Uteče Německo zbytku Evropy? Fond obnovy ostatním k jeho dohnání stačit nebude

Ministři financí EU se tento týden předběžně domluvili na hrubých rysech provádění fondu obnovy, tedy utrácení oněch 750 miliard eur, na kterých se v červnu shodli lídři „sedmadvacítky“ pro obnovu evropské ekonomiky poničené koronavirovou krizí. Dohoda například stanoví, že 37 procent výdajů musí být spojeno s bojem proti klimatickým změnám a 20 procent s digitalizací. S tím musí počítat také národní plány obnovy, které členské země vypracují a předloží ke schválení Evropské komisi. Debata se točila také kolem toho, kdy a jak by se EU a zejména eurozóna měly vrátit k dodržování svých klíčových pravidel, a nakolik se budou při rozhodování brát v úvahu nejen evropská, ale i domácí opatření.

Před koronavirovou krizí západoevropské země vyčítaly Německu, že navzdory svým hospodářským výkonům a pozitivnímu saldu zahraničního obchodu jen nerado zvyšuje objem svých veřejných investic. I Evropská komise ve svých zprávách o ekonomice eurozóny pravidelně Německo upozorňovala na tuto nerovnováhu a nabádala Berlín, aby ji napravilo. Pandemie však obrátila všechno naruby – Německo dnes pumpuje do své ekonomiky víc než kdokoli jiný, a vyvolává tak obavy ostatních, aby to nebylo na jejich úkor.

Německá vláda od jara uvolnila na pomoc ekonomice 1500 miliard eur z veřejných peněz. Je to už 52,8 procenta pomoci povolené Evropskou komisí, ale také dvojnásobek celého slavného fondu obnovy nazvaného Příští generace, který má sloužit jako impuls hospodářské nápravy všech 27 členských států. Německo, normálně velmi přísný strážce pravidel, souhlasilo s mimořádným porušením pravidel eurozóny, zejména rozpočtového deficitu a státního dluhu, prosadilo bezprecedentní navýšení rozpočtu EU zdůvodněné hospodářským propadem vyvolaným pandemií – a samo využilo tohoto rozvolnění, aby zavodnilo penězi vlastní ekonomiku.

Podle bruselského think-tanku Bruegel natlačilo Německo do domácí ekonomiky čerstvé peníze v hodnotě 8,4 procenta svého HDP, z toho 100 miliard eur do fondu pro rekapitalizaci podniků. Celých 832 miliard eur posloužilo podle tohoto zdroje jako záruky za půjčky podniků od komerčních bank. K tomu je třeba připočíst odklady a úlevy z povinných odvodů podnikům v hodnotě 251 miliard a 50 miliard dodatečných investic do modernizace průmyslu, s důrazem na zdravotnické potřeby, mikroelektroniku, ale také automobilový průmysl a využití vodíku.

Koronavirus jako divoká karta. Jak může Trumpovo onemocnění zahýbat s kampaní?

Zbytek textu je pro předplatitele
sinfin.digital