Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Která tvář české pravice převáží: umírněná a seriózní, anebo agresivně populistická?

Která tvář české pravice převáží: umírněná a seriózní, anebo agresivně populistická?

ODS i KDU-ČSL lze označit nejen za tradiční pilíře polistopadové české politiky, ale po jistých peripetiích, kterými obě strany prošly, také za relativně úspěšné a stabilizované formace. Avšak zatímco ODS se spolu s Piráty jeví v danou chvíli jako nejsilnější alternativa k hnutí ANO, lidovci dlouhodobě hledají recept na to, jak oslovit voliče také mimo svůj tradiční katolicky ukotvený elektorát. Spojuje je naopak to, že budou v nejbližší době řešit podobné dilema: zda být umírněnou a seriozní konzervativní silou, anebo vsadit po vzoru pravice v okolních zemích na národovecký populismus.

Zarazit to muselo snad každého: propastný rozdíl v kampani brněnské a pražské ODS před komunálními volbami. Jedna umírněná a seriózní, druhá ostře konfrontační a populistická, chvílemi téměř urvaná ze řetězu. Skoro jako by šlo o dva různé politické subjekty. Petr Fiala občanským demokratům sice vtisknul kultivovanou tvář, volby ale potvrdily, že by ODS mohla být také o dost jiná. To lidovci si už něčím podobným prošli. A nelze vyloučit, že je čeká repete. Ostatně součástí jejich identity je kromě křesťansko-sociálního proudu dlouhodobě také ten národovecky populistický. Vždyť předsedou lidovců v minulosti nebyl jenom třeba Josef Lux, ale také na Vsetínsku už asi dvacet let neporazitelný Jiří Čunek.

O budoucnosti obou stran ale nerozhodne pouze personální složení nebo případný programový obrat, nýbrž také schopnost jednat strategicky především s ohledem na tříštění sil, kterému se zatím české pravici v posledních letech nedaří tak úplně čelit. Politický analytik Lukáš Jelínek nicméně upozorňuje, že schopnost pravice spolupracovat je každopádně větší než levice. „Viděli jsme to leckde v senátních i komunálních volbách. A kdyby neexistovaly dávné šrámy mezi KDU-ČSL a TOP 09, TOP 09 a STAN a mezi STAN a KDU-ČSL, šlo by to ještě snáz, programově si totiž tyto strany rozumějí,“ říká Jelínek v rozhovoru pro INFO.CZ.

Osud a racionální úvahy budou všechny tři formace podle jeho mínění asi sbližovat i v budoucnu. Ostatně výsledek posledních sněmovních voleb, kdy se jen těsně přehouply přes pět procent, anebo výsledek komunálních voleb v Brně, kde se naopak TOP 09 a STAN do zastupitelstva nedostaly, jsou varovné. Pokud jde o formu spolupráce, podle Jelínka není třeba mluvit ihned o jejich slučování. „Jen je potřeba vždy najít formu spolupráce, která je zákonná a pro všechny výhodná,“ vysvětluje. Podobně to vidí politolog Ladislav Cabada.

Podle něj je otázka, zda bude česká pravice čelit tříštění sil nějakou formou integrace, anebo zda půjde v případě neúspěchu jednoho či více subjektů pravého středu o pohlcení hegemonem, jímž se také podle něj nyní jeví být ODS. „Pohlcení může mít dvě podoby, buď institucionální, anebo individuální, tedy hromadnější přechody z menších subjektů do ODS,“ připomíná Cabada v rozhovoru pro INFO.CZ. Jelínek má v této souvislosti za to, že síla jednotlivých značek bude postupně spíš odumírat. Ostatně něco již naznačily letošní senátní a komunální volby.

„TOP 09 se stane pražskou stranou, lidovci nepřerostou své domovské regiony, ať už je povede Bartošek, Čunek nebo kdokoli jiný, a STAN bude v celostátní rovině narážet na pestrou škálu názorů pod jeho značkou,“ vypočítává Jelínek. Pokud jde o STAN, vystačíme si prozatím s konstatováním, že se mu dlouhodobě vyplácí sázka na postupné prorůstání českou politikou odspodu. Letošní komunální volby přitom potvrdily, že se již nejedná pouze o subjekt úspěšný v malých obcích. STAN začíná svou seriózností a pečlivým budováním image strany, která chce ze všeho nejvíc řešit praktické každodenní problémy svých voličů, zabírat také na voliče nejen okresních, nýbrž i krajských měst.

