Kovář: „Americký kovboj“ na Rudém náměstí

V posledních týdnech se světoví komentátoři věnovali kromě koronavirové krize mimo jiné otázce, zda není „na spadnutí“ nová studená válka mezi USA a Čínou; česká média tuto diskusi reflektovala rovněž. V této souvislosti si můžeme připomenout, kdy a za jakých okolností skončila ta zatím poslední „Cold War“ mezi USA a Sovětským svazem. Právě na dnešní den totiž připadá jedno zajímavé výročí.

Dvacátého devátého května 1988, tedy před dvaatřiceti lety, začala za světové pozornosti událost, jež byla ještě několik roků předtím nemyslitelná. Prezident Spojených států amerických, republikán Ronald Reagan, který se celý život ostře vymezoval vůči komunismu a který jako šéf Bílého domu označil v roce 1983 Sovětský svaz – mimochodem, velmi trefně – za „říši zla“, jež musí být poražena, přiletěl do Moskvy, aby jednal s generálním tajemníkem sovětské komunistické strany Michailem Gorbačovem. Fotografie Reagana diskutujícího na ulici s moskevskými občany obletěly zeměkouli a prozíravější komentátoři měli jasno: konec studené války je na dohled, pokud už, alespoň v symbolické rovině, rovnou neskončila.

Reaganova návštěva Moskvy na jaře 1988 byla přelomová, třebaže se nejednalo o jeho první schůzku s Gorbačovem. Zatímco během svého prvního volebního období se prezident USA se sovětským vůdcem nesešel ani jednou, ve druhém „termínu“ to bylo již počtvrté – moskevské schůzce předcházely summity v Ženevě (19.–20. listopadu 1985), v Reykjavíku (11.–12. října 1986) a ve Washingtonu (8.–10. prosince 1987). Ženevská schůzka byla nesmírně důležitá, protože byla první, následná cesta Gorbačova do USA a zejména Reaganova návštěva SSSR ale znamenaly více. Nešlo jen o to, že v květnu 1988 přiletěl americký prezident do Moskvy poprvé od května 1972, kdy se zde sešli Richard Milhous Nixon a Leonid Iljič Brežněv, ale hlavně o to, jaký prezident to byl.

Schmarcz: Koronavirus nás nezměnil. Jen ukázal, jací jsme, a jasně nasvítil scénu

sinfin.digital