S rouškami a bez výsledků. Evropští lídři navzdory koronaviru jednali v Bruselu

 FOTO: Reuters

Karel Barták

16. 10. 2020 • 15:55
KOMENTÁŘ KARLA BARTÁKA | Kamerami zprostředkovaný pohled do kulaté jednací místnosti v budově Evropské rady v Bruselu byl skličující. Státníci sedící daleko od sebe, bez obvyklé fauny asistentů a velvyslanců, s rouškami na ústech, jako by symbolizovali druhou vlnu pandemie koronaviru postupující jako tsunami napříč Evropou. Kvůli karanténě chyběl polský Tadeusz Morawiecki, zastupovaný naším Andrejem Babišem. A krátce po začátku jednání se do izolace odebrala šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová, vzápětí po tom, co se dověděla, že jeden z jejích spolupracovníků měl pozitivní test. Náladu nezvedla ani finská premiérka Sanna Marinová, když se dotázala předsedajícího Charlese Michela, zda to vůbec mělo cenu se scházet takto osobně, když na pořadu není nic zas tak převratného, co by se nedalo vyřešit telekonferencí.

Měla pravdu, že nebylo, ačkoli se to nedalo dopředu dost dobře odhadnout. Říjnový summit měl podle původního záměru posvětit výsledky jednání mezi EU a Velkou Británií o obchodní dohodě, kterou by se měly řídit vzájemné hospodářské i další vztahy po ukončení přechodného období 31. prosince. Rozhovory však k žádnému výsledku nedospěly, zasekly se na třech sporných bodech, takže nebylo co schvalovat. Lídři „sedmadvacítky“ pověřili evropského vyjednavače Michela Barniera, aby intenzivně pokračoval, a do Londýna vzkázali, že míč je na britské straně, což se tamní reprezentaci nelíbilo. V usnesení poprvé otevřeně připustili možnost nedohody a zdůraznili, že je potřeba se na takovou neblahou variantu přichystat.

Poprvé se také na této úrovni mluvilo o novém návrhu Evropské komise snížit v EU emise skleníkových plynů do roku 2030 o 55 procent místo původně zamýšlených 40 procent, a to ve srovnání s rokem 1990. Debata ukázala, že taková mimořádná ambice má jasnou podporu zhruba tuctu členských zemí, ostatní z těch či oněch důvodů váhají. Mají na to čas do prosincového schůze, na níž by měla Evropská rada přijmout závazný cíl. Mezi pozoruhodné posuny patří změna českého postoje: premiér Andrej Babiš pětapadesátiprocentní metu podpořil, ovšem s podmínkou, že to bude průměr za celou EU, kterého Česko nedosáhne – naše maximum bude podle něj 48 procent. I tak je český obrat chvályhodný, už jen jako tiché uznání nesmírného významu boje proti klimatickým změnám pro budoucnost.

Ačkoli peníze nebyly na pořadu dne, na tiskových konferencích o nich lídři mluvili, už proto, že se o budoucím financování EU bavili na samém začátku schůze s předsedou Evropského parlamentu Davidem Sassolim. Pověděli mu, ústy kancléřky Angely Merkelové, že se europoslancům nepodaří rozebrat historickou červencovou dohodu o fondu obnovy a sedmiletém rozpočtu EU ve výši 1,8 bilionu eur. Pokud má europarlament pocit, že by to chtělo přihodit pár desítek miliard na ty či ony programy, měl by se soustředit na technické rozpočtové manipulace a nepokoušet se o revizi politického kompromisu, který byl na nejvyšší úrovni horko těžko vyjednán a nebude se měnit.

Ze zahraničněpolitických témat dominovala Afrika. Evropská unie se shodla na tom, že sousední kontinent je pro ni „přirozeným partnerem“, se kterým je třeba povýšit spolupráci a součinnost na daleko vyšší úroveň. Mnozí pozorovatelé vidí v tomto posunu přirozený důsledek zhoršujících se nebo velmi složitých vztahů EU s Ruskem, Čínou i Spojenými státy. „Měnící se světová situace a řada krátkodobých i dlouhodobých výzev, kterým čelí oba kontinenty, podtrhují význam obnovování a prohlubování našich vztahů a spolupráce ve všech oblastech,“ píše se v usnesení summitu. Příští měsíce ukáží, jak se podaří tyto ambice naplnit. Vrcholná schůzka EU a Organizace africké jednoty byla kvůli pandemii koronaviru odložena až na jaro příštího roku.

Tedy zpět ke covidu, o kterém se státníci bavili ve čtvrtek do půlnoci, a to jako o největší hrozbě, jíž Evropa čelí od konce druhé světové války. Dohodli se, že po částečné harmonizaci z minulého týdne budou dál usilovat o sladění karanténních opatření, uznávání výsledků testů a testovacích postupů, trasování, včetně přeshraničních případů. Příští dny ukáží, zda tato politická vůle pomůže překonat praktické překážky, které tomu zatím bránily. Potvrdili také zájem všech 27 zemí, aby Evropská komise dál podporovala vývoj vakcín, jejich schvalování, sledování a nákup ve jménu členských zemí. Má také zajistit jejich distribuci tak, aby byla férová a spravedlivá pro všechny.

Podle Babiše byla právě rozprava o národních reakcích na koronavirovou pandemii nejdůležitějším bodem bruselské schůze. Novinářům vyložil, že kancléřka Merkelová navrhla, aby se premiéři jednou týdně bavili po internetu o tom, co a jak s nákazou dělají. „Je to na dobrovolné bázi, ale my se toho budeme účastnit,“ ujistil český premiér.

SDÍLET