Američané řeší, jak zabránit Rusku v ovlivňování voleb. Evropa až na výjimky nedělá nic | info.cz

Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Američané řeší, jak zabránit Rusku v ovlivňování voleb. Evropa až na výjimky nedělá nic

Zatímco v USA běží vyšetřování ruského vlivu na předloňské volby a debata o ochraně těch dalších na plné obrátky, Evropa přešlapuje na místě. Přitom i volby na jejím území loni ovlivňovala proruská propaganda. S výjimkou Velké Británie však starý kontinent sahá jen k dílčím krokům, které navíc často nemají politickou podporu a stojí proti nim tvrdá kritika.

Americké zpravodajské služby varují před snahami Ruska ovlivnit podzimní kongresové volby ve Spojených státech. Zvláštní vyšetřovatel Robert Mueller zase prověřuje zásahy Moskvy do těch předchozích a případnou spolupráci týmu prezidenta Donalda Trumpa s Kremlem. Stejnou věcí se zabývají i výbory Kongresu.

Zatímco ve Spojených státech je vliv Ruska na volby tématem číslo jedna, Evropa se mu věnuje jen okrajově. Případné útoky na hlasovací systémy a ovlivňování voličů skoro jako by nebyly na starém kontinentu problémem, a to přesto, že si například na šíření dezinformací stěžovali sami politici. Výjimkou je jen Velká Británie, jež se snaží postupovat podobně důsledně jako USA a její vyšetřovací komise například rozkryla některé detaily skandálu kolem firmy Cambridge Analytica a nyní o šíření dezinformací vydala 90stránkovou zprávu.

„Je vidět ohromný rozdíl mezi evropským a americkým, nebo lépe řečeno anglosaským přístupem. Na kontinentu neregistrujeme žádné mechanismy podobné těm americkým nebo britským. Má to různé důvody, většinou se nenašla politická většina, která by jejich zavedení podpořila,“ vysvětluje pro INFO.CZ vedoucí programu Kremlin Watch think-tanku Evropské hodnoty Jakub Janda.

720p 360p
Rusko vs. USA

Podle analytika Institutu pro politiku a společnost Romana Mácy, jenž se ruskou propagandou dlouhodobě zabývá, je důležité si uvědomit, že se na obou stranách Atlantiku liší postavení bezpečnostních institucí. „Zatímco v USA jsou jejich závěry respektované, Evropa je často přehlíží a bagatelizuje,“ praví pro INFO.CZ. Jako příklad uvádí rozhovor českého prezidenta Miloše Zemana s ruským novinářem pár dní poté, co onen žurnalista přišel na základě doporučení BIS o akreditaci.

Jak nabourat americké volby za 90 minut

Že ruskou hrozbu berou Američané skutečně vážně (snad s výjimkou prezidenta Donalda Trumpa, který na twitteru dlouhodobě usilovně popírá, že by mu ke zvolení pomohly kremelské kruhy), je vidět na celkovém přístupu k věci. Zdaleka nejde jen o vyšetřování. Američané se snaží i o prevenci.

 

Jedním z hlavních témat předchozích voleb byly hackerské útoky. Hackeři napojení na Rusko se dokázali nabourat do serverů Demokratického národního výboru, ústředního orgánu Demokratické strany. Získali přitom přístup k citlivým e-mailům představitelů strany, které následně zveřejňovali i pomocí internetových webů typu WikiLeaks s účelem poškodit Hillary Clintonovou a zvýhodnit republikánského prezidentského kandidáta Donalda Trumpa. Muellerův tým kvůli tomu obvinil 12 agentů ruských zpravodajských služeb.

Kromě toho v USA rezonovaly také ruské pokusy o nabourání do volebních systémů. Jak tomu zamezit se snažili Američané vyřešit už loni na soutěži s názvem DEF CON konané v Las Vegas, kam si pozvali IT experty, kteří se měli pokoušet o prolomení volebních hlasovacích systémů. Výsledky byly šokující a přestože test probíhal převážně na již vyřazených strojích, vyvolaly znepokojení.

Německý rodák Carsten Schürmann, profesor na IT univerzitě v Kodani, dokázal ovládnout hlasovací systémy ze svého laptopu během pouhých 90 minut. Využil k tomu jejich zastaralý software i slabě zabezpečenou Wi-Fi. Za hodinu a půl tak mohl stroje na dálku vypnout a zapnout, číst z nich veškeré informace a pravděpodobně také měnit spočítané hlasy.

