Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Politici oživují dilema jménem euro. Toto jsou důvody, proč se ho ale nejspíš nedočkáme

Politici oživují dilema jménem euro. Toto jsou důvody, proč se ho ale nejspíš nedočkáme

Čtvrteční razantní odmítnutí eura ze strany Andreje Babiše přiživilo odvěkou debatu o společné měně. Šéf hnutí ANO, které má nakročeno k vítězství v nadcházejících volbách, uvedl, že přijetí eura by znamenalo, že by Česká republika ručila za cizí dluhy a přišla by o jeden z nástrojů, které pomáhají řešit hospodářské krize. Babiš se tak důrazně vymezil hlavně proti postoji sociálních demokratů, jejichž předseda – premiér Bohuslav Sobotka – naopak v uplynulých dnech jasně deklaroval, že je pro to, aby Česko relativně brzy stanovilo termín přijetí měny. Střet dvou pohledů předních politiků tak připomíná, nakolik je politická scéna v klíčové otázce stále rozštěpená, a z celé záležitosti se opět stává nepřehlédnutelné předvolební téma.

V zásadě lze říct, že se v otázce přijetí eura česká politická elita štěpí nehledě na koalice, náklonnost a spojenectví jednotlivých stran. Vstup do eurozóny dlouhodobě hájí především sociální demokraté, lidovci a TOP 09. Proti jsou kromě Babiše a jeho hnutí ANO také občanští demokraté nebo komunisté. „Přijetí eura v tuto chvíli není pro české občany výhodné – a nejde jen o riziko zdražování, jak jsme jej mohli pozorovat v některých zemích eurozóny, ale i o související závazky a celkový dopad na českou ekonomiku,“ uvedl v rozhovoru pro INFO.CZ předseda ODS Petr Fiala.

Po přijetí eura naopak volají sociální demokraté, ale jen do určité míry. Podle jejich ekonomického experta Michala Pícla představa, že budeme do budoucna moci bez zavedení eura i nadále využívat všech výhod a zároveň být jakýmsi „nezávislým“ sousedem, neodpovídá ani teorii, ani praxi evropské integrace. Ekonomicky je podle něj navíc na přijetí jednotné evropské měny Česká republika připravena.

„Následovat musí ale krok politický. Musíme se přestat navzájem strašit. Když už nová vláda nestanoví pevný termín přijetí eura, měli bychom alespoň vstoupit do systému směnných kurzů ERM II (upravuje kurzy národních měn k euru - pozn. redakce). Jedině tak si můžeme pro budoucnost zajistit větší akceschopnost při rozhodování, jakým směrem se budeme chtít v Evropě vydat – jestli do jádra, nebo na okraj,“ tvrdí Pícl.

Chuť skutečně konat je ale i přes veškeré proklamace politiků minimální. Pro co nejrychlejší zavedení eura jsou jen lidovci a TOP 09. Podle předsedy KDU-ČSL Pavla Bělobrádka bychom mohli eurem platit do pěti let. „Podle mě do pěti let bychom euro přijmout měli. Myslím, že je to reálné. Je to v našem bytostném zájmu ekonomickém i politickém. Není nezbytně nutné mít euro, ale je velmi dobré mít měnu jako Německo," uvedl Bělobrádek minulý týden na sjezdu lidovců.

Tak jednoduché to ale nebude. Ani po podzimních volbách se totiž s největší pravděpodobností většina k prosazení eura ve sněmovně nenajde. Kromě hnutí ANO a ODS zaujímají jemně řečeno rezervovaný postoj k euru také komunisté. „KSČM chápe, že ke vstupu do eurozóny se ČR již zavázala referendem při vstupu ČR do EU v roce 2004. Kdy a jak je ale na nás,“ uvedl v rozhovoru pro INFO.CZ místopředseda KSČM Jiří Dolejš. Termín, kdy bychom mohli o přijetí eura rozhodovat, podle něj souvisí nejen s připraveností země, ale i s řešením nestability evropské měnové unie.

Zkrátka: mít po volbách vládu, která bude společné měně nakloněná, je při současných vyhlídkách spíše nepravděpodobné. Brusel přitom aktivně usiluje o rožšíření eurozóny a chce do ní nalákat nové členy, jak INFO.CZ informovalo. „Pokusíme se představit rámec, který bude dostatečně atraktivní. Jak se říká ve filmech, bude to nabídka, kterou nepůjde odmítnout,“ řekl nedávno evropský komisař zodpovědný za euro Pierre Moscovici.

Jiří Dolejš pro INFO.CZ připomíná, že ještě v roce 2003 počítala vláda Vladimíra Špidly optimisticky s přijetím eura v roce 2009 nebo 2010. „Nyní nepovažujeme tuto otázku za aktuální, může mít smysl nejdříve po roce 2020, i když maastrichtská kritéria ČR splňuje. V každém případě by se mělo rozhodnout referendem a po důkladné vysvětlovací kampani,“ dodává Dolejš s tím, že srovnání ekonomiky České a Slovenské republiky ukazuje, že měnová suverenita nemá v malé zemi, jakou jsme my, přímý vliv na výkon. „Jde ale o závazky, které přijetí eura přináší,“ uzavírá.

Občanští demokraté nakonec podle Petra Fialy navrhují vyjednání výjimky na přijetí eura. „Vyjádření Andreje Babiše v mnohém kopíruje dlouhodobé názory ODS, byť v jednom se mýlí: eurozóna byla od počátku myšlena i jako politický projekt. Je nicméně dobře, pokud bude zdrženlivý postoj vůči euru zastávat co nejvíce českých politiků. Jen mám obavu, jak dlouho Andreji Babišovi, který mění své názory často i během jediného dne, tento postoj vydrží. Například v únoru 2014 prohlašoval, že sice nečeká přijetí eura do roku 2020, nicméně dodával, že s jeho budoucím zavedením nemá problém,“ připomněl šéf ODS Fiala v rozhovoru pro INFO.CZ.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1