Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Chytrá agro-Horákyně, která neurazila ani nenadchla. Jak číst Babišův tah Jeruzalémem

Chytrá agro-Horákyně, která neurazila ani nenadchla. Jak číst Babišův tah Jeruzalémem

Příslovečně mazaná hrdinka dětských vyprávění by to nevymyslela lépe. Tentokrát jí napodobil premiér v demisi Andrej Babiš, když jediným návrhem nezklamal Izrael, podpořil Spojené státy, uklidnil Evropskou unii a zároveň nerozčílil Palestince, respektive arabské země…

Když loni americký prezident Donald Trump oznámil, že letos přesune své velvyslanectví z Tel Avivu do Jeruzaléma, vyvolal bouři nevole v arabském světě i nadšení (především) pravicového Izraele. K tomuto kroku se neodhodlal žádný z jeho předchůdců, a to i z dobrých důvodů. Východ Jeruzaléma si jako hlavní město budoucího nezávislého státu nárokují Palestinci, kteří v něm – alespoň dosud – tvoří většinu. A ač žijí pod správou židovského státu, nezískali třeba právo volit poslance izraelského parlamentu, mají problémy s cestováním do zahraničí a ještě větší trable pak s návratem zpět.

Jinými slovy: východní Jeruzalém je podle OSN i drtivé většiny zemí planety Izraelem okupován, pročež by neměl být jeho „věčným a nedělitelným“ hlavním městem, kterým jej židovský stát vyhlásil v roce 1980.

Motivace mají stoupenci diplomatického stěhování různé. Mnozí upřímné a pochopitelné. Jsou vřelými příznivci státu, který vznikl po nevýslovných hrůzách holokaustu jako bezpečný domov pro všechny židy tohoto světa. Argumentují tím, že v Jeruzalémě izraelské úřady a ministerstva už stejně sídlí. Další mají čistě emocionální nebo náboženské důvody.

Jsou ale tací, kteří očekávají zisk. Guatemala se chystá následovat USA podle všeho proto, aby si naklonila amerického prezidenta. Přízeň může středoamerický stát očekávat také od Izraele. Jeho pravicový premiér Benjamin Netanjahu je Trumpovým rozhodnutím pochopitelně nadšen a těm zemím, které se rozhodnou úřady byť jen formálně přesunout, slibuje „preferenční zacházení“. Šéf izraelské vlády, který je namočen do hned několika korupčních kauz, totiž potřebuje politický úspěch, jenž by úplatkářské příběhy alespoň načas překryl. Proto v nedlouhých intervalech veřejně vyhlašuje počty zemí, jejichž diplomaté prý balí kufry – naposledy jich bylo „nejméně půl tuctu“.

Existují i takové státy, kde je přesun tématem vnitropolitického soupeření a nejasností. Takto šéf rumunské vládní strany skok z přímořského Tel Avivu do vnitrozemského Jeruzaléma ohlásil jako hotovou věc. Mluvčí bukurešťského kabinetu ovšem na jeho slova odmítl reagovat a rumunský prezident pak prohlásil, že o ničem neví a že je k posouzení třeba ještě „rozsáhlé analýzy“.

720p 360p
Jeruzalém: Proč Svaté město už tisíce let krvácí?

V Česku je kromě vášnivých (sekulárních) stoupenců Izraele, křesťanských sionistů a politiků pravicových stran nejhlasitější oporou ambasádního pohybu prezident Miloš Zeman. Snad je hnán antiislámskými postoji, možná tak činí jako ryzí přítel židovského státu. Třeba stále doufá v přijetí nynějším americkým prezidentem a tedy i v povýšení do alespoň druhé ligy světových státníků.

Trumpovo rozhodnutí mu je ale zřejmě blízké i čirým voluntarismem. Řečeno česky: americký prezident podle všeho nemá pro Blízký východ mírový, ani jiný plán, zato měl – s facebookovými diskutéry řečeno – vlastní názor, který toužil ihned oznámit světu.

A co nejrychleji realizovat. Američtí diplomaté tak příští měsíc Tel Aviv fyzicky neopustí. Americká ambasáda se formálně přestěhuje do jeruzalémské budovy stávajícího generálního konzulátu Spojených států. Velvyslanec sem bude z Tel Avivu jezdit prý zhruba jednou týdně. Pokud se kdy celé velvyslanectví, tedy zhruba tisícovka pracovníků, opravdu odsune do Jeruzaléma, zabere proces několik let.

Premiér v demisi Andrej Babiš reagoval jinak. Což je důležité, protože v Česku zahraniční politiku řídí vláda. Spolu s šéfem diplomatů slíbil otevřít v Jeruzalémě honorární konzulát a možná i České centrum, tedy instituci z definice kulturní. Mimochodem, honorárním konzulem není profesionální, v tomto případě český diplomat. Jde o čest, kterou si dobrovolný pomocník Čechů v nesnázích bude hradit ze svého. Instituce – či alespoň jednu z ní – během plánované návštěvy Jeruzaléma otevře český prezident, což lze ideově prodat jak Izraeli, tak USA. Fakt, že ambasáda zůstane v Tel Avivu, nerozčílí arabský svět a Evropská unie si oddychne, že Praha pro jednou není kontinentálním kverulantem.

P.S. Můžeme si být jisti, že pokud Andrej Babiš změní názor, stane se tak v důsledku vyšší nabídky. Řepku však v Izraeli pěstovat prakticky nelze, i když židovský stát v tomto ohledu dokázal mnoho…

 

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1