Magazín Wired sestavil na základě DEF CONu pětici doporučení, jak volby lépe zabezpečit. Prvním je vyřazení starých hlasovacích systémů, případně návrat k tužce a papíru jako záloze pro případ selhání elektronických zařízení. Lépe by se měly zabezpečit také voličské databáze a nástroje pro registraci hlasujících. Wired dále doporučuje dělat audity na místech, kde elektronické systémy používají, upravit pravidla pro udržování takových soustav a lépe proškolit volební komise.

Evropa dělá dílčí kroky, i ty ale často narazí. Chybí politická podpora

O evropských snahách čelit hackerským útokům prakticky není slyšet stejně jako o vyšetřování případné ruské intervence do některých voleb z loňského roku. O něco lépe vypadá prevence dalších pokusů o šíření dezinformací, byť i tady by se dalo dělat více. „Celkem 10 až 12 států plus Velká Británie to bere vážně, ale například západoevropské nebo jihoevropské země se k ruskému vměšování staví poněkud vlažněji,“ shrnuje Janda.

Evropa přišla především s dílčími kroky na úrovni jednotlivých států. Francouzský prezident Emmanuel Macron předložil parlamentu návrh zákona, který by na základě rozhodnutí soudu umožnil v předvolební době blokovat nepravdivý mediální obsah. V Německu začal zkraje roku platit zákon přikazující provozovatelům sociálních sítí jako Facebook, Instagram, Twiiter nebo YouTube mazat nelegální obsah. V opačném případě by firmy čelily pokutám v řádu milionů eur. V obou případech se přitom na počínání vlád snesla tvrdá krtika.

Té se nevyhnulo ani české ministerstvo vnitra, které loni ustavilo Centrum proti terorismu a hybridním hrozbám, jež má dezinformace vyvracet. Kritizoval jej například prezident Miloš Zeman, který úřad spojoval s pokusy o cenzuru internetu. Centrum ale nadále funguje a kromě tohoto kroku se Praha v květnu připojila také k helsinskému centru excelence pro potírání hybridních hrozeb, které je společnou iniciativou NATO a EU.

„Český stát ale s riziky nebojuje efektivně. Neprokázal především, že by dokázal strategicky komunikovat s veřejností. To se ukázalo například při aféře okolo novičoku nebo vydání ruského hackera Nikulina do USA. Navíc máme prezidenta, který dezinformacím sám napomáhá. Musíme najít nástroje, jak na lidi šířící dezinformace reagovat. Netýká se to jen prezidentské kanceláře, ale i parlamentních stran jako SPD, KSČM nebo části ČSSD,“ prohlásil v rozhovoru pro server Euractiv analytik Asociace pro mezinárodní otázky Petr Havlíček.

„V evropských zemích ve vysoké politice figurují osoby a strany, které jsou Rusy přímo placeny, či politiku Kremlu obhajují a podporují. Své přidává i ruská propaganda a dezinformační kampaně snažící se dlouhodobě podkopat důvěru veřejnosti ve vlastní bezpečnostní instituce,“ dodává Máca.

„Způsobem prevence je tlak na Rusko prostřednictvím sankcí. V tomto je opět rozdíl mezi USA a Evropou. Američané jsou důraznější, byť spíše Kongres než vláda. Evropa je pozadu a její sankce jsou vesměs mírné.“
Jakub Janda, vedoucí programu Kremlin Watch think-tanku Evropské hodnoty

Členské státy EU si vymohly zřízení týmu mapujícího falešné zprávy. Vytvoření skupiny ohlásila Evropská komise v listopadu 2017 s tím, že má analyzovat situaci, vnímání problému mezi veřejností a navrhnout řešení, jak proti dezinformacím bojovat. Tým má celkem 40 členů a jsou v něm reprezentanti různých sektorů od zástupců mediálních společností, přes občanskou společnost až po vyslance jednotlivých sociálních médií.

„Chybí mu ale politická podpora. To souvisí s tím, že Federica Mogheriniová, vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a místopředsedkyně Evropské komise, cíleně ignoruje požadované kroky,“ konstatuje Janda.

