Co když to je Babiš, kdo bude politicky těžit z neprodloužení nouzového stavu?

KOMENTÁŘ VRATISLAVA DOSTÁLA | Dnešní hlasování poslanců o prodloužení nouzového stavu dost možná přerámuje vnímání koronavirové krize v zemi. Její nezvládnutí jde plně na vrub vlády, případně premiéra, který už loni 23. března v projevu k národu řekl, že osobně odpovídá za všechna krizová opatření a že na sebe bere plnou politickou odpovědnost za boj s pandemií. Pokud dnes ale vláda prodloužení nouzového stavu neprosadí, je skoro jisté, že odpovědnost přehodí na opozici a začne z ní dělat viníka vlastního selhání.

Babiš už to ostatně ve středu řekl dost jasně: „Pokud někdo zítra neschválí nouzový stav, tak bude přímo odpovědný za smrt našich spoluobčanů. Přímo odpovědný. A pokud se zvýší smrtnost u nás, tak ať si to opozice vezme na triko.“ Příznačné je, že místo aby tou dobou ve sněmovně vyjednával s opozičními formacemi, vyrazil v krátké době už na druhou zahraniční cestu. Po Maďarsku jel na výzvědy ohledně očkováni proti koronaviru do Srbska. 

Pokud Babiš takto klíčové hlasování prohraje, měl by zvážit demisi. Nakonec by to i z jeho pozice mohlo být to nejlepší, co by mohl v danou chvíli udělat – zbavit se tíhy a odpovědnosti, se kterou si zjevně neví rady, a vrhnout všechny síly do předvolební kampaně. Pár měsíců před volbami se to může ukázat jako to nejlepší, co ho mohlo potkat. Tedy viděno hlavně z jeho pohledu a s ohledem na jeho budoucnost… 

Prezident Miloš Zeman by měl pro takový manévr zcela jistě pochopení, otázka pouze je, koho by v těžkých časech, kterým už téměř rok čelíme, pověřil sestavením vlády. Úřednický kabinet, třeba s Romanem Prymulou v čele, se v takovou chvíli přímo nabízí. A pokud vám nechybí politická imaginace podobně jako Zemanovi, zcela jistě vám na mysli vytanou i divočejší scénáře.

Třeba tento (zdůrazněme že ryze spekulativní): Zeman by pověřil sestavením vlády druhého na pásce v minulých volbách, tedy předsedu ODS Petra Fialu, který by tak čelil dilematu: odmítnout odpovědnost, anebo ji přijmout a pak bez většiny ve sněmovně složitě a bez možnosti cokoli prosadit dovládnout do voleb. A bezděky se tak vmanévrovat do složité pozice, ve které lidem ukáže, jak si stávající opozice (ne)dokáže poradit s pandemií. Jasně, pohybujeme se v rovině spekulací, ale i pokud čtvrteční jednání sněmovny nepřinese nic jiného než prohru vlády v jednom, byť podstatném hlasování, lze čekat, že půjde o průlom.

Pokud Babiš takto klíčové hlasování prohraje, měl by zvážit demisi.

Bude pak naprosto klíčové, která verze příběhu ve veřejném prostoru převáží: ta první je o tom, jak se premiér potýká s naprostou ztrátou nejen soudnosti, ale hlavně ochoty a schopnosti politicky jednat. Babiš v posledních hodinách před hlasováním rezignoval na jakoukoli smysluplnou práci. Kolapsu země, který nám podle některých hrozí, pokud ve čtvrtek neprojde prodloužení nouzového stavu, tudíž předchází kolaps politiky, respektive kolaps vlády a především jejího premiéra. Což ale do budoucna, tedy ve vztahu k volbám, nemusí vůbec nic znamenat. 

Lze si totiž realisticky představit, že pokud prohraje a začne vinu za stav boje s koronavirem házet cynicky na opozici, získá na tom cenné politické body. Možná se v něm, případně v někom z jeho okolí, během rozpravy v dolní komoře něco pohne. Z výroků, kterých se dopustil ve středu (viz výše), lze ale soudit, že se tak nestane. Babiš je v koutě a hraje vabank. Výsledkem je svým způsobem zablokovaná sněmovna a především „zabejčená“ vláda i opozice, což ve finále neprospěje nikomu a ničemu. Obzvlášť důvěře v politiku a její schopnosti racionálně spravovat zemi.

Tady totiž nejde jen o politické poměry, ale hlavně o životy lidí. A těmi zase – opět ke škodě poměrů a stupňující se frustraci – koalice odůvodňuje úvahy, jež nevylučují fakticky protiústavní vyhlášení nouzového stavu bez opory většiny v dolní komoře. Je to bizarní asi tak, jako když Babiš opozici vydírá tím, že pokud nouzový stav nepodpoří, má na rukou smrt lidí – neboť těchto výroků se dopouští premiér, který na sebe vzal loni v březnu veškerou odpovědnost za boj s pandemií a který je tak hlavní viník současné naprosto nezvládnuté situace.

To všechno se neprojevuje pouze v rozklížené politice. Vůbec nejsmutnější je nejspíš prohospodařená ztráta důvěry lidí nejen politikům, ale elitám obecně. Podle šetření, které ve středu prezentovali zástupci WHO v Česku a České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně, 45 procent lidí věří, že na politická rozhodování mají vliv tajné organizace. Třetina pak věří kontroverzním lékařům, kteří sice nejsou odborníky, ale veřejně se k problematice epidemie vyjadřují. A přestože klesá přesvědčení o tom, že je epidemie mediální bublina, doposud tomu věří 45 procent lidí.

Babiš nemá hlasy pro další prodloužení nouzového stavu. „Naším cílem je, aby už nebyl potřeba,“ říká Bartoš

SDÍLET
sinfin.digital