Přestože je v moment zveřejnění tohoto textu sečteno teprve okolo čtvrtiny volebních okrsků senátních voleb, základní trend je zřejmý: volby do horní komory v prvním kole opanovaly ODS a hnutí ANO. Obě formace budou mít ve druhém kole deset a více svých zástupců. Znamená to minimálně dvě věci: Petr Fiala prozatím stvrzuje rolí lídra opozice, jeho ODS je nyní nejsilnější alternativou k politickému projektu Andreje Babiše a jeho druhé vlády. Fialu ale čeká ještě jiný střet: o charakter a podobu ODS.
Pokud totiž předseda ODS ztělesňuje umírněnou a kultivovanou tvář konzervativně-liberální formace, každého i jen vzdáleného pozorovatele musí zarazit, jak agresivně a národovecky se v závěru kampaně projevovala například část pražské ODS, jejíž prezentace si prakticky v ničem nezadala s nahnědlou kampaní Ostravaka. Postačí si porovnat předvolební výstupy brněnské a pražské ODS. Anebo porovnat dvě dámy z téže strany, které usilovaly o hlasy voličů z předních míst ve dvou největších městech České republiky: Markétu Vaňkovou a Alexandru Udženiju. Pokud je tedy ODS zpět, svár se uvnitř strany v blízké budoucnosti povede o to, které z obou křídel převáží. Bude její tváří Fiala, anebo třeba Václav Klaus mladší?
Ale zpět k senátním volbám. ODS letos obhajuje čtyři mandáty a už teď je prakticky jisté, že posílí. V čase vzniku tohoto textu nejsou k dispozici ani předběžné výsledky z většiny obvodů v Praze, přesto už teď můžeme napsat, že kandidáti ODS postoupí do druhého kola ve více než deseti obvodech. O něco lépe je na tom v danou chvíli také hnutí ANO. I kandidáti Andreje Babiše budou mít tedy ve druhém kole slušné zastoupení. Oproti ODS budou ale v nevýhodě: hnutí ANO trpí dlouhodobě slabým koaličním potenciálem, lze tudíž očekávat, že voliči neúspěšných osobností a stran budou mít tendenci přiklánět se spíše k opačné straně – tedy například k ODS.