Jourová chce ochránit evropské volby, konkrétní bude na podzim

Česká eurokomisařka Věra Jourová, mající na starost spravedlnost, ochranu spotřebitelů a otázky rovnosti pohlaví, v pátek představila plány, jimiž chce Evropská komise čelit případnému ruskému vlivu na volby do Evropského parlamentu, které se budou konat příští rok na jaře. Vlády jednotlivých členských států by podle Jourové měly více koordinovat své snahy.

Komisi k aktivitě podnítily nejen zkušenosti z amerických voleb či některých hlasování v EU, ale také iniciativa bývalého hlavního stratéga Bílého domu Steva Bannona, jenž se snaží vytvořit platformu podporující evropská krajně pravicová uskupení. Ačkoli zatím příliš úspěchů nezaznamenal, do voleb zbývá ještě dost času a Bannon už v minulosti prokázal, že ovlivnit smýšlení společnosti zvládá obstojně. Jeho Cambridge Analytica například pomohla Donaldu Trumpovi k zisku prezidentského úřadu.

1080p 720p 360p
Trumpův exstratég Bannon: Zeman je populista a nacionalista, vypukla vzpoura proti elitám

EU chce podpořit nezávislou síť ověřovatelů, kteří by se zabývali posuzováním pravdivosti informací, akce pomáhající kvalitní žurnalistice a zlepšování mediální gramotnosti. Konkrétní kroky by Jourová ráda doporučila na podzim. „Ráda bych se soustředila na lepší ochranu voleb ve světle skandálu kolem Facebooku a Cambridge Analytica. Organizace voleb je plně v rukou členských států, ale pokud bude jedna země ohrožena manipulacemi, bude to mít dopad na celou unii,“ prohlásila eurokomisařka.

„Vlády mohou dělat a dělají několik věcí. Jednak skrze tajné služby sledují, co Kreml činí, a čelí tomu přímo. Druhým krokem je budování odolnosti. To se týká volebních systému, ale také zvyšování mediální gramotnosti, což je ale věc, která se projeví až za pět deset let. Dalším způsobem prevence je tlak na Rusko prostřednictvím sankcí. V tomto je opět rozdíl mezi USA a Evropou. Američané jsou důraznější, byť spíše Kongres než vláda. Evropa je pozadu a její sankce jsou vesměs mírné,“ představuje možnosti Janda.

V Kongresu je momentálně na stole návrh podepsaný republikány i demokraty, který by sankce proti Rusku výrazně zostřil. Mají postihovat transakce s ruskými dluhopisy, energetické a ropné projekty a dovoz ruského uranu. Míří rovněž na politiky a oligarchy. Předchozí sankce, jež byly podle mnoha kongresmanů nedostatečné, podepsal prezident Trump loni v létě. Jejich zavedení kritizovalo nejen Rusko, ale možná ještě hlasitěji Evropská unie, které vadilo, že poškozují zájmy některých evropských firem.

 

Volby 2018

Senátní volby 2018

Termín senátních voleb Kandidáti do Senátu Voličský průkaz

Komunální volby 2018

Termín komunálních voleb Jak volit do zastupitelstva

V rámci voleb do Senátu není třeba volební lístek nijak upravovat, stačí lístek s vybraným kandidátem vložit do příslušné obálky a vhodit do volební urny. Volby do zastupitelstev fungují jinak, je možné udílet preferenční hlasy. Všechny kandidující subjekty jsou na jednom velkém hlasovacím lístku.

Základní shrnutí informací pro VOLBY 2018 -  Senátní i komunální >>>

Čekají nás teploty nad 40 stupňů, oteplování nejde zastavit, varuje klimatolog z Matfyzu

Vlna veder, která zasáhla v posledních dnech Českou republiku, je důkazem, že klimatická změna dorazila i k nám. Peter Huszár z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy tvrdí, že oteplování lze zastavit jen drastickým snížením emisí. I kdyby se to ale podařilo, nepůjde to hned. Huszár zároveň předpovídá, že pokud nastavený trend bude pokračovat, budeme se stále častěji setkávat s extrémními projevy počasí, a teploty nad 40 stupňů už ani v Česku nebudou výjimkou. Jak nebezpečné je sucho? Proč je ve střední Evropě aktuálně takové vedro? A proč mají lidé dojem, že přicházíme o jaro a podzim? Podívejte se na rozhovor.