Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

GLOSA: Babiš dál vysává levici. ČSSD na tom byla podobně špatně naposledy před Zemanem

GLOSA: Babiš dál vysává levici. ČSSD na tom byla podobně špatně naposledy před Zemanem

Propad sociálních demokratů pokračuje, podle nejnovějšího volebního modelu agentury Kantar TNS by ČSSD volilo pouhých deset procent voličů a skončila by ve volbách až čtvrtá. Znamenalo by to pro ni zisk pouhých třiadvaceti mandátů. Méně poslanců měli v dolní komoře sociální demokraté naposledy po volbách v roce 1992, tedy ještě před nástupem Miloše Zemana do čela strany, tehdy jich bylo šestnáct. A nejen to: po dlouhé době disponují sociální demokraté nižší podporou, než třetí komunisté. Ani oni se ale nemají důvod radovat: oproti volbám v roce 2013 jejich podpora klesá, celkově by dneska obě levicové strany volilo v součtu 20,5 procent voličů, tedy pouhá pětina. Závěr je jasný: bez ohledu na vládní krizi hnutí ANO dominuje předvolebním šetřením, Andreji Babišovi se i nadále daří vysávat především voliče nalevo od politického středu.

Tuto tezi potvrzuje postupný nárůst ODS: ve volebním modelu, který byl zveřejněn v neděli odpoledne v Otázkách Václava Moravce na ČT24, by skončila druhá s podporou 11,5 procent hlasů. Přesto je také situace napravo od středu tristní: občanské demokraty (11,5 %), lidovce (8,5 %) a TOP 09 (9 %) by v součtu v květnu volilo 29 procent voličů. Tedy o dvě a půl procenta méně než hnutí ANO (31,5 %). Kromě zmíněných stran by se do dolní komory dostala také SPD Tomia Okamury se ziskem šesti procent hlasů.

Pozoruhodné je porovnat podporu jednotlivých stran s jejich volebním výsledkem: oproti roku 2013 disponuje vyšší podporou hnutí ANO (nárůst o třináct procentních bodů), ODS (nárůst o necelé čtyři procenta) a lidovci, které by podle květnového šetření agentury Kantar TNS volilo o necelá dvě procenta voličů více, než na podzim v roce 2013. Všechny ostatní formace oproti posledním volbám ztrácí: ČSSD ztratila okolo deseti procentních bodů, tedy téměř polovinu voličů, komunisté klesli o čtyři procenta, TOP 09 o tři a SPD o necelé procento.

Pokud by takto na podzim volby skutečně dopadly, zůstane tu ve sněmovně jedna jediná dominantní strana a šest malých formací, mezi kterými by si Babiš vybíral svého vládního partnera. Výstupy z šetření agentury Kantas TNS ještě více vyniknou, pokud se podíváme na přepočet hlasů na mandáty: hnutí ANO by bralo 78 poslanců, ODS 29, komunisté 25, ČSSD 23, TOP 09 devatenáct, KDU-ČSL šestnáct a SPD deset. K tomu je potřeba učinit jednu poznámku: agentura se v květnu nedotazovala na podporu koalice lidovců a Starostů, nýbrž na podporu obou stran zvlášť. Přesto si můžeme alespoň načrtnout, jak by mohla po volbách vypadat nová vláda.

Hnutí ANO by mohlo vytvořit většinovou dvoukoalici celkem se třemi stranami: s ODS, KSČM a s ČSSD. Všechny tři varianty jsou vcelku představitelné, byť Babiš vylučuje uzavření koalice s komunisty. V záloze má ale možnost pokusit se vyjednat s komunisty podporu jeho jednobarevné vládě. Stále pravděpodobnější bude ale při podobném vývoji preferencí koalice ANO s ODS, a to bez ohledu na proklamace občanských demokratů, dle kterých by Babiš neměl být členem žádné vlády. Vyloučit nelze ani vznik vlády ANO s ČSSD, obzvlášť za předpokladu, že Bohuslav Sobotka nepřižije v čele strany zisk okolo deseti procent hlasů. K tomu všemu je třeba připočíst, že do dolní komory nejspíš pronikne také koalice KDU-ČSL/STAN, Babiš tak bude disponovat ještě variantou, kterou šetření nezohledňuje.

Zároveň platí, že bez hnutí ANO bude při podobném rozložení sil vláda vznikat jen stěží. Čtyři tradiční demokratické formace, tedy občanští a sociální demokraté, lidovci a TOP 09, disponují pouhými sedmaosmdesáti mandáty, v součtu by tak v květnu měli pouze o devět poslanců více, než samostatné hnutí ANO. A i kdyby jich lidovci získali se Starosty třeba o deset víc, na většinu to zmíněným stranám stačit nebude. Znamená to jediné: pokud bude i po volbách platná stále sílící konfliktní linie Babiš vs. všichni ostatní, ani jeden z bloků se po volbách neobejde bez podpory komunistů. Jinak řečeno: strategie KSČM může rozhodnout o tom, kdo nám bude další čtyři roky vládnout.

K tomu je ale potřeba učinit jednu podstatnou poznámku: zatímco Babiš by si případnou podporu komunistů pro jednobarevnou vládu ANO obhájil uvnitř hnutí pohodlně, takoví předsedové KDU-ČSL nebo TOP 09 by s tím dovnitř svých stran měli nejspíš problém. Ostatně Miroslav Kalousek si něco podobného v roce 2006 ještě jako předseda lidovců už vyzkoušel. Skončilo to vzpourou stranické základny. Pokud se tudíž nemá letos na podzim historie opakovat, musí si bývalí i současní lidovci do voleb přece jen osvojit tezi, dle které nejsou pro budoucnost naší demokracie nebezpeční komunisté, nýbrž právě Andrej Babiš.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1