Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Demokracie v Česku páchá harakiri. Komentář Karla Steigerwalda

Demokracie v Česku páchá harakiri. Komentář Karla Steigerwalda

První se nabídli nezávislí starostové. Obětují se, podpoří vládu ANO, aby Babiš nemusel vládnout s komunisty a Okamuristy. V neděli se s podporou přihlásila jako druhá ČSSD. Další demokratické strany budou následovat. Všechny budou ze státnických důvodů zachraňovat Babiše, aby nemusel vládnout s extrémisty.

Přesněji nechtějí ho zachránit, chtějí ho podpořit, ačkoliv jeho hnutí je mnohem záludnější extrémismus než ten slabomyslný revoluční Okamurův či vypelichaný komunistů, před kterými chtějí Babiše chránit. Babiš je oba inteligencí a vůlí převyšuje. Je mistrovským demagogem. Má nejhorší možný politický cíl: nahradit zastupitelskou demokracii jakousi továrenskou jednokoaliční samovládou. A umí ten cíl masám skvěle prodávat.

1080p 720p 360p
ČSSD je Zemanova figurka. Rozjel velkou hru, s Babišem se dohaduje a bude to tajné, říká Pečinka

Vláda lidu, ne prohnilého parlamentu, to je historicky osvědčená finta, na kterou lidi vždy naletěli a která vždy vedla k tragickým koncům. Není ideolog, je praktik moci a ví, že jeho miliardové letadlo složené z dotací, temných obchodů a politické moci se nesmí zastavit. Spadlo by a zevrubné prošetřování všeho Babišova podnikání by mu přineslo katastrofu.

Na lákadlo „zachránit stát, politiku a situaci metodou menšího zla“ česká politika ráda skáče. Sedí na ni Churchillův postřeh na adresu Anglie a Francie po podpisu mnichovské dohody s Hitlerem: „Měli jste na vybranou mezi válkou a hanbou. Vybrali jste hanbu a budete mít válku.“

Dvě naše politické strany už se k hanbě hlásí. Přihlásí se další a zachrání Babiše před koalicí s extrémisty. A budou mít na krku téhož Babiše, pětinásobně většího extrémistu. Jeho nemají zachraňovat, ale demokratickou opozici. Čelit extrémismu může jen spojenectví a racionální taktika demokratických sil, k čemuž nedochází, jakož ani dřív nedocházelo. Česká demokracie bohužel páchá se státnickým svitem ve slepém oku a nikoliv poprvé harakiri.

Další komentáře autora najdete na Reflex.cz

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1