Maňák: Vláda nemá tváří v tvář ekonomickým hrozbám strategii. Jde cestou prostého přežití

KOMENTÁŘ MARTINA MAŇÁKA | Ekonomika zpomaluje a ruku v ruce s tím vyplouvá na povrch, kolik slabých míst má vládní politika. Masivní přerozdělování veřejných peněz postupně prohlubuje návykovost na státní kase, zatímco příjmy státu se začínají zadrhávat. Nese to s sebou spoustu rizik, jelikož si vláda v dobách hojnosti nevytvářela „polštář“, kterým by si v horších časech pomohla. 

Tuzemská ekonomika neodvratně zpomaluje. Ještě loni začátkem podzimu odhadovalo ministerstvo financí na letošek růst o 2,2 procenta. V listopadu odhad zhoršilo na 2 procenta a s tímto tempem podle poslední předpovědi nadále počítá. Někomu se tato hra o desetinky může jevit jako ryze teoretický rébus bez reálných důsledků. Opak je však pravdou.

HDP je stěžejní pro růst vládních příjmů. Ty jsou logicky základem vládních výdajů, tedy ústředního nástroje státní politiky. Zvláště když uvážíme, jak všeobjímajícím se stát ve svém výdajovém vesmíru stal: vždyť letos přerozděluje 1618 miliard korun… Nižší růst ekonomiky tedy znamená slabší příjmy do státní kasy a tedy méně peněz na podobná výdajová dobrodružství. 

Zpomalení ekonomiky se stává vážnou starostí zejména tehdy, když vláda nešetří, ale naopak rozdává na všechny strany a zesiluje závislost a příjmové návyky různých skupin, jako jsou například státní zaměstnanci. Je to akutní problém země, v níž více než 6 let státním financím kraluje Babišovo hnutí ANO.

Politici nám o jádru lžou, budoucnost je plyn. Temelín je naše vítězství nad Evropou, říká Šnobr

sinfin.digital