Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Dělný lid si žádá alkohol a čo si predstavujete pod slovom skandálné? Komentář Roberta Maleckého

720p360p

Dva nejmocnější muži Česka využili přesilovku a potvrdili své spojenectví: Andrej Babiš doporučil Miloše Zemana na Hrad a koncernový lid tam současného prezidenta poslal znovu. Potud žádné překvapení. To ovšem neznamená, že se v Česku neděly i jiné zajímavé věci.

Oprávněným požadavkům dělného lidu je třeba vycházet vstříc, ať už zrovna plní úkoly pětiletky ve škubárnách kuřat nebo za státostranu zasedají ve sněmovně. Referent kulturně-sociálních potřeb Hnutí Agrofert 2011 Radek Vondráček proto zrušil suchý zákon, který ve sněmovně platil od doby, co se tam poslanci ožírali jak mužici.

Konečné výsledky voleb

Vstup do speciálu
Sečteno: 100.00%
Účast: 66.60%
Miloš Zeman
Miloš
Zeman
Jiří
Drahoš
Jiří Drahoš

50 %
51,36 %
2 853 390 hlasů
48,63 %
2 701 206 hlasů

„Jestli se ukáže, že se situace jenom trochu zhorší, a já to poznám, tak to zase zavedu. Všichni jsou trochu v podmínce.“

(Radek Vondráček, z vůle lidu a Andreje Babiše předseda sněmovny, Aktuálně.cz, 23. ledna)

Na místě pana předsedy bychom byli s vtípky o podmínce hodně opatrní. V situaci, kdy mají někteří členové jeho vlastní strany s trestním řízením do činění víc, než by nám všem bylo milé, by to mohlo být vnímáno jako provokace. Tak aby nám zase nešupajdil zpátky do procesu.

Existovala zde chvíli určitá nejasnost, zda i druhou vládu Agrofertu povede Andrej Babiš, nebo zda své místo přepustí někomu jinému. Může za to sám Babiš, který na chvíli připustil, že by se kvůli trestnímu stíhání mohl stáhnout do pozadí.

„Tak jsem měl nějakou slabší chvilku, kde jsem řekl, že aby si někdo nemyslel, že jsem celý život chtěl být premiérem. To určitě ne. To, že se toho novináři chytili a teďka se jim to líbí, tak tomu rozumím, ale jde o to, co řekne hnutí.“

(Andrej Babiš před jednáním výboru Hnutí, 22. ledna)

A teď si tipneme, co řeklo Hnutí. Ano, samozřejmě. Babiš je jediným kandidátem. Za lavírování to ovšem od svých spolustraníků tvrdě schytal. Má prý zvážit, co říká do novin.

„Jsme pak stavěni do pozice, že nevíme, co si máme myslet.“

(středočeská hejtmanka Jaroslava Pokorná Jermanová po jednání výboru, 22. ledna)

Paní hejtmanka se do žádných velkých experimentů s vlastním názorem nepouští. A když neví, tak se zeptá. Tak je to správné, tak to má být.

Pražská primátorka Adriana Krnáčová měla úspěšný týden. V metropoli všechny problémy zdárně vyřešila nasazením přívozů coby páteřního systému MHD, a tak se mohla věnovat příjemným povinnostem. Na ČVUT převzala cenu Smart Cities za nejchytřejší metropoli v galaxii.

„Před českou metropolí stojí nové výzvy. Jak se postavit k rozvoji veřejného prostoru udržitelným způsobem, který přinese obyvatelům větší komfort a nové služby?“
(z tiskové zprávy pražského magistrátu, 25. ledna)

Ti, kdo se o dění v metropoli zajímají, nebo se tam dokonce pokusili nedávno přejít některý z dosud otevřených mostů, vědí, jak daleko už Praha pokročila. Nefunkční a otravná elektronika třeba v jízdních řádech byla nahrazena moderními ručně psanými papírky, chystá se dokonce veřejná wi-fi síť, která za několik milionů pokryje křoviska na Petříně. Jen tak dál.

Ale makal i Babišův nový ministr průmyslu a obchodu Tomáš Hüner, který se s australskými těžaři lithia dohodl na podpisu dodatku k memorandu, jímž se prý ČSSD snažila ukrást tato strategická ložiska za bílého dne. Připomeňme si, co v říjnu psal Andrej Babiš tehdejšímu ministrovi za ČSSD o podpisu memoranda, který považoval za skandální.

„O to víc, že jste tak učinil bez souhlasu vlády České republiky, bez projednání v Poslanecké sněmovně a bez otevřené veřejné diskuse.“

O tři měsíce později chystá dodatek ministr vlády bez důvěry v demisi, bez projednání v Poslanecké sněmovně a bez otevřené veřejné diskuse.

„O obsahu dodatku se v současné době nemohu bavit.“

(ministr průmyslu a obchodu Tomáš Hüner po jednání s těžaři, 25. ledna)

Tak a teď povedzte, Kefalín, čo vy si predstavujete pod takým slovom skandálné?

Klidnou mysl.

Komentář původně vyšel na serveru HlídacíPes.org

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1