PRÁVNÍ SERVIS | David Rath se v roce 2012 stal z vlivného hejtmana a poslance z hodiny na hodinu trestně stíhaným pro podezření z korupce, když jej policie zadržela s dnes již legendární „sedmičkou vína“. Uvnitř krabice se však nenacházel cabernet sauvignon, nýbrž sedm milionů korun v hotovosti. Jeho případ nakonec skončil odsouzením k výkonu trestu odnětí svobody. Svůj trest si odseděl a dnes otevřeně hovoří například o tom, jak by se měly změnit trestně právní předpisy v České republice.
Osudovým dnem se pro Davida Ratha stalo pondělí 14. května 2012, kdy byl policií zadržen, přičemž měl u sebe částku 7 milionů korun v krabici od vína.
Policie jej zatkla podle svého vyjádření „bezprostředně po spáchání trestného činu“, kdy lze navzdory imunitě zadržet člena Parlamentu na základě článku 27, odst. 5 Ústavy. Ten stanoví, že „poslance nebo senátora lze zadržet, jen byl-li dopaden při páchání trestného činu nebo bezprostředně poté. Příslušný orgán je povinen zadržení ihned oznámit předsedovi komory, jejímž je zadržený členem; nedá-li předseda komory do 24 hodin od zadržení souhlas k odevzdání zadrženého soudu, je příslušný orgán povinen ho propustit. Na své první následující schůzi komora rozhodne o přípustnosti stíhání s konečnou platností.“
Při následných domovních prohlídkách našla policie dalších 30 milionů korun v domě ředitelky kladenské nemocnice Kateřiny Pancové a v Rathově domě v Hostivici pak ještě 10 milionů korun. Spolu s Rathem byli zadrženi také ředitelka kladenské nemocnice a členka předsednictva ČSSD Kateřina Pancová a její partner, bývalý poslanec a blízký Rathův spolupracovník, Petr Kott.
David Rath byl následně obviněn z podezření ze spáchání trestných činů poškození finančních zájmů Evropské unie (tj. mimo jiné: uvádění nepravdivých nebo hrubě zkreslujících údajů vztahujících se k výdajům z rozpočtu EU), přijetí úplatku, podplacení a sjednávání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě, tyto činy byly spáchány v souvislosti s opravou buštěhradského zámku.
Dva dny po zadržení policií byla na Davida Ratha uvalena vazba a došlo k jeho převezení do Vazební věznice Litoměřice.
Dvě větve korupční kauzy
První větev korupční kauzy se zabývala úplatky u veřejných zakázek při plánované opravě hostivického gymnázia a zámku v Buštěhradě. Zde byl David Rath odsouzen k trestu odnětí svobody na 8,5 roku, se zařazením do věznice s dozorem, státu mělo podle rozsudku připadnout téměř 22 milionů Kč z majetku, který Rath trestnou činností získal.
Rozsudek nebyl pravomocný a Rath se proti němu odvolal. Vrchní soud v Praze zrušil v prosinci 2016 rozsudky nad Rathem a dalšími obžalovanými z důvodu nezákonnosti odposlechů, ale po stížnosti ministra spravedlnosti Roberta Pelikána připustil Nejvyšší soud v květnu 2017 odposlechy jako zákonné a Vrchní soud v Praze nakonec potvrdil Rathovu vinu, změnil pouze trest na 7 let odnětí svobody a peněžitý trest ve výši 10 milionů Kč – a David Rath tak poprvé v říjnu 2019 nastoupil do vězení.
V lednu 2020 soud uznal Ratha a všechny jeho spoluobžalované vinnými i v druhé větvi korupční kauzy. Za to mu soud o jeden rok prodloužil zmíněný sedmiletý trest vězení, pravomocný rozsudek padl v červnu 2022.
Ve vězení tak kvůli druhému korupčnímu případu byl David Rath od 9. ledna do 16. května 2023; z prvního, sedmiletého trestu, si za mřížemi odpykal zhruba 3,5 roku, propuštěn byl v lednu 2022, kdy už mu soud stanovil také maximální sedmiletou zkušební lhůtu.
„Ředitel, bankéř, starosta a doktor s nejdelšími tresty“
Květnové dění v roce 2012 David Rath popsal v podcastu Slepá spravedlnost, kde se obšírně rozhovořil také i modelu financování volebních kampaní. Věnoval se také realitě vazebního stíhání. V podcastu popisuje, že jednou z prvních věcí, co musel udělat, bylo požádat pracovníky věznice o čisticí prostředky, aby si mohl sám vazební celu uklidit, neboť prý vypadala jako z dob Rakouska a potvrdily se mu všechny zažité mýty o sprostých slovech a všemožných přisprostlých geometrických útvarech na zdích.
Samotný pobyt ve vězení pak David Rath zhodnotil i z hlediska osob, se kterými byl v době výkonu trestu v kontaktu. Sám patřil spolu s dalšími „bílými límečky“ – tedy osobami odsouzenými za majetkové, korupční a obdobné trestné činy – dle svých slov mezi vězně s jedněmi z nejpřísnějších trestů, kteří byly navíc drženi na odděleních s nestriktnějšími režimy a zabezpečením.
Jednalo se prý často o různé ředitele společností, bankéře, starosty obcí apod. Ti dle Ratha udělali chybu, ale namísto jejich rehabilitace a uvědomění si, že největším trestem už je pro ně samotné odsouzení a ztráta možnosti výkonu funkce a společenské prestiže, je stát poslal do vězení.
Zmínil také, že i z tohoto důvodu se mu zamlouvá diskuze, které nyní probíhá na Slovensku ohledně snížení trestů za korupci, hospodářskou kriminalitu a zkrácení promlčecích lhůt.
Váží stejně sedmička vína i sedm milionů? Jak se člověk v politice stává bezohlednějším? Proč se David Rath považoval za pistolníka v klobouku na divokém západě, jak se člověk začne cítit nedotknutelným a co řekl při svém vydávání k trestnímu stíhání ve sněmovně Petru Nečasovi? To a mnohem více se dozvíte v nové epizodě podcastu Slepá spravedlnost.
Slepá spravedlnost
Podcast Slepá spravedlnost se zaměřuje na osudy a příběhy osob, kterým do života vstoupilo trestní stíhání. Klade si za cíl hovořit o vině a trestu a také o trestu bez viny. Podcastem provází legenda české advokacie JUDr. Petr Toman se svým synem Mgr. Šimonem Tomanem. Po prvním dílu se k moderátorské dvojici přidal i známý publicista Mgr. Marek Wollner, jenž se s posluchači rovněž podělil o svůj případ, kdy mu ze dne na den zcela změnilo život nařčení ze sexuálního obtěžování. Celý projekt Slepé spravedlnosti vzniká za podpory a partnerství advokátní kanceláře Chrenek, Toman, Kotrba.
