Rusko je zemí, u které je místy opravdu obtížné pochopit nejen její současnost, ale i její dějiny. V nové epizodě podcastu Historie očima Martina Kováře se tak proti proudu dějin vydává rusista, pedagog a publicista Karel Svoboda z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, aby komplikovanou historii uvedl do aktuálních kontextů. „Celé ruské dějiny jsou vlastně sporem mezi jistotami a možnostmi. Devadesátá léta byla vychýlená ve prospěch možností a tak na ně rádi vzpomínají jen ti, co ony možnosti uměli uchopit. Naproti tomu léta sedmdesátá v době vlády Leonida Iljiče Brežněva byla dobou jistot, což je pro starší generaci Rusů dnes důvod k nostalgii,“ popisuje ruskou realitu Svoboda.
Jedním z těch, kdo v éře Borise Jelcina v devadesátých letech uměli nových možností využívat, byl podle Svobody i Vladimir Putin. „Bezesporu je výtvorem devadesátých let,“ říká Svoboda. Éru Leonida Brežněva pak Svoboda charakterizuje jako dobu jistot, v níž ostatně svá formativní léta prožil i mladý Putin. „Brežněv byl opak Chruščova v tom, že zatímco Chruščov měl potřebu vše měnit, Brežněv by nejraději neměnil vůbec nic. Lidé na sovětské poměry dostávali vlastně všechno a skončily ty nejbrutálnější represe a popravy. Můžeme říct, že nebýt Gorbačova a Jelcina, tak si Rusko nějak přežilo devadesátá léta a mohlo by se pokračovat v brežněvovském blahobytu a neřešení ničeho,“ popisuje dobu Svoboda. „Není úplně divu, že dnešní sedmdesátníci na tu dobu tak vzpomínají, na to, že měli jistoty, ale už ne možnosti, což jim nijak zvlášť nevadilo, obzvláště s přihlédnutím k faktu, že nostalgie vše barví na růžovo,“ uzavírá Svoboda.
Proč Michail Gorbačov spustil něco, co nebyl schopen kontrolovat? Jaký byl vztah Stalina a Lenina a jak vývoj moderního Ruska ovlivnila první světová válka? Poslechněte si celou epizodu.
