Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Uber sám přiznává, že porušuje zákon. Česku se vysmívá. Komentář Adriany Krnáčové

Uber sám přiznává, že porušuje zákon. Česku se vysmívá. Komentář Adriany Krnáčové

Evropský soudní dvůr nedávno vydal rozsudek, ve kterém jasně říká, že Uber není služba informační společnosti, ale služba přepravy. To znamená, že soud potvrdil, že město postupuje správně, když při kontrolách nahlíží na jeho řidiče jako na jakékoliv jiné taxikáře.

Mám pocit, že veřejnost chápe tuto problematiku špatně, není to totiž tak černobílé, jak se to na první pohled zdá. Veřejnost si myslí, že úřady dělají kroky, aby byl Uber prostě zakázán, ale to není pravda. Úřady a velká část politiků chtějí, aby služba fungovala dál, ale v souladu se zákony.

Uber působí ve většině zemí střední a východní Evropy, ovšem ve všech zemích s výjimkou čtyř států jsou řidiči společnosti Uber profesionálové, kteří musí mít platnou licenci a celkově fungovat s platnou legislativou. Těmi čtyřmi zeměmi, kde si Uber stále dělá z úřadů srandu, je Polsko, Slovensko, Rumunsko a ano, je to i Česká republika. Pokud by Uber fungoval za stejných podmínek jako ve zbylých evropských zemích, problém by neexistoval.

Hodně vypovídající je reakce Uberu, která mi připadá jako výsměch zákonům České republiky, ale i všem lidem: „Ve většině zemí EU již dnes fungujeme plně v souladu s místními zákony. Vláda české republiky nyní přehodnocuje právní rámec a jsme součástí veřejné pracovní skupiny, která přispívá k těmto diskusím.“ Naprosto jednoznačně tak připouští, že u nás působí v rozporu se zákony. To, že vláda připravuje určité změny, přeci v žádném případě nelegitimizuje fakt, že nyní zákony porušují. Řidiči společnosti možná používají moderní technologie a alternativní ekonomické formy, ovšem to neznamená, že přeprava osob probíhá v právním vakuu, což konstatoval i Nejvyšší správní soud. To je pro mě naprosto zásadní.

Já proto vyzývám společnost Uber, aby si přestala dělat z občanů, ale i celé České republiky, legraci, a začala respektovat zákony. Je to její povinnost, pokud tu chce svou službu provozovat, ale namísto toho nyní zákony obchází a působí zde nelegálně.

 

 

„Prostě končíš!" Jak Babiš zachází se svými lidmi. Komentář Markéty Žižkové

Už za pár hodin bude jasno o tom, jaké složení vlády si představuje designovaný premiér Andrej Babiš. Události, které k tomuto rozzuzlení vedou, zatím nepřinesly žádné velké překvapení. Už delší dobu se spekulovalo o tom, že ministerské křeslo opustí šéfka resortu obrany Karla Šlechtová nebo ministr průmyslu Tomáš Hüner. Příznačný je ovšem způsob, kterým se o svém konci dozvěděli.

Šéfovi hnutí ANO se daří až do poslední chvíle tajit jména ministrů za ANO. Ví je Hrad a pak zřejmě několik Babišových nejbližších. K jejich zveřejnění vyzývali designovaného premiéra i sociální demokraté (kteří by jako koaliční partneři alespoň občas něco rádi věděli), na veřejnost se ale nedostala. Jak opakují členové hnutí stále dokola, své záležitosti si strana umí řešit za zavřenými dveřmi. Prostor pro úniky je minimální. Už kvůli tomu, že sami členové „této firmy“ toho ví jen pomálu a spoléhají na svého šéfa.

Link

Páteční ráno přitom opět ukázalo, jak Babiš ke svým lidem přistupuje. O svém konci v čele resortů se „nechtění“ ministři dozvěděli až dnes. Během telefonátu. A bez vysvětlení. Alespoň tak to popsala médiím Šlechtová. Telefon jí zazvonil v sedm ráno před zasedáním vlády.

4987065:article:true:true:true

O důvodech, proč už s ní Babiš není spokojený, se napsalo mnoho. Osobně jí ale prý nic nevysvětlil. „Pan předseda nic nezdůvodňuje. Prostě mi řekl, že nebudu součástí nového návrhu vlády,“ komentovala to pro média smířeně končící ministryně.

Dnes ráno se Babišovo rozhodnutí dozvěděl i šéf resortu průmyslu a obchodu. Právě okolo Hünera, potažmo obsazení významného ministerstva vedl Babiš se Zemanem spor. Už nyní – ač neznáme přesné jméno nového ministra – panují obavy z toho, jakým směrem Česko povede v důležitých rozhodnutích, jako je dostavba jaderných elektráren.

Link

Kdy se tento člověk i další „nováčci“ o své nominaci od Babiše dozvěděli, je otázka. Také jim zazvonil telefon dnes ráno?

Faktem přitom je, že i ministři, kteří odchází o „své vůli“ a rozhodnutí oznámili už před časem, to nelíčí zrovna v optimistických barvách. Ministr spravedlnosti v demisi Robert Pelikán pochopil, že se znelíbil Zemanovi mimo jiné tím, že vydal hackera Jevgenije Nikulina do Spojených států. Kritizuje i poměry v ANO a tvrdí, že jeho názory se od směřování hnutí liší. Jeho odchod z resortu v posledních dnech působí tiše. Příliš nekomunikuje. Nevyjadřuje se ani k otázkám na resort. Nejvíce by se jeho kroky daly přirovnat k vytracení, kdy za sebou jen potichu zavře dveře.

Končící ministr zahraničí Martin Stropnický si zas po letech uvědomil, že politika je vlastně špinavá hra, na kterou nemá nervy.

Link

Když se podíváme na chvilku mimo vládu – třeba na pražský magistrát – tak uvidíme Adrianu Krnáčovou, která se rozčiluje, že ji obklopuje parta neschopných lidí. Zároveň je ale jasné, že k jejímu konci vedlo i to, že ztratila Babišovu podporu.

5017080:article:true:true:true

Zpátky ke kabinetu: už v pátek večer by mělo být jasno v tom, kdo za ANO získá místo v pověstném vládním autobusu. Jedno je ale jisté už teď. Každý jmenovaný bude muset počítat s tím, že přes přátelskou atmosféru na PR fotkách hnutí, ho může kdykoliv potkat krátký telefonát: „Končíš a není ti nic do toho proč“. A to i firemní šéfové svým podřízeným vyjadřují větší porci úcty.

32744