Starostové mezi sebou k tomu všemu mají několik mimořádných politických talentů, za všechny jmenujme Víta Rakušana, kterému se v Kolíně opět podařilo drtivě opanovat volby. Jinak je to u lidovců, kteří třeba v senátních volbách sice zčásti uspěli, avšak určitě ne do té míry, aby byli spokojení. Volby opět potvrdily, že KDU-ČSL dokáže vyhrávat volby pouze na východě republiky. Celorepublikově ale stále platí, že se musí pokusit vyřešit hodně složitý rébus: jak může katolická strana dlouhodobě přežít v nenáboženské společnosti? Jelínek v této souvislosti upozorňuje, že Pavel Bělobrádek, který již ohlásil konec v čele strany, šanci integrovat střed po luxovsku nevyužil.

Cabada nicméně upozorňuje, že lidovci dlouhodobě zdůrazňují, že nejsou pouze nábožensky orientovanou, respektive klerikální formací. „Na druhé straně Češi silně deklarují svůj ateismus, zároveň ale vidíme apely lidovců po ochraně evropských hodnot. Jinak řečeno, KDU-ČSL tedy jistě může tendovat k rozšíření elektorátu, zejména při případné krizi dalších stran pravého středu.“ Pokud jde o éru Pavla Bělobrádka, připomíná, že se mu po propadu KDU-ČSL v roce 2010 podařilo stranu v následujících volbách vrátit nejen do sněmovny, ale také do vlády.

„Současně strana uhájila výbornou pozici v Senátu, Bělobrádek tak určitě patří mezi velmi úspěšné předsedy KDU-ČSL. Po roce 2010 hrozilo, že by se strana z celostátní úrovně mohla začít stahovat a právě nový předseda odvedl spoustu práce pro její záchranu a stabilizaci,“ vysvětluje Cabada v rozhovoru pro INFO.CZ. Kdo bude jeho nástupce, je zatím ve hvězdách, v tuto chvíli ani netušíme, kdo se rozhodne o post předsedy na březnovém sjezdu v Brně ucházet. Faktem nicméně je, že lidovci dlouhodobě oscilují mezi křesťansko-sociálním a konzervativně-národoveckým směřováním. A právě jméno předsedy naznačí, která z těchto tradic ve vedení strany převáží.

„Jednou z významných otázek je, kdo se stane novým předsedou KDU-ČSL, respektive zda tímto novým předsedou bude Jiří Čunek. Právě příměs národního populismu je základní příměsí jeho konzervatismu, v opozici ke křesťansko-sociální orientaci, která straně umožňuje tendovat i ke spolupráci s levicovými stranami. Nicméně ať už vyhraje kdokoli, lze očekávat, že oba zmíněné proudy budou ve straně i nadále koexistovat,“ říká k tradičnímu dilematu lidovců Cabada. A jak jsme už naznačili v úvodu, o něčem podobném – byť v odlišných podmínkách – lze hovořit také v souvislosti s ODS.

Letošní komunální volby totiž vyjevily minimálně dvojí tvář ODS: jednu kultivovanou, umírněnou a seriozně konzervativní, druhou ostře národoveckou a populistickou. „Ano, tento rozpor v ODS dlouhodobě vidíme, dříve se odehrával zejména na otázce evropské integrace (pragmatici vs. euroskeptici), dnes nabyl trochu odlišnější podoby,“ uvažuje Cabada. Podle něj to ale neznamená, že by bylo předsednictví Petra Fiala nějakým závažným způsobem ohroženo. „Myslím, že na sjezdu se zásadní střet o charakter ODS neodehraje. Petr Fiala má nyní silnou pozici, je volebně úspěšný a daří se mu vylepšovat obraz ODS.“ Otázka ale je, jak bude vypadat struktura místopředsedů.

„Skončit to ale může tak, že se okolo Fialy prosadí na posty místopředsedů zástupci proudu spíše euroskeptického, populistického, národoveckého,“ říká Cabada. Ať už to skončí jakkoli, už teď je podle Jelínka jisté, že pozice ODS bude i nadále silná. „Rozprostřená po republice je rovnoměrně, zázemí má mezi živnostníky a drobnými podnikateli solidní, navíc může expandovat i mezi další voličské skupiny,“ vysvětluje Jelínek. Potíž je ale podle něj v ambicích občanských demokratů. „Když rostou, chovají se arogantně. Platilo to kdysi i teď. A když jde o moc, nic jim není svaté, včetně uzavírání koalic s kýmkoliv. To může spoustu voličů odrazovat ve prospěch alternativních stran.“ varuje Jelínek.

