Jan Palach: Film Roberta Sedláčka vypráví o jedné z nejvýraznějších postav českých dějin | info.cz

Články odjinud

Jan Palach: Film Roberta Sedláčka vypráví o jedné z nejvýraznějších postav českých dějin

Sám režisér Robert Sedláček, který stojí například za seriálem České století, v rozhovoru s Pavlem Štruncem přiznal, že se Jan Palach stal nejtěžším filmem, který doposud natočil. Dramatický snímek, který reflektuje posledních několik měsíců Palachova života, vstoupil do kin příznačně 21. srpna.

„Je to o tichém našlapování jednotlivce, který nikomu nic neřekne. Kamera sleduje někoho, kdo se rozhodne udělat atentát na společnost. Na její svědomí,“ říká o novém filmu Robert Sedláček v pořadu Štrunc!. „Je to atentát od někoho, kdo je křehký, zábavný, velmi dobře se na něj dívá a velmi dobře rozumíte tomu, co prožívá. Je to podívaná na mládí, které přišlo o sny,“ dodává.

Studenta filozofie, který se v roce 1969 rozhodl na protest proti sovětské okupaci upálit, ztvárnil Viktor Zavadil. Scénář dramatu, které shrnuje nejen osobní příběh dvacetiletého muže, ale také atmosféru celé země, vytvořila spisovatelka Eva Kantůrková.

Jan Palach autor: CinemArt

Jan Palach se v průběhu času stal osobností, která provází novodobou českou historii. Přesto, že o svých plánech nikomu z blízkých neřekl, rozhodl se demonstrativně upálit na Václavském náměstí. Ještě před tím, než závažným popáleninám podlehl, dokázal naposledy promluvit. V souvislosti s okupací se zmínil o lidské pasivitě a o nutnosti generální stávky.

Srpen 1968Srpen 1968autor: Info.cz

Absolutní rozměr Palachovy oběti, kterou například 25. února 1969 napodobil Jan Zajíc, zvedl vlnu odporu, byť jen dočasnou. Mladí lidé začali na Václavském náměstí držet protestní hladovku za splnění požadavků, záhy se k nim připojili i jinde v zemi. Na Václavském a Staroměstském náměstí se konaly mítinky, na nichž lidé vyjadřovali podporu jeho poselství. Vědecká rada Palachovy Filozofické fakulty UK vyzvala politiky, „aby si uvědomili, na jaké křižovatce stojí“.

Podle historiků nebyl Palachův čin zoufalým zkratovitým jednáním, plánoval ho půl roku. Krátce před osudným dnem uvažoval dokonce o obsazení rozhlasu studenty, jež by vyvolalo „účinnou akci v celonárodním měřítku“, jak napsal studentskému vůdci Lubomíru Holečkovi. Ovšem budoucí normalizátoři již byli v lednu 1969 příliš pevně usazení ve svých křeslech a spontánní protesty po Palachově smrti neváhali označit za zneužití situace ze strany „antisocialistických sil“.

Jan Palach: Živá pochodeň, jejíž výročí zažehlo revoluci.>>>

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud