Maňák: Odvrácená tvář eurodotací, na kterou se zapomíná | info.cz

Články odjinud

Maňák: Odvrácená tvář eurodotací, na kterou se zapomíná

KOMENTÁŘ MARTINA MAŇÁKA | V kontextu výročí 15 let Česka v EU probleskla tuzemským éterem salva ekonomických argumentů obhajujících naše členství v evropské osmadvacítce. Nejvíce byl zdůrazňován čistý příjem eurodotací ve výši 741 miliard korun. Při oslavě přínosů evropského přerozdělování se však zapomíná na náklady a další negativa dotací, jako je jejich návykovost a zejména pak jejich postupné utlumení, jež má potenciálně devastující účinek na státní rozpočet.

Do Česka za 15 let členství v EU přiteklo na dotacích celkem zhruba 1,31 bilionu korun, když země za toto období do rozpočtu unie poslala 565 miliard korun. Česká republika tak, účetně vzato, získala za dobu členství o 741,3 miliardy korun více, než zaplatila. Tato suma je prezentována jako čistý zisk (čistá pozice), tedy jako finančně kladný přínos členství. Ten však může být považován za relativní.

ČR a rozpočet EU (2004-2018)ČR a rozpočet EU (2004-2018)autor: Info.cz

Spor o absolutní výši dotačního zisku je totiž téměř druhotný v kontextu úvah nad tím, k čemu ona kladná čistá pozice byla využita. Nemalá část eurodotací neposloužila všeobecně prospěšným účelům, nýbrž tekla či stále teče do projektů, které jsou buď neúčelné (typu miliardářská Čapí hnízda, lyžařské sjezdovky v nížině, apod.), anebo megalomansky pochybné (například Nupharo Park), jelikož od samého začátku zaváněly krachem. Nemluvě o tzv. měkkých dotacích na neuchopitelné vzdělávací a podobné pseudocíle, jejichž plnění nelze kontrolovat.

Bylo by nefér tvrdit, že neúčelně vynaložené dotační miliardy jsou zlým úmyslem „Bruselu“. Jsou prostě jen neoddělitelným průvodním jevem masivního přerozdělování prostřednictvím státního byrokratického aparátu. Nezúčastnění úředníci (peníze ani projekty nejsou jejich) z principu nemohou fungovat efektivně. A v případě dotací soukromým firmám to platí stonásob.

Nemělo by se také zapomínat, že eurodotace většinou vyžadují kofinancování z tuzemských zdrojů, což odčerpává veřejné prostředky, jež pak logicky jinde chybí. Úřední zadministrování dotací vyžaduje nákladný úřednický aparát, nemluvě o (nejenom finančních) nákladech na dodatečné kontroly či policejní vyšetřování a soudy „dotačních“ průšvihů. Za zmínku stojí třeba také onen pověstný kocourkovsky deformační faktor, kdy (skoro) celá země koná jen to, na co nám „v Bruselu“ přidělí dotace („chodníky ano, silnice ne…“).

Suma sumárum, nad kladným efektem eurodotací se vznáší otazník.

Mělo by také zaznít, že dotace vytvářejí nebezpečnou závislost tuzemského rozpočtu a celých podnikatelských a jiných skupin na penězích generovaných mimo Česko. A návykový charakter „dotační drogy“, která v posledních letech znatelně vylepšuje bilanci státního rozpočtu, může mít vbrzku bolestivé dopady. Rýsující se hrozbou eurodotací (pomineme-li notoricky známý boj o čerpání, dočerpání a nedočerpání…) je fakt, že v dohledné době skončí. A pacient, tedy národní ekonomika, se bude muset obejít bez podpůrného „léku“, jenž mu platili a stále platí obyvatelé a firmy ze Západu (čistými plátci do společné kasy jsou třeba Němci, Rakušani, Francouzi, Britové, ale také Italové).

Přitom dnes nikdo neumí říct, jak dlouho bude Česko v plusu. Tedy, jak dlouho si dotacemi ještě bude moci rozpočtově vypomáhat. Politici raději nemluví o tom, co se bude dít, až se Česko změní na čistého plátce, který do společné kasy EU odvádí více, než z ní „čerpá“. Paradoxně zatím není jasné, kdy přesně k tomu dojde.

Většina relevantních orgánů se odvolává na to, že zatím není schválen rozpočet EU na další období (na roky 2021 – 2027). Nejčastěji se jako o možném konci „kladných dotací“ hovoří o roku 2023. Což by znamenalo, že by Česko bylo čistým příjemcem ještě zhruba čtyři roky.

Dotace (či jejich absence) tak již dnes představují latentní hrozbu či past pro státní rozpočet a v důsledku pro celou ekonomiku. Vždyť státní kasa byla v deficitu (nebo niterném přebytku) i v letech, kdy eurovod do Česka tekl naplno a kdy růst ekonomiky trhal rekordy.

Situace, kdy eurovod vyschne (přesněji, začne téct opačným směrem, tedy z Česka do Bruselu) a ekonomika zpomalí či spadne do recese, vyvolává obavu z nepěkných důsledků. Ale vyvolává i pochybnost nad celkovým reálným rozvojovým vkladem evropských dotací, který se jeví jako nepřesvědčivý. Přitom, jediným viníkem není jen „Brusel“, ale i tuzemští vládnoucí politici, kteří nedokázali eurodotace přetavit ve hmatatelný a nezpochybnitelný přínos pro celkový dynamický rozvoj země.

Ukazuje se, že masivní dotace (s čistou pozicí na úrovni tři čtvrtě bilionu korun) nejen že za 15 let nepomohly přiblížit platovou (potažmo životní) úroveň v Česku nejvyspělejším západoevropským zemím, ale ani tuzemské ekonomice neuštědřily takový impulz, který by státu umožnil držet rozpočet v plusu bez dotačního dopingu. A situace se s postupným utlumováním dotací bude zřejmě jen zhoršovat. Tedy, pokud se nestane zázrak a vlády se neujmou zodpovědnější hospodáři.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Hra o trůny (Game of Thrones)

Redakce INFO.CZ pro své čtenáře připravila tematický speciál k poslední řadě seriálu Hra o trůny (Game of Thrones). Zájemci si budou moci před osmou sérií postupně připomenout postavy i dosavadní odvysílané epizody a dozví se o všech nových trailerech a spoilerech, které vyjdou najevo. Premiéra osmé řady se uskuteční 14. dubna 2019 (v Česku 15. dubna ve 3 hodiny ráno).

O seriálu Postavy Rody Shrnutí epizod Herci Knihy Mapa Titulky Trailer Stolní hry Jak to dopadne? Fotografie z 8. série Cestujte po stopách Hry o trůny

Game of Thrones s08e01 - shrnutí 1. dílu

Game of Thrones s08e02 - shrnutí 2. dílu

Game of Thrones s08e03 - shrnutí 3. dílu

Game of Thrones s08e04 - shrnutí 4. dílu

Články odjinud