Komise prosazuje multilateralismus ve světě a nehodlá se smiřovat s diktaturami

KOMENTÁŘ KARLA BARTÁKA | Současná geopolitická situace není příznivá pro tradiční multilateralismus prosazovaný Evropskou unií, ale ani pro klasickou „realpolitik“. „Sedmadvacítka“ se stále více jeví jako osamělá výspa demokracie, rovného zacházení, férových vztahů a kulturního porozumění v moři opačných tendencí, které jsou ovšem rozmanité a vyžadují každá jiné zacházení. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v reakci na tento stav překvapila ve své středeční „Zprávě o stavu unie“ rozhodností, ba troufalostí výroků na adresu velkých světových hráčů.

Leyenová nastínila především pesimistický obraz „plíživé paralýzy“ poválečného globálního systému. Velmoci buď opouštějí mezinárodní instituce, nebo se je snaží zneužít ve svůj prospěch. Obojí je slepá ulička. Šéfka unijní exekutivy oznámila, že EU se ujme reformování Světové zdravotnické organizace (WHO) či Světové obchodní organizace (WTO). Takové reformy však budou složité a pomalé, a Evropa spěchá – potřebuje rychle „zaujmout stanoviska a přejít k rychlým činům na světové scéně“.

V projevu se dostalo na všechny významné světové partnery, soupeře i přátele. Ohledně Běloruska šéfka komise jednoznačně podpořila občany masově protestující proti zfalšovaným prezidentským volbám, označila násilnou reakci Lukašenkova režimu za „hanebnou“, ale vyslala i varovný signál směr Moskva, když řekla, že lidé v Bělorusku „nejsou figurky na něčí šachovnici“. Jedním dechem vzkázala těm, kdo (také v rámci EU) prosazují těsnější vztahy s Ruskem, že podle ní nebyla otrava opozičního politika Alexeje Navalného válečným jedem novičokem náhodou, ale jedním z dlouhé řady podobných útoků. „Způsob se nemění – a žádné potrubí na tom nic nezmění,“ prohlásila s náznakem, že za Navalného otravou stojí nejvyšší místa. Oznámila také, že komise předloží záhy návrh evropské obdoby amerického Magnitského zákona o trestání jednotlivců odpovědných v Rusku za porušování lidských práv.

Před novináři posléze uvedla, že při řeči o „potrubí“ zajisté měla na mysli plynovod Nord Stream 2, který její rodné Německo už stál desítky milionů eur. „Dlouho se říkalo, že to je čistě ekonomický projekt, ale jsem hluboce přesvědčena, že to je vysoce politický projekt,“ prohlásila ve zjevném rozchodu s dosud oficiální pozicí Berlína. Připomněla přitom, že výstavba plynovodu nevedla ke zlepšení ruského chování, ba naopak. V jejích šlépějích kráčel pak vzápětí Evropský parlament, který v rezoluci na adresu Ruska vyzval k zastavení výstavby plynovodu. Mezi 465 poslanci, kteří to podpořili, byla skoro polovina německých poslanců za vládní strany CDU a CSU, což svědčí o významném posunu v německém postoji k Putinovu režimu.

České druhé housle. V Evropě nemáme své lidi, tuzemské vlády jejich význam fatálně podceňují

sinfin.digital