Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Chytrá agro-Horákyně, která neurazila ani nenadchla. Jak číst Babišův tah Jeruzalémem

Chytrá agro-Horákyně, která neurazila ani nenadchla. Jak číst Babišův tah Jeruzalémem

Příslovečně mazaná hrdinka dětských vyprávění by to nevymyslela lépe. Tentokrát jí napodobil premiér v demisi Andrej Babiš, když jediným návrhem nezklamal Izrael, podpořil Spojené státy, uklidnil Evropskou unii a zároveň nerozčílil Palestince, respektive arabské země…

Když loni americký prezident Donald Trump oznámil, že letos přesune své velvyslanectví z Tel Avivu do Jeruzaléma, vyvolal bouři nevole v arabském světě i nadšení (především) pravicového Izraele. K tomuto kroku se neodhodlal žádný z jeho předchůdců, a to i z dobrých důvodů. Východ Jeruzaléma si jako hlavní město budoucího nezávislého státu nárokují Palestinci, kteří v něm – alespoň dosud – tvoří většinu. A ač žijí pod správou židovského státu, nezískali třeba právo volit poslance izraelského parlamentu, mají problémy s cestováním do zahraničí a ještě větší trable pak s návratem zpět.

Jinými slovy: východní Jeruzalém je podle OSN i drtivé většiny zemí planety Izraelem okupován, pročež by neměl být jeho „věčným a nedělitelným“ hlavním městem, kterým jej židovský stát vyhlásil v roce 1980.

Motivace mají stoupenci diplomatického stěhování různé. Mnozí upřímné a pochopitelné. Jsou vřelými příznivci státu, který vznikl po nevýslovných hrůzách holokaustu jako bezpečný domov pro všechny židy tohoto světa. Argumentují tím, že v Jeruzalémě izraelské úřady a ministerstva už stejně sídlí. Další mají čistě emocionální nebo náboženské důvody.

Jsou ale tací, kteří očekávají zisk. Guatemala se chystá následovat USA podle všeho proto, aby si naklonila amerického prezidenta. Přízeň může středoamerický stát očekávat také od Izraele. Jeho pravicový premiér Benjamin Netanjahu je Trumpovým rozhodnutím pochopitelně nadšen a těm zemím, které se rozhodnou úřady byť jen formálně přesunout, slibuje „preferenční zacházení“. Šéf izraelské vlády, který je namočen do hned několika korupčních kauz, totiž potřebuje politický úspěch, jenž by úplatkářské příběhy alespoň načas překryl. Proto v nedlouhých intervalech veřejně vyhlašuje počty zemí, jejichž diplomaté prý balí kufry – naposledy jich bylo „nejméně půl tuctu“.

Existují i takové státy, kde je přesun tématem vnitropolitického soupeření a nejasností. Takto šéf rumunské vládní strany skok z přímořského Tel Avivu do vnitrozemského Jeruzaléma ohlásil jako hotovou věc. Mluvčí bukurešťského kabinetu ovšem na jeho slova odmítl reagovat a rumunský prezident pak prohlásil, že o ničem neví a že je k posouzení třeba ještě „rozsáhlé analýzy“.

720p 360p
Jeruzalém: Proč Svaté město už tisíce let krvácí?

V Česku je kromě vášnivých (sekulárních) stoupenců Izraele, křesťanských sionistů a politiků pravicových stran nejhlasitější oporou ambasádního pohybu prezident Miloš Zeman. Snad je hnán antiislámskými postoji, možná tak činí jako ryzí přítel židovského státu. Třeba stále doufá v přijetí nynějším americkým prezidentem a tedy i v povýšení do alespoň druhé ligy světových státníků.

Trumpovo rozhodnutí mu je ale zřejmě blízké i čirým voluntarismem. Řečeno česky: americký prezident podle všeho nemá pro Blízký východ mírový, ani jiný plán, zato měl – s facebookovými diskutéry řečeno – vlastní názor, který toužil ihned oznámit světu.

A co nejrychleji realizovat. Američtí diplomaté tak příští měsíc Tel Aviv fyzicky neopustí. Americká ambasáda se formálně přestěhuje do jeruzalémské budovy stávajícího generálního konzulátu Spojených států. Velvyslanec sem bude z Tel Avivu jezdit prý zhruba jednou týdně. Pokud se kdy celé velvyslanectví, tedy zhruba tisícovka pracovníků, opravdu odsune do Jeruzaléma, zabere proces několik let.