 

Vláda stopla utajovaný program, na kterém závisí životy českých vojáků v Afghánistánu

Ministr vnitra Milan Chovanec loni zastavil utajovaný program přesídlování místních tlumočníků, kteří pomáhají českým vojákům na misi v Afghánistánu. Podle zdrojů serveru INFO.cz toto rozhodnutí způsobilo nedostatek klíčových spolupracovníků české jednotky na neklidném bojišti. Vláda tak ohrozila nejen životy afghánských překladatelů a jejich rodin, ale zřejmě i bezpečnost českých vojáků, kteří se bez tlumočníků obejdou jen stěží. Konec programu podle všeho způsobil incident v pražské nemocnici na Bulovce, po kterém byl syn již přemístěného afghánského spolupracovníka obviněn ze znásilnění.

Čeští vojáci jsou zoufalí, tvrdí zdroje serveru INFO.cz. Nedaří se jim do svých služeb získat afghánské tlumočníky, které jsou pro fungování jednotky nepostradatelní. Ti se k Čechům nehrnou, Praha jim totiž počínaje loňskem odmítá po skončení nebezpečné služby pomoci na cestě do Evropy. Zahraniční armády působící v kulturně cizím prostředí místním spolupracovníkům i jejich rodinám běžně nabízejí přesídlení, a to z velmi dobrých důvodů. Tlumočníci i jejich blízcí jsou logickým cílem radikálů, kteří na jejich hlavy nezřídka vypisují i finanční odměny – jsou si totiž dobře vědomi jejich důležitosti.

Link

Kupříkladu Američané odvážejí lokální tlumočníky po skončení mise prý nejen z Afghánistánu, ale třeba i z Iráku. Autor tohoto textu pobýval v roce 2009 u české jednotky na základně v Lógaru, kde se s místními překladateli setkal. Na jejich výslovné přání je nefotografoval a dříve pořízené snímky z aparátu vymazal. Kvůli jejich utajení. Radikální povstalci z hnutí Tálibán totiž za jejich smrt nabídli slušný obnos.

Na tuto situaci ve své interpelaci ze dne 11. září upozornila poslankyně ODS a předsedkyně výboru pro obranu Jana Černochová. Místopředseda vlády a ministr vnitra Jan Hamáček na její dotaz ohledně programu pro afghánské spolupracovníky odpověděl 8. října. „V současnosti žádný program pomáhající afghánským tlumočníkům a spolupracovníkům Armády ČR s přesídlením do České republiky neprobíhá,“ konstatuje předseda české sociální demokracie. „Pokud jde o aktivity realizované v nedávné minulosti, ty jsou předmětem utajení ve stupni vyhrazené,“ dodal Jan Hamáček.

5033675:article:true:true:true

Může za konec programu konflikt z pražské Bulovky? 

A proč byl program – v armádách jiných zemí zcela obvyklý – v Česku zastaven? Zdroje oslovené serverem INFO.cz se shodují v tom, že tehdejší sociálnědemokratický ministr vnitra Milan Chovanec tímto způsobem reagoval na kauzu údajného znásilnění v nemocnici na pražské Bulovce. Tam se syn již do Česka přesídleného afghánského tlumočníka dostal do nejasného konfliktu se zdravotní sestrou, která mladíka obvinila ze znásilnění. Soud nakonec rozhodl, že se dvacetiletý Afghánec Sabawoon Davizi trestného činu nedopustil.

Případu se ale chytla média, která v době uprchlické krize zveřejňovala nejen údajné podrobnosti nepotvrzeného útoku, ale i jména přesídlených Afghánců. Detaily utajovaného programu se dostaly na veřejnost a ministerstvo vnitra se tehdy zřejmě z politických důvodů rozhodlo v přesídlování tlumočníků nepokračovat, aby prý nebylo konkurenčními politiky obviněno z podpory migrace.

Čeští vojáci se v Afghánistánu dostávají do střetů s islamistickými povstalci stále častěji. Letos v srpnu zahynuli při sebevražedném útoku tři vojáci, tuto středu bylo na hlídce zraněno pět českých vojáků, jeden z nich těžce. Zvýšená aktivita Tálibánu zřejmě souvisí se snahou získat před možnými mírovými jednáními se Spojenými státy pod kontrolu co nejvíce území.

Link

37232