Evropská komise má nový mechanismus k hlídání demokracie, stačit to ale nebude

 FOTO: Reuters

Karel Barták

01. 10. 2020 • 07:00
KOMENTÁŘ KARLA BARTÁKA | Evropská komise zveřejnila ve středu svou první zprávu o vládě práva v Evropské unii. Soustředila se v ní na nezávislost justice, pluralitu a nestrannost médií, protikorupční prostředí a mechanismy kontroly nutné pro demokratickou správu, a to v každé ze 27 členských zemí. Vznikl tak nový mechanismus, který doplňuje existující, vesměs slabé nástroje sloužící k hlídání demokracie. Komise dospěla k obecnému závěru, že úroveň vlády práva v Evropské unii je sice ve světovém měřítku vysoká, ale čelí mnoha problémům a výzvám. Řada zemí nesplňuje základní parametry nastavené pro členství v EU.

Místopředsedkyně komise Věra Jourová na tiskové konferenci zdůrazňovala základní přednost této novinky, a to že všechny země byly podrobeny stejnému zkoumání, podle stejných hledisek, za použití stejné transparentní metodologie. Zpráva se rodila v dialogu s oficiálními místy, ale také se zástupci různých profesí a občanskou společností v každé zemi. Všechny vlády měly možnost se k obsahu vyjádřit, konečné znění však redigovala výlučně Evropská komise.

Vedle osmadvacetistránkového shrnutí obsahuje dokument obsáhlé texty o situaci v každé zemi. Nedostatky nachází komise úplně všude, ale podle očekávání se vyslovuje kriticky zejména k Maďarsku, Polsku, Bulharsku, Rumunsku či Maltě. Pozastavuje se nad pochybnou nezávislostí soudců a slabinami jejího právního zajištění, či nad váháním při postihu korupčního jednání, zejména pokud k němu dochází na vysoké úrovni. Upozorňuje na závažné případy politického tlaku na média, na útoky na novináře, nevyjasněnost vlastnictví médií a ekonomický tlak na ně. Občanská společnost, která je vedle médií klíčovým aktérem demokratické kontroly, bývá obětí nenávistných kampaní, nebo je jí upírán přístup k financování ze zahraničí.

Komise konstatuje nedostatky, nedává však žádná doporučení, na to nemá mandát. Server Politico proto spočítal, kolikrát se v národních zprávách vyskytuje slovo „starost“ či „obava“ – v případě Polska je takových zmínek 28, Bulharsko jich má 16, Maďarsko 11, Slovensko osm a Česko sedm.

Bruselská iniciativa vyvolala hněv maďarského premiéra Viktora Orbána, který nejenže na Jourovou žaloval v dopise předsedkyni komise Ursule von der Leyenové, ale jeho vláda zpochybnila vyváženost a objektivitu středeční zprávy. Ministr zahraničí Péter Szijjártó dokonce oznámil, že Maďarsko spolu s Polskem budou komisi vzdorovat tím, že vytvoří nový institut, který bude zkoumat vládu práva napříč Evropskou unií, čímž bude učiněna přítrž „dvojímu metru“ praktikovanému prý Bruselem. „Už máme dost toho, že nás někteří západoevropští politikové používají jako boxovací pytel,“ prohlásil.

Českou republiku komise hodnotí převážně pozitivně. Pochvaluje si nezávislost justice, která ovšem trpí nedostatečnou digitalizací. Sdělovací prostředky se podle ní chovají svobodně a plní svou roli, stejně jako občanská společnost. Jsou zde však i závažné výhrady – komise připomíná, aniž kohokoli jmenuje, že na národní i evropské úrovni pokračuje šetření a audit ohledně „možného střetu zájmů a využití fondů EU“, v narážce na pokračující kauzy premiéra Andreje Babiše. Podotýká také, že „některé případy korupce na vysoké úrovni nejsou dostatečně stíhány“. Komise rovněž Praze vyčítá, že stále ještě nemá zákony regulující lobbing nebo chránící tzv. whistleblowery, tedy osoby, které poukazují na korupci a jiné nešvary ve státní správě.

Unijní exekutiva dále upozorňuje na neprůhlednou strukturu vlastnictví médií, což vyvolává obavy jak o zachování plurality na trhu, tak z vlivu majitelů médií na jejich obsahovou stránku. „Navzdory přijetí dodatku k zákonu o střetu zájmů v roce 2017, který výslovně zakazuje politikům vlastnit podíl v médiích, je hrozba pro politickou nezávislost médií nadále vysoká, vezme-li se v úvahu, že politický vliv lze nadále uplatňovat přes neformální sítě a mocenská spojenectví mezi vlastníky a politickými hráči,“ píše se v dokumentu. Pokud jde o veřejnoprávní média, česká Rada pro rozhlasové a televizní vysílání podle komise sice pracuje efektivně, ale v poslední době se objevuje „rostoucí polarizace při rozhodování o mediálním pokrývání některých politicky velmi citlivých záležitostí“.

EU má jen velmi omezené možnosti vymáhat určité politické chování národních států. Evropská komise odvedla v tomto směru kus práce, když umožnila srovnání a vytvořila základ pro další debatu o posilování právního státu, přičemž hodnocení je provedeno pečlivě a zevrubně. „Jde o to, aby se členské státy podívaly na sebe navzájem, aby měly objektivní informace a mohly se vzájemně inspirovat. To je velmi cenné,“ řekla k tomu Jourová. Zpráva bude podle ní nyní předložena Radě EU a Evropskému parlamentu, kde poslouží mimo jiné jako podklad při dalších jednáních o případných sankcích za nedodržování zásad právního státu, momentálně v případě Maďarska a Polska. Komise o ní chce také debatovat s každou zemí, přičemž hlubšímu zkoumání bude v nadcházejícím období podrobeno pět států včetně České republiky. Postupně se dostane na všechny. Za rok exekutiva EU přijde s následnou zprávou, takže pak bude možné srovnávat nejen země mezi sebou, ale také jejich pokrok či naopak regresi v čase.

SDÍLET