geopolitickým přítelem a kdo nepřítelem. Jsou to lidé, kterým záleží na vzdělání.

Čím je chcete oslovovat?

Těch průnikových bodů tam je mnoho, byť se to může lišit například v sociálních politikách. Zkrátka a dobře, umím si představit, že značka Starostů a nezávislých bude značkou integrující. Bude politikům dávat potřebný prostor, svobodu a bude jednoznačně hodnotově ukotvená. Ostatně se to už projevilo po letošních senátních volbách, kdy do našeho klubu v horní komoře – byť za nás nekandidoval – vstoupil Marek Hilšer. Součástí našeho klubu jsou ale také Jiří Drahoš nebo Mikuláš Bek.  

Pokud se často mluví o tom, že je ideologicky vyhraněná politika překonaná, a já si nemyslím, že je zcela překonaná, tak náš demokratický akcent a jednoznačné zahraničně politické zakotvení jsou za dané situace nejdůležitější politické hodnoty. A STAN je poskytuje a já si umím představit, že by se nejrůznější rozdrobené politické síly mohly pozvolna pod značkou STAN objevit.

A existuje k tomu ještě jeden dobrý předpoklad: na rozdíl od jiných stran má STAN zastoupení na všech patrech politiky. Přirozeným způsobem se nám daří postupně obsazovat všechna patra politiky, nikdo nás nevymyslel jako projekt, ale pomalu a postupně rosteme zespodu, a přestože jsme se nevyhnuli krizím a pádům, řekl bych, že jde o vývoj zdravý. A právě proto, že je značka STAN v rámci českého politického provozu všudypřítomná, věřím, že má slušný potenciál k růstu. Věřím zkrátka, že můžeme postupně a nenásilně, bez nějakých slučovacích nebo sjednocovacích sjezdů, prostor ve středu české politiky integrovat.

Váš europoslanec Stanislav Polčák o Vás dnes mluvil jako o jednom z horkých favoritů na post předsedy STAN. Chápu to tedy dobře, že to, co jste právě řekl, je zčásti vize budoucnosti hnutí v případě, že se stanete jeho předsedou?

Určitě ano. Je to můj dlouhodobý a autentický názor. Jiný prosazovat neumím.

 

Články odjinud