Bratrstvo nenávisti. Opozice se nakonec spojí nanejvýš proti Minářovi

 FOTO: Zbyněk Pecák/Reflex

Petr Holec

24. 07. 2020 • 15:20
GLOSA PETRA HOLCE | Druhý muž ODS Zbyněk Stanjura se v rozhovoru pro iDNES zasnil a uviděl, jak jeho strana vítězí v sněmovních volbách. Proč ne, bez naděje nejde žít. Stanjura ale taky ukázal, proč se současná opozice spíš než proti Babišovi sjednotí proti „chvilkařům“, kteří ji vloni spojováním pověřili.

Jen co nevládní strany začaly o spojování mluvit, ukázalo se, že se do něj vlastně nikomu moc nechce. Stanjura v tomto duchu pokračuje, když na adresu Pirátů řekl, že jestli se nejaká předvolební spolupráce dohodne, tak určitě bez nich. 

Člověk mu i rozumí a strach z Pirátů je u ODS navíc logický: z celé „demoopozice“ je asi nejkonzervativnější, zatímco Piráti ji považují za symbol starých pořádků a jedou punk na vlně transparentnosti, webových fór a anket. A jedna taková anketa, v níž se pár členů nechá unést pirátskými ideály, může případnou alianci klidně položit. Ostatně viděli jsme to teď při „hlasování“ pár členů o teoretické spolupráci se STAN, podrobně se tomu tady věnoval Martin Schmarcz. O to ale nakonec nejde. Opakovaně tu totiž máme slova nejen šéfa Pirátů Ivana Bartoše o tom, že jeho straně nutí různé antibabišovské koalice spíš média a že se zatím s nikým nespojují.

Zkusme Pirátům tentokrát věřit. Proč by se zrovna oni s někým spojovali? Z „demoopozice“ jsou jediní, kdo nestagnuje nebo přímo nepadá do pětiprocentního předpeklí, které znamená konec ve sněmovně. Druhou nejsilnější stranou průzkumů se stali sami a navíc s krédem „opozice vůči opozici“, tak proč teď riskovat, že jim to pokazí nějaká pidistrana nacházející se v klinické smrti? Když letíte nahoru, nikdy se nepaktujete s těmi, co padají. Těm spíš dolů „přátelsky pomůžete“. 

Piráti věří, že poslední sněmovní volby pro ně byly jen předehrou k velké zteči a že v těch příštích ještě posílí. To lidovci, TOP 09 i STAN se naopak třesou, aby si vůbec znovu sáhli aspoň na těch pět procent, pod nimiž začíná politické safari. A je tu ještě jedna maličkost: sice kdekdo mluví o předvolebním spojování proti Babišovi, ale co po volbách? Jediným smyslem opozice se stalo porazit šéfa ANO, jenže co až se politici proberou z volební kocoviny a – pokud jim to tedy vůbec vyjde – budou muset i vládnout? 

Toho, že ho opoziční strany neberou moc vážně a netmelí se, si nedávno všiml i šéf „chvilkařů“ Mikuláš Minář, který to veřejně kritizoval. Záhy přišla první opravdu razantní unisono sprcha od celého „demobloku“. A teď vzkaz na adresu „chvilkařů“ přidal už zmíněný Stanjura. „Povést se to nemusí, to je pravda,“ řekl k opozičnímu (ne)sjednocování. „Pak bychom kandidovali samostatně a udělali vše pro to, abychom ty volby vyhráli i tak. S Mikulášem Minářem o tom ale určitě vyjednávat nebudeme. My reprezentujeme politickou stranu a budeme dělat, o čem jsme přesvědčeni, že je správné.“ 

Ano, jednou se to stát muselo. Opozice u „chvilkařů“ vycítila velkou mobilizační sílu, která jí chybí, protože je zničená téměř třiceti lety vlastního kanibalismu i osobní nenávisti. Jenže pak zjistila, že spíš než Babiše může Minář začít požírat ji samotnou, pokud ona nezačne plnit jeho obtížně dosažitelné požadavky. Ve vzduchu tak visí další velká politická komedie: Opozice se nakonec místo proti Babišovi spojí proti Minářovi, který ji chtěl spojovat. Přinejmenším by to bylo další poučení z krizového vývoje.

SDÍLET