Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Čtvrtá vláda Merkelové: draze zaplacená poslední štace v kariéře uznávané političky. Komentář I. Záruby

Čtvrtá vláda Merkelové: draze zaplacená poslední štace v kariéře uznávané političky. Komentář I. Záruby

Ve středu 14. března, ve tři čtvrtě na devět ráno, bylo hotovo: Angela Merkelová, dlouholetá předsedkyně CDU, se stala německou kancléřkou. Počtvrté v řadě a poprvé za přítomnosti manžela Joachima Sauera. Nejen s touto výjimkou se tentokrát její zvolení odehrálo jinak než kdykoli předtím. Skoro půlhodinu trvalo, než skončilo vyvolávání jednotlivých poslanců Spolkového sněmu, aby se odebrali odevzdat svůj hlas. Dalších 20 minut zabralo, než předseda dolní komory Wolfgang Schäuble oznámil výsledek. A na rozdíl od předešlých let, kdy se ihned po vyřčení skóre rozezněl bouřlivý potlesk, zavládlo několik vteřin ticha. Podle očitých svědků dlouhého jako hodiny a hustého, že by se dalo krájet. Teprve poté se aplaus pokusil přehlušit skutečnost, že nejméně 35 zákonodárců v dresu velké koalice CDU/CSU a SPD se za Merkelovou nepostavilo. Pro kancléřku, jež právě vstoupila do svého bezpochyby posledního funkčního období, stejně jako pro její kabinet, je to zlověstné znamení.

Bez ohledu na klopotný verdikt tajné volby nicméně platí, že tímto dnem se Angela Merkelová zapsala do historie. Postavila se po bok Konrada Adenauera (vládl 14 let) a Helmuta Kohla (vládl 16 let), velkých postav německých poválečných dějin. Merkelová sedí v čele federálního ministerského týmu od konce roku 2005, kdy porazila Gerharda Schrödera. Adenauera může překonat, s Kohlem srovnat krok. Důvod k jásotu to není. 

720p 360p
Wir schaffen das nicht: Éra Merkelové končí. Evropa ztratí ženu, která si poradila i s Putinem

Protože pokud byl některý kancléřský úděl tvrdě vybojován, je to tento. Verdikt v Bundestagu to podtrhuje. Ještě nikdy netrvalo v Německu sestavování vlády tak dlouho: pro pořádek připomeňme, že Němci šli k urnám loni v neděli 24. září. Původně jasná linie, že síly spojí CDU/CSU, svobodní FDP a Zelení, vzala za své na konci listopadu. Ke slovu přišly licitace s neoblíbeným a brblajícím partnerem, sociální demokracií. Až její sjezd a hlasování skoro půlmilionové členské základny umožnilo, že velká koalice bude a Merkelová s ní. Ta – po měsících trpného čekání – přebrala úřad jinak, než byla zvyklá. Ne až tolik z přání svých příznivců jako spíše z obětování se těch, kdo si uvědomili, že nezvednout pro ni ruku by znamenalo další politickou nestabilitu.

Jenže ať se na to díváme jakkoli, je to počin. Jestliže si Merkelová vládu vyseděla, dá se jí to zalívat, ovšem faktem zůstává, že vláda je. Dalším tématem je, za jakou cenu.

Pokud zmíníme jména jako Thomas de Maizière, Herman Gröhe nebo Wolfgang Schaüble, mluvíme o nejbližších spolupracovnících z předešlé vlády. Jejich osoby musela kancléřka hodit přes palubu, přičemž ztráta Schäubleho ministerstva financí bolí hodně. A aby toho nebylo málo, koaliční smlouva je podle pozorovatelů ze 70 procent soupiskou požadavků a slibů SPD. Na politiku napravo od středu, k níž se CDU/CSU hlásí, zbylo žalostně málo. O pokoření samotné Merkelové ani nemluvě.

Tristní dojem se pokusila kancléřka napravit řečí v den svého znovuzvolení. Ovšem i tady něco chybělo. Analytici si všimli, že scházela přesvědčivost v tom, jakého průlomu chce její kabinet dosáhnout. Místo pevné koalice přichází koalice na baterky. Končící šéf bavorské CSU Horst Seehofer (a nový ministr vnitra) mluví o Německu jako o „vlasteneckém muzeu”. Tento volný překlad navozuje atmosféru reality, v níž se aktéři láskyplně ohlížejí do minulosti na úkor budoucnosti. Podobnou představu o zkornatělém Německu mají ostatně i někteří přihlížející zvenku, například rychle se rozvíjející asijské ekonomiky. Dobré výsledky největší evropské ekonomiky na tom mnoho nemění.

Merkelové hraje do karet, že veřejnost pořád oceňuje její zásluhy o Německu a EU. Že nemá odpovídajícího politického soupeře a že její vnitropartajní odpůrci nejsou dost silní. Nicméně u všech těchto položek platí podmínka: „zatím.”    

