Rozhodování rodičů o významných záležitostech dítěte aneb Kdy potřebujete souhlas druhého rodiče?

Natálie Kuňáková

PRÁVNÍ SERVIS | Rodičovství je odpovědnost, která přináší mnoho rozhodnutí týkajících se výchovy a péče o dítě. V případě rozpadu vztahu rodiče řeší, komu bude dítě svěřeno do péče a jak vysoko bude nastaveno výživné. Základní úpravou poměrů dítěte však rozhodování rodičů o budoucnosti dítěte zdaleka nekončí.

Hned úvodem upozorňuji na v praxi se často vyskytující mýlku, že by snad o dítěti měl rozhodovat pouze rodič, který je má v péči. Svěření dítěte do péče pouze jednoho z rodičů neznamená, že je druhý rodič zbaven rodičovské odpovědnosti. I v případě, kdy má dítě v péči pouze jeden rodič, má druhý rodič stejné právo rozhodovat o významných záležitostech dítěte a právo udělit/neudělit souhlas.

Prokázání souhlasu druhého rodiče není nutné po rodiči vyžadovat. Dle § 876 odst. 3 OZ platí, že jedná-li jeden z rodičů v záležitosti dítěte sám vůči třetí osobě, která je v dobré víře, má se za to, že jedná se souhlasem druhého rodiče. To znamená, že není nutné s každým lékařským zákrokem nebo přihlášením do školy dokládat také souhlas druhého rodiče. Rodičům se tak často podaří dítě do školy přihlásit i bez součinnosti, eventuálně proti vůli druhého rodiče. Někteří rodiče pak zákeřně mění dětem bydliště nebo nechají provést lékařský zákrok, který už se třeba nedá vzít zpět.

V životě dítěte nastávají zlomové okamžiky, u kterých se předpokládá zájem obou rodičů na rozhodování. Pokud jde o důležité záležitosti, které mají zásadní dopad na život dítěte, může být vyžadován souhlas obou rodičů. Základním smyslem pak není ochrana rodičů, ale ochrana dítěte a zajištění jeho nejlepšího zájmu.

Neshoda mezi rodiči může samozřejmě nastat i bez nutnosti rozpadu vztahu. I v takovém případě, tedy za trvání manželství/vztahu mezi rodiči, se může jeden z rodičů v případě rozporu obrátit na soud a požadovat, aby soud nahradil souhlas druhého rodiče. Dle § 877 odst. 1 OZ platí, že nedohodnou-li se rodiče v záležitosti, která je pro dítě významná zejména se zřetelem k jeho zájmu, rozhodne soud na návrh rodiče; to platí i tehdy, vyloučil-li jeden rodič z rozhodování o významné záležitosti druhého rodiče.

Řízení před soudem je návrhové, což znamená, že je lze zahájit pouze k návrhu jednoho z rodičů. Dále lze v případě úspěchu po druhém rodiči uplatňovat náhradu nákladů řízení. Soud je zároveň vázán návrhy rodičů a nemůže tak rozhodnout např. o volbě úplně jiné školy, než jakou navrhuje některý z rodičů.

Existuje několik situací, ve kterých je vhodné nebo dokonce nezbytné, aby rodiče konzultovali a získali souhlas druhého rodiče před přijetím významného rozhodnutí. Za významnou záležitost se dle zákona považují zejména nikoli běžné léčebné a obdobné zákroky, určení místa bydliště a volba vzdělání nebo pracovního uplatnění dítěte.

Ve vzdělání může být mezi rodiči sporu o volbě místa školy, ale také např. jeden z rodičů může požadovat školu se specializací na jazyky, sport nebo přímo gymnázium. Při rozhodování soudy zkoumají nejlepší zájem dítěte, jeho vazby na školská zařízení, spolužáky a okolí. Důležité je vždy také přání dítěte. Dle § 867 OZ platí, že před rozhodnutím, které se dotýká zájmu dítěte, poskytne soud dítěti potřebné informace, aby si mohlo vytvořit vlastní názor a tento sdělit. O dítěti starším dvanácti let se má za to, že je schopno informaci přijmout, vytvořit si vlastní názor a tento sdělit. Názoru dítěte věnuje soud patřičnou pozornost.

Zkušenost z praxe je taková, že soudy často zkoumají přání i mnohem menších dětí než dvanáctiletých. Občas i děti školkovného věku jsou na OSPOD vyslýchány, kterou mateřskou školu by preferovaly a proč.

Další významnou záležitostí je bydliště dítěte. Nedoporučuji žádnému z rodičů jednostranně a svévolně měnit dítěti bydliště. Pokud tak učiní, musí počítat s tím, že k tomu soud může přihlédnout v jeho neprospěch, a to nejen při změně bydliště, ale také při rozhodování o péči a styku s nezletilým.

Ohledně lékařských zákroků by rodiče měli vyžadovat souhlas například i s vytržením mandlí nebo s očkováním dítěte. Při posuzování soud přihlíží k lékařským zprávám, ale také k tomu, zda se jedná o zákrok obvyklý/neobvyklý, povinný/nepovinný.

S ohledem na skutečnost, že zákon využívá v ustanovení slova „zejména“, je zřejmé, že výčet není konečný a za významnou záležitost mohou být považovány i další důležité milníky v životě dítěte. Mezi časté spory patří změna příjmení dítěte. Důvodem pro změnu příjmení dítěte může být neplnění rodičovských povinností vůči dítěti, neprojevování zájmu a ztráta citového vztahu. Jedním z předpokladů může být i neplnění vyživovací povinnosti, samo o sobě to však nepostačuje.

Pokud Vám druhý rodič sdělil, že uděluje souhlas, doporučuji souhlas vždy zachytit v prokazatelné formě a takovým způsobem, aby bylo jasné, že s konkrétním jednáním souhlasí a že je to skutečně rodič, kdo souhlas udělil.

PETRÁŠ REZEK

Autorem článku je Natálie Kuňáková z advokátní kanceláře PETRÁŠ REZEK, která je partnerem rubriky Právní servis na INFO.CZ a garantem oblastí občanského, rodinného práva a správního práva.

sinfin.digital