Místo aby počet lidí ohrožených nedostatkem jídla klesal, je hladovějících obyvatel planety stále víc. Smutným důkazem je zářijová zpráva OSN, podle které loni trpělo hladem 815 milionů lidí, tedy o 38 milionů víc než v roce 2015, a počet hladovějících tak po 13 letech klesající tendence začal opět růst. OSN obrovský počet lidí trpících hladem označuje za největší humanitární krizi od druhé světové války a vyzývá všechny státy světa, aby postiženým zemím podaly pomocnou ruku. I když ale čísla začnou klesat, podle německého serveru Deutsche Welle za sebou může hlad zanechat nebezpečné dědictví v podobně radikalizace obyvatel, kteří se začnou přidávat k nejrůznějším teroristickým organizacím.
Na problém pro server DW upozornil ekonom Světového potravinového programu (WFP) Arif Husajn, podle kterého to je právě hlad, který zažehává plameny extremismu a konfliktů v krizových oblastech. Spolu s chudobou a negramotností pak dohromady představují nebezpečný koktejl, kvůli kterému jsou pak ti nejzranitelnější náchylní k extremistickým myšlenkám a postupné radikalizaci.