Korporátní právo se změní. Ve hře je zakládání s.r.o. jen elektronicky nebo online evidence nezpůsobilých manažerů

Česká vláda se při novelizaci předpisů obchodního práva nedržela jen samotného textu směrnice. Rozhodla se využít příležitosti a k nezbytným změnám přidala i některé vlastní inovace. Mnohé z nich ale nakonec neprošly mezirezortním připomínkovým řízením a do sněmovny tak doputovala poněkud „okleštěná“ verze návrhu. Na zákonodárcích tak nyní bude, aby různé varianty změn posoudili. Jaké to vlastně jsou a čím se liší?

Nespolehliví manažeři v unijní evidenci

Jak již bylo naznačeno, jedním z pilířů digitalizační snahy se má stát evidence osob s překážkami výkonu funkce ve vrcholném vedení korporací. Mělo by tak být možné pouhým náhledem do evidence zjistit, kdo funkci člena orgánu rozhodně vykonávat nemůže. Údaje mají být sdíleny napříč celou unií. To znamená, že kdo se „zpronevěří“ v jednom členském státě, nebude moci rozhodovat o vedení společností ani v žádném jiném.

V souvislosti s plánovaným vznikem evidence vláda navrhla také revizi systému překážek výkonu funkce, aby se předešlo nejasnostem, které to vlastně jsou a jaký je jejich rozsah. Stávající úprava odkazující z převážné většiny na podmínky uvedené v živnostenském zákoně již byla shledána jako nevyhovující a ne zcela přesně formulovaná. Proto se v návrhu novely zákona o obchodních korporacích (ZOK) objevil kompletně přepsaný paragraf týkající se právě diskvalifikujících překážek. S cílem definitivně od sebe oddělit soukromé (obchodní) a veřejné (živnostenské) právo mají být nově všechny překážky uvedeny přímo v ZOK.

Největší diskuzi přitom vyvolává otázka osobní platební neschopnosti manažerů. Má automaticky platit, že kdo není schopen splácet své dluhy, nesmí se starat o finance druhých? Podle prvotního mínění vlády ano. V souladu s touto zásadou hleděl původní návrh na finanční problémy členů orgánů o dost přísnějším okem. Nezpůsobilým se měl stát bez dalšího ten, kdo se ocitl v úpadku, a to až do pravomocného skončení insolvenčního řízení.

V rámci připomínek se však prosadilo řešení k zadluženým manažerům vlídnější. Podle něj členové orgánů zasluhují druhou šanci, pokud se jejich úpadek bude řešit oddlužením, samozřejmě při splnění všech podmínek pro jeho povolení soudem. Jelikož v orgánech společností mohou působit i právnické osoby, uplatní se na ně shovívavost obdobně v případě povolení reorganizace. V uvedených situacích by mělo i nadále stačit, že aspiranti na funkci oznámí současnou nebo minulou úpadkovou situaci obchodní korporaci. Ta pak může sama rozhodnout, zda pro ni takový manažer představuje ohrožení, nebo naopak vyhodnotit, že za neschopností dostát svým závazkům stojí například objektivní nepříznivé okolnosti. Zamítnutý přístup do vedení společností mají ovšem bezvýjimečně osoby, na jejichž majetek byl prohlášen konkurs, tedy rozprodej majetkové podstaty spojený s výraznějším omezením dispozičních práv.

Jednoduché korporace půjde založit zcela digitálně

Druhou podstatnou změnou obsaženou v původní vládní novele bylo zavedení výhradně elektronické formy návrhů na zápis do obchodního rejstříku. Elektronicky měly být na rejstřík zasílány i všechny listiny o skutečnostech uvedených v návrhu na zápis a dokumenty zakládané do sbírky listin. To se však ukázalo jako příliš radikální. Kompromisní varianta se tak nese v duchu odložení rozhodnutí do budoucna. Trochu záhadně totiž stanoví, že návrhy lze obecně podat v listinné nebo elektronické podobě, avšak zároveň počítá s tím, že vláda nařízením určí úkony, které půjde činit pouze elektronicky.

Každopadně v kombinaci s nedávno zavedenou možností pořídit notářský zápis online pomocí videokonference se jedná o krok směrem k plné digitalizaci procesu zápisu jednoduchých korporací. Založení společnosti „z pohodlí obýváku“ už tak není pouhou proklamací, ale postupně se stává realitou. K ještě většímu usnadnění startu podnikání, jak odpovídá cílům evropské směrnice, má sloužit zavedení vzorové společenské smlouvy, kterou na svých stránkách uveřejní Ministerstvo spravedlnosti. Zakladatelé s.r.o. ji budou moci bezplatně využít a zápis společnosti založené na tomto vzoru má být navíc zcela osvobozen od poplatků.

Konec zveřejňování soukromých adres?

Nelze nakonec opomenout ani praktický nápad, že by se do veřejných rejstříků mohla u všech fyzických osob dobrovolně zapisovat doručovací adresa. V takovém případě by rejstříkový soud doručovací adresu zveřejnil a v opisu z rejstříku by ji uvedl namísto adresy místa trvalého pobytu nebo bydliště. Každý zapisovaný člověk by se tak mohl svobodně rozhodnout, že si nepřeje učinit veřejným svoje pravé bydliště, jež se většinou shoduje právě s místem trvalého pobytu. Nemusel by se již obávat zneužití svých údajů například k nevyžádaným kontaktům v prostředí domova. Jako překvapivé se proto jeví, že v připomínkované verzi byla možnost zápisu doručovací adresy vypuštěna.

Předmětná novela korporátního práva se aktuálně nachází ve sněmovně. Výsledná podoba legislativního textu může ještě doznat mnohých změn; lze si představit i přednesení pozměňovacího návrhu, který by znění navrátil k původně navrhovanému. To se může týkat zejména těch částí zákona, jež pouze neodráží znění evropské směrnice. S ohledem na transpoziční povinnost má předpis nabýt účinnosti už 1. července letošního roku, změny týkající se zápisů do veřejných rejstříků pak až od roku 2024.