 

Většinu velkých měst získalo ANO, neovládlo ale Prahu. Významně ztratila ČSSD

Hnutí ANO získalo v letošních komunálních volbách nejvíce velkých měst. Ztratilo ale Prahu, kde vyhrála ODS před Piráty, ANO tam skončilo páté. V Brně, Ostravě a řadě dalších měst však zvítězilo. Významné ztráty zaznamenala sociální demokracie. V celé republice pak tradičně nejvíce zastupitelských křesel získala nejrůznější místní sdružení nezávislých kandidátů. Volební účast se pohybovala mírně nad 47 procenty, což je zhruba o tři procentní body víc než v roce 2014. Vyplývá to z údajů na volebním serveru.

Občanští demokraté sice v Praze vyhráli, ale mohou i tak skončit v opozici. O koalici chtějí totiž další subjekty, jež v hlavním městě uspěly - hnutí Praha Sobě a Spojené síly pro Prahu (TOP 09, STAN a KDU-ČSL) - jednat s Piráty. Do pražského zastupitelstva se poprvé od roku 1990 nedostanou zástupci ČSSD a KSČM. Sociální demokraté nebudou poprvé od roku 1990 ani v zastupitelstvech některých dalších měst, kde dosud měli vliv na chod radnic. Platí to například pro Hradec Králové, Ústí nad Labem a Zlín.

ODS, která v Praze vyhrála komunální volby, získala v 65členném zastupitelstvu 14 mandátů. Druzí Piráti mají 13 mandátů stejně jako třetí Praha Sobě a čtvrtá koalice TOP 09 a STAN. Hnutí ANO, jež mělo v minulém období primátorku, v Praze skončilo na pátém místě. Bude mít 12 křesel.

Volby

V Brně vyhrálo hnutí ANO s 23,03 procenta voličů a v pětapadesátičlenném zastupitelstvu získalo 18 mandátů. Na druhém místě skončila ODS s podporou Svobodných s výsledkem 18,55 procenta, což znamená zisk 14 mandátů. Primátor a lídr ANO Petr Vokřál jednal už s jedničkou ODS Markétou Vaňkovou. Ani jeden spolupráci nevyloučil, ale ani ji nepotvrdil.

V Ostravě vyhrálo ANO s velkým náskokem. Získalo 32,72 procenta hlasů a 21 mandátů v zastupitelstvu, které má 55 členů. Na druhém místě skončilo hnutí Ostravak, volilo ho 11,49 procenta lidí a má sedm mandátů. Ostravský primátor a lídr vítězného hnutí ANO Tomáš Macura už před volbami tvrdil, že by uvítal pokračování nynější koalice s hnutím Ostravak, ODS a lidovci. Dnes ČTK řekl, že to platí.

ANO zvítězilo ve valné většině krajských měst, na prvním místě skončilo také v Plzni, Olomouci, Jihlavě, Hradci Králové, Karlových Varech, Ústí nad Labem, Pardubicích, Českých Budějovicích a Zlíně. V Liberci skončilo ANO druhé, vyhráli tam Starostové pro Liberecký kraj.

Link

Z dalších statutárních měst zvítězila například v Karviné a ve Frýdku-Místku ČSSD. V Třinci vyhrálo sdružení Osobnosti pro Třinec, v Kladně Volba pro Kladno a v Mostě hnutí ProMOST. Občanští demokraté zvítězili v Jablonci nad Nisou, Mladé Boleslavi a Teplicích. ANO vyhrálo v Chomutově, Přerově, Prostějově, Havířově, Děčíně a Opavě.

Drahoš a Čunek se můžou smát, o Senát zápolí ODS s ANO. Rath s Paroubkem propadli>>>

Premiér a předseda ANO Andrej Babiš označil výsledky v krajských a okresních městech za úspěch. ANO podle něj mění Česko k lepšímu. Pražský výsledek předseda ANO a premiér považuje za důsledek toho, jaké bylo působení zástupců hnutí v hlavním městě v uplynulých čtyřech letech. Neočekává, že by výsledek voleb ovlivnil fungování koaliční menšinové vlády ANO a ČSSD.

Podle předsedy ODS Petra Fialy občanští demokraté ve volbách jasně posílili a ukazuje se, že strana jde krok po kroku správným směrem. V příštích volbách do Poslanecké sněmovny by podle něj měla ODS bojovat o směřování Česka proti "levicovému hnutí ANO". Babiš předtím při hodnocení voleb levicovou orientaci svého hnutí odmítl a Fialu kvůli podobným vyjádřením kritizoval.

Link

Předseda ČSSD Jan Hamáček bere výsledek voleb jako signál, že se sociální demokracie už odrazila ode dna, na které dopadla v loňských sněmovních volbách. Úspěchy se dostavily tam, kde je strana konsolidovaná, řekl. Vyzdvihl výsledky v Karviné, Frýdku-Místku či Náchodě, naopak pro velká města chce hledat nová témata, za vhodné považuje dostupné bydlení.

Volby se podle komisí obešly bez větších problémů. V Ústeckém kraji ale policie přijala několik podnětů kvůli podezření z možného pokusu o ovlivnění voleb, všemi se zabývá. Kriminalisté zasahovali ve volebních místnostech v Ústí nad Labem a Bílině na Teplicku, podrobnosti ale zatím policie sdělovat nebude.

Sto třicet mega v hajzlu a Prahu nemáme. Komentář čtěte zde>>>

Po volbách už padají hlavy. Rezignovat se chystá místopředseda ČSSD Foldyna>>>

-1