Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Babiš jako Jan Hus, lekce pro poslance ANO a jak poznat pravého Roma. Komentář Roberta Maleckého

720p360p

Lidé, co to s touhle zemí myslí dobře, vždy touto předvolební dobou jen zírají, jak se lidé, co je jim tato země víceméně ukradená, chystají zvolit další várku lidí, co to myslí dobře hlavně sami se sebou. Je to věčný koloběh, a tak tam i letos nasázejí sadu schopnou kdykoli zničit slušné žití nám a několika generacím našich dětí. No nic, pojďme k některým méně podstatným událostem.

Vrcholnou estrádou uplynulého týdne samozřejmě bylo sněmovní jednání o vydání Andreje Babiše k trestnímu stíhání, což je událost, která symbolicky uzavřela úspěšné vládnutí tzv. kabinetu Bohuslava Sobotky. Bylo kolem toho patřičně veselo, zejména s přihlédnutím k faktu, že televize a další internetové streamy tento Ein Kessel Buntes přenášely živě. To mají poslanci tzv. v kampani rádi.

„Mě neumlčíte, nezastrašíte a nezastavíte mě. A také se mě nezbavíte. A teď si mě klidně vydejte!“

(Mistr Jan Andrej Hus v projevu před sněmovnou, 6. září)

Poslanci jeho přání vyslyšeli. I když kolem toho bylo pár trapných okamžiků, kdy se z hrdinů v řadách hnutí ANO, kteří předem avizovali, že budou pro vydání, stávali postupně zbabělci.

„Diskuse proběhla. Pro to, abychom tam šli a vyjádřili svůj názor, nás bylo ale málo. Dali bychom se spočítat na prstech jedné ruky. Zase nejsem žádný rebel a podřídil jsem se vedení.“

(poslanec Pavel Čihák pro iRozhlas.cz, 6. září)

„Zvítězil jednotný duch. Nešlo o nátlak. Bylo to rozhodnutí celého klubu, že uděláme určitý symbol, politický symbol, že chceme ukázat, že se nám nezdá všechno, co bylo řečeno.“

(poslanec Martin Kolovratník tamtéž, 6. září)

Což o to, my jsme na podobná poučení z vývoje z normalizace zvyklí a dobře si je pamatujeme. Sektu zvanou Agrofert 2011 máme též přečtenou, čili se u nás žádné překvapení spojené s pohoršením nedostavilo. Nezaskočil nás ani prezident Miloš Zeman, jemuž lze ale přiznat, že sehrál slušného durcha.

V kuloárech se výrazně šíří spekulace, že by policie mohla vzít Andreje Babiše do vazby. Pokud by se to stalo a hnutí ANO vyhrálo volby, jmenoval byste premiérem člověka, který by byl ve vazbě?

„Nepochybně ano.“

(z rozhovoru prezidenta pro internetový blog, který zde nemůžeme jmenovat, aby nezemřelo koťátko, 8. září)

A je to tak správně. Už teď štváčská imperialistická média o České republice referují jako o zemi, kde nejprve ministr financí a místopředseda vlády vládnul v grandiózním střetu zájmů, aby vzápětí aspiroval na vítězství ve volbách v pozici policejně stíhaného člověka. Sice moc nechápeme proč, ale nějak to vyspělému světu přijde nepatřičné. Miloš Zeman tuto hru jen povyšuje o stupínek výš na level vládní zasedání na Pankráci. Hlavně že je legrace a ruský medvěd se baví.

Úřad vlády sečetl Romy. Tak trochu proti jejich vůli – do akce se totiž pustil poté, co se úředníkům nezdály údaje z povinného sčítání lidu z roku 2011. To by v tom byl čert, abychom se na správné číslo nedostali, řekli si, a vymysleli, jak na to.

„Za Roma (je) označen takový jedinec, který se za něj sám považuje, aniž by se nutně k této příslušnosti za všech okolností hlásil, a/nebo je za něj považován významnou částí svého okolí na základě skutečných či domnělých (antropologických, kulturních nebo sociálních) indikátorů.“

(z metodiky ke sčítání Romů na základních školách)

Neuvěřitelná je zde nejen otázka, jak byli Romové sčítáni, ale především proč. K romské národnosti, což je kategorie výsostně dobrovolná, se při sčítání přihlásilo nějakých 12 tisíc lidí. Stát nyní dospěl k číslu 245 tisíc. Nám z toho vychází, že vládní úředníci znásilnili vůli 230 tisíc obyvatel své země. Jen tak, pro svůj úřednický apetýt. Co přijde dál? Dostanou Romové na kabát nějakou tu hvězdu, aby si příslušnost ke státem určenému etniku lépe zapamatovali? My samozřejmě rozumíme tomu, že politici mají teď před volbami spoustu jiné práce zejména s pořizováním selfíček s voliči a podobně. Stejně ale nechápeme, že je ministr pro lidská práva stále ještě ministrem a že úředníci z jeho kabinetu, kteří „sčítání“ připravili, nestojí frontu na úřadu práce.

Žijeme zvláštní dobu a čekají nás ještě mnohá překvapení. Tak klidnou mysl.

Text původně vyšel na webu HlídacíPes.org.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1