Premiér v demisi Andrej Babiš reagoval jinak. Což je důležité, protože v Česku zahraniční politiku řídí vláda. Spolu s šéfem diplomatů slíbil otevřít v Jeruzalémě honorární konzulát a možná i České centrum, tedy instituci z definice kulturní. Mimochodem, honorárním konzulem není profesionální, v tomto případě český diplomat. Jde o čest, kterou si dobrovolný pomocník Čechů v nesnázích bude hradit ze svého. Instituce – či alespoň jednu z ní – během plánované návštěvy Jeruzaléma otevře český prezident, což lze ideově prodat jak Izraeli, tak USA. Fakt, že ambasáda zůstane v Tel Avivu, nerozčílí arabský svět a Evropská unie si oddychne, že Praha pro jednou není kontinentálním kverulantem.

P.S. Můžeme si být jisti, že pokud Andrej Babiš změní názor, stane se tak v důsledku vyšší nabídky. Řepku však v Izraeli pěstovat prakticky nelze, i když židovský stát v tomto ohledu dokázal mnoho…

 

 

„Prostě končíš!" Jak Babiš zachází se svými lidmi. Komentář Markéty Žižkové

Už za pár hodin bude jasno o tom, jaké složení vlády si představuje designovaný premiér Andrej Babiš. Události, které k tomuto rozzuzlení vedou, zatím nepřinesly žádné velké překvapení. Už delší dobu se spekulovalo o tom, že ministerské křeslo opustí šéfka resortu obrany Karla Šlechtová nebo ministr průmyslu Tomáš Hüner. Příznačný je ovšem způsob, kterým se o svém konci dozvěděli.

Šéfovi hnutí ANO se daří až do poslední chvíle tajit jména ministrů za ANO. Ví je Hrad a pak zřejmě několik Babišových nejbližších. K jejich zveřejnění vyzývali designovaného premiéra i sociální demokraté (kteří by jako koaliční partneři alespoň občas něco rádi věděli), na veřejnost se ale nedostala. Jak opakují členové hnutí stále dokola, své záležitosti si strana umí řešit za zavřenými dveřmi. Prostor pro úniky je minimální. Už kvůli tomu, že sami členové „této firmy“ toho ví jen pomálu a spoléhají na svého šéfa.

Link

Páteční ráno přitom opět ukázalo, jak Babiš ke svým lidem přistupuje. O svém konci v čele resortů se „nechtění“ ministři dozvěděli až dnes. Během telefonátu. A bez vysvětlení. Alespoň tak to popsala médiím Šlechtová. Telefon jí zazvonil v sedm ráno před zasedáním vlády.

4987065:article:true:true:true

O důvodech, proč už s ní Babiš není spokojený, se napsalo mnoho. Osobně jí ale prý nic nevysvětlil. „Pan předseda nic nezdůvodňuje. Prostě mi řekl, že nebudu součástí nového návrhu vlády,“ komentovala to pro média smířeně končící ministryně.

Dnes ráno se Babišovo rozhodnutí dozvěděl i šéf resortu průmyslu a obchodu. Právě okolo Hünera, potažmo obsazení významného ministerstva vedl Babiš se Zemanem spor. Už nyní – ač neznáme přesné jméno nového ministra – panují obavy z toho, jakým směrem Česko povede v důležitých rozhodnutích, jako je dostavba jaderných elektráren.

Link

Kdy se tento člověk i další „nováčci“ o své nominaci od Babiše dozvěděli, je otázka. Také jim zazvonil telefon dnes ráno?

Faktem přitom je, že i ministři, kteří odchází o „své vůli“ a rozhodnutí oznámili už před časem, to nelíčí zrovna v optimistických barvách. Ministr spravedlnosti v demisi Robert Pelikán pochopil, že se znelíbil Zemanovi mimo jiné tím, že vydal hackera Jevgenije Nikulina do Spojených států. Kritizuje i poměry v ANO a tvrdí, že jeho názory se od směřování hnutí liší. Jeho odchod z resortu v posledních dnech působí tiše. Příliš nekomunikuje. Nevyjadřuje se ani k otázkám na resort. Nejvíce by se jeho kroky daly přirovnat k vytracení, kdy za sebou jen potichu zavře dveře.

Končící ministr zahraničí Martin Stropnický si zas po letech uvědomil, že politika je vlastně špinavá hra, na kterou nemá nervy.

Link

Když se podíváme na chvilku mimo vládu – třeba na pražský magistrát – tak uvidíme Adrianu Krnáčovou, která se rozčiluje, že ji obklopuje parta neschopných lidí. Zároveň je ale jasné, že k jejímu konci vedlo i to, že ztratila Babišovu podporu.

5017080:article:true:true:true

Zpátky ke kabinetu: už v pátek večer by mělo být jasno v tom, kdo za ANO získá místo v pověstném vládním autobusu. Jedno je ale jisté už teď. Každý jmenovaný bude muset počítat s tím, že přes přátelskou atmosféru na PR fotkách hnutí, ho může kdykoliv potkat krátký telefonát: „Končíš a není ti nic do toho proč“. A to i firemní šéfové svým podřízeným vyjadřují větší porci úcty.

32744