Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

ANALÝZA: Erdogan už Afrín Kurdům nevrátí. Bude z enklávy pole pro stalinské experimenty?

ANALÝZA: Erdogan už Afrín Kurdům nevrátí. Bude z enklávy pole pro stalinské experimenty?

Kurdské město Afrín padlo do tureckých rukou. Arabští spojenci Ankary v něm ničí kurdské symboly. Kam pošle Ankara své vojáky příště? A dojde k jejich fatálnímu střetu s americkými kolegy z NATO? Nabízíme odpovědi na základní otázky ohledně konfliktu, který podle všeho ještě nekončí.

Kolik životů stálo dobytí enklávy Afrín? Proč je pro Turecko důležité?

Oficiální turecký argument pro útok na kurdskou enklávu Afrín zněl: musíme zlikvidovat Lidové obranné jednotky, tedy teroristické milice syrských Kurdů známé pod zkratkou YPG. Ty jsou podle Ankary identické se separatistickou Stranou kurdských pracujících (PKK), která usiluje o odtržení převážně kurdského jihovýchodu Turecka od zbytku země.

Ankara proslula zjevnou tendencí řadit všechny Kurdy – a nejen je – pod hlavičku PKK. Jeho vládcům v čele s prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem to uvolňuje ruce při vnitřní mobilizaci země stejně jako v propagandě. Vazby mezi YPG a PKK jsou tak nejpevnější v tureckých médiích, na bojišti jsou dramaticky rozvolněnější.

Kurdové

Jisté je, že turecký útok nepřežilo až pět sovek kurdských civilistů a téměř 1 700 bojovníků. Na cestu se vydalo asi 200 tisíc běženců. Turecko hlásí padesátku zabitých vojáků a jejich syrští spojenci několik set mrtvých bojovníků.

A důvod turecké operace, jak jej vidí experti v zahraničí? Nicholas Heras z washingtonského think-tanku Center for New American Security má jasno: „Afrín je jedním ze strategicky nejdůležitějších bodů v severozápadní Sýrii. Turecko se odsud jen tak nehne“.

Jaká je budoucnost enklávy?

Turecký vicepremiér Bekir Bozdag tvrdí, že jeho vojáci v enklávě nezůstanou, přesto v ní už vyvěsili své vlajky. Enklávu prý Ankara předá jejím „pravým majitelům“ a i když turecký lídr nikoho nejmenoval, Kurdové se právem obávají, že oni to nebudou.

Do Afrínu totiž spolu s tureckými vojáky vpochodovaly jimi podporované oddíly tzv. Svobodné syrské armády, která je tvořena především syrskými Araby a Turkmeny. Její bojovníci v Afrínu nejen rabovali obchody, domy a zabavovali automobily, ničili ale také kurdské symboly. Na jiných územích obsazených Turky a jejich spojenci obvykle vzniká jakási místní správa, ovšem pod protektorátem Ankary.

Nejen list The Economist spekuluje o tom, že se enkláva Afrín – už bez většiny jejich kurdských obyvatel – může stát novým domovem syrských uprchlíků žijících v Turecku. A nejen jich: mohou sem prý být přesunuti také rebelové ze syrské provincii Idlib stejně jako další povstalci, kteří se protiví proruské vládě prezidenta Bašára Asada.

Jinými slovy: Afrín bez Kurdů a pod patronací Turecka by získali noví „praví majitelé“ – syrští uprchlíci a povstalci ze všech koutů země. Takový plán, pokud je realistický, nápadně připomíná Stalinovy tahy s celými národy, tehdy ovšem po sovětské šachovnici.

720p 360p
Saúdská Arábie vs. Írán

Bude Turecko v boji se syrskými Kurdy pokračovat? Kde?

„Po vítězství v Afrínu budeme pokračovat do Manbídže, Ajn al-Arabu, Tel Abjadu, Ras al-Ajnu a Kamišlí. Neskončíme, dokud nevytvoříme nárazníkové pásmo při naší hranicí,“ vyhlásil Erdogan den po dobytí Afrínu (tedy 18. března).

Naznačil tak pro Turecko optimální výsledek: oddělení Kurdů a jejich bojovníků od hranice s Tureckem, a to ještě na syrském území.

Mimochodem, Erdoganem zmíněné Kamišlí bylo podle předválečných statistik jen těsně druhým největším městem syrských Kurdů (po Hasace). A Ajn al-Arab zná celý svět pod kurdským jménem Kobane: zde se mezi roky 2014 a 2015 odehrál nelítostný souboj mezi Kurdy a Islámským státem. Úporní obránci města před islamistickými extremisty si tehdy pro svoji statečnost získali planetární sympatie.

