KOMENTÁŘ MARTINA MAŇÁKA | Sněmovna odklepla státní rozpočet na rok 2021, který je jednak hluboce „koronavirově“ deficitní a který už v době schválení byl mrtvě narozeným zákonem. Základní ekonomický zákon státu navíc prošel jen díky podpoře komunistů, vůči kterým se vláda musela zachovat ve stylu „chytré horákyně“, jejímž trikem bylo dočasné snížení původně plánovaných výdajů na obranu země o 10 miliard korun, čímž KSČM podmiňovala podání své pomocné ruky.
Kauza dodatečného a komunisty vynuceného snížení částky pro armádu o 10 miliard Kč na ořezaných 75,4 miliard tak nakonec přebila samotný fakt, že vláda kvůli válce s koronavirem vytvořila v rozpočtu další obrovskou sekeru ve výši 320 miliard korun. Ta se v součtu s letošním (zatím jen plánovaným) „koronavirovým“ deficitem 500 miliard začíná blížit bilionu, když vezmeme v potaz dopady očekávaného schválení redukce zaměstnaneckých daní v rámci tzv. daňového balíčku. I vzhledem k celkovému rozpočtovému deficitu vytvářenému během koronavirové „dvouletky“, který hluboce překračuje hranici 800 miliard (a to ještě bez dopadu daňového balíčku), nedává skoro žádný finanční smysl, aby byl rozpočet armádě snižován o relativně „mikroskopických“ 10 miliard. Zvláště když státním rozpočtem schválené vládní výdaje na příští rok mají dosáhnout ohromující sumy 1808 miliard.
Sporná desetimiliardová částka je tedy vlastně jen součástí politických eskamotáží, jimiž se „polovládní“ KSČM snaží získávat přízeň mizejícího elektorátu a možná ještě kdekoho dalšího. Komunistické vyfouknutí deseti miliard armádě nemusí být definitivní (i když je prapodivné), neboť jak ministr obrany Metnar, tak premiér Babiš tvrdí, že zmiňovaná suma nakonec k armádě doputuje. Vláda prý tyto peníze „vrátí armádě zpět v jiné struktuře a v jiném čase“. Doufejme, že ne v jiné dimenzi...
Mnohem horší je, že tuzemské státní rozpočty začínají připomínat trhací kalendář. A schvalování fundamentálního ekonomického zákona na rok 2021 je toho názorným příkladem. Již v den finálního přijetí zákona bylo jasné, že státní rozpočet bude muset být brzy novelizován, tedy schvalován znovu, v upravené podobě. Což je úkaz, který byl kdysi v podstatě nemyslitelný. V rozpočtu nejsou zahrnuty dopady daňového balíčku, jenž v rámci snížení zaměstnaneckých daní způsobí propad příjmů a tedy další prohloubení rozpočtového deficitu o 100 až 130 miliard korun; to podle toho, jakou variantu „balíčku“ přijme Sněmovna poté, co zákon i s parametrickou úpravou vrátil Senát.