Kurdové

Je otázka, zda se mluvný Erdogan pustí do takového dobrodružství. V jím vyjmenovaných kurdských městech a oblastech se budou Kurdové bránit mnohem úporněji prostě proto, že nebudou mít kam ustoupit. Jde navíc o srdce jejich komunity.

Enkláva Afrín byla – cynicky řečeno – odsouzena k pádu v okamžiku, kdy se jej Erdogan rozhodl obsadit. Jako pravděpodobné se proto jeví, že Turecko zaútočí na Taal Rifaat, který se nachází na východě enklávy (a asi čtyřicet kilometrů od syrského Aleppa). Taková turecká akce každopádně prodlouží utrpení kurdských uprchlíků, neboť jen z Afrínu sem podle odhadu OSN uprchlo na 180 tisíc lidí. Otázka je, kam se běženci vydají poté…

Město Manbídž, na které si Erdogan také reálně brousí zuby, je ale docela jiná káva. Odsud už vede jasná cesta do Kobane a dále na historická území syrských Kurdů. Přítomní tu navíc jsou američtí specialisté, kteří podporovali syrské milice YPG v jejich boji proti Islámskému státu. A USA zatím tvrdí, že jejich vojáci odsud neodejdou.

720p 360p
Proč se bát al-Káidy? Hrozí další 11. září?

Hrozí tedy Turecku přímý střet s Američany?

Ano, ale je otázka, zda k němu opravdu dojde. Zatím obě strany válčí slovy, v čemž je ovšem přeborníkem Erdogan. „Tak Američané údajně nechtějí opustit Manbídž. Především, nemáte žádné právo tam být! Proč jste sem přišli ze svého kontinentu, která je 11 tisíc kilometrů daleko? Je to snad Vaše země?“ pustil se do Washingtonu turecký vládce kvůli… syrskému území.

Turecký ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoglu nabídl světu i Americe o něco vlídnější tvář. Vyhlásil, že Ankara bude usilovat o dohodu s Washingtonem ohledně toho, kdo zabezpečí Manbídž po případném odchodu kurdských bojovníků. Turecko podle Çavuşoglua chce, aby domluva, jejíž obsah zatím není jasný ani v obrysech, platila pro všechna území kontrolovaná kurdskými bojovníky.

Je jasné, že pokud USA na jakoukoli podobnou dohodu přistoupí, budou ji syrští Kurdové vnímat jako fatální zradu.

Co se vztahu Spojených států a Turecka týče: obě země jsou členy NATO a zatím se nezdá, že by na tom chtěli cokoli fakticky měnit. Jejich zájmy se střetávají na jižní hranici Turecka, jinde ale jsou a mohou být shodné.

Pustí se Erdogan do boje s Kurdy i v Iráku?

Ankara už dokonce oznámila, že zahájí boje v Sindžáru, tedy v regionu ležícím na severozápadě Iráku při hranici se Sýrií a Tureckem. Sindžár osídlený v drtivě většině kurdsky hovořícími jezídy, na sebe strhnul světovou pozornost v roce 2014, kdy jej obsadili extremisté z Islámského státu. Ti několik tisíc jezídů zabili, jejich ženy a děti zotročili. Jezídové jsou specifickou náboženskou, podle některých i etnickou skupinou.

Ankara tvrdí, že nyní v Sindžáru operují bojovníci ze separatistické Strany kurdských pracujících (PKK), která usiluje o odtržení převážně kurdského jihovýchodu Turecka od zbytku země. Turecko příliš mezi jednotlivými kurdskými skupinami nerozlišuje a má zjevnou tendenci je všechny řadit k PKK.

Irácký premiér Hajdar Abádí reagoval slibem, že jeho vojáci zařídí, aby Kurdové nedostali šanci působit při hranici s Tureckem. Což zřejmě Ankaru uspokojilo a operace v Sindžáru je snad přinejmenším odložena.

 

Volby 2018

Senátní volby 2018

Výsledky 1. kola voleb 2. kolo Termín senátních voleb Kandidáti do Senátu Voličský průkaz

Dění a výsledky ve druhém kole senátních voleb vám přinášíme i v online přenosu>>>

Komunální volby 2018

Výsledky voleb Termín komunálních voleb Jak volit do zastupitelstva Praha Brno Ostrava

V rámci voleb do Senátu není třeba volební lístek nijak upravovat, stačí lístek s vybraným kandidátem vložit do příslušné obálky a vhodit do volební urny. Volby do zastupitelstev fungují jinak, je možné udílet preferenční hlasy. Všechny kandidující subjekty jsou na jednom velkém hlasovacím lístku.

Volby 2018 - Volební videa a bohaté galerie najdete na Blesk.cz>>>

Základní shrnutí informací pro VOLBY 2018 -  Senátní i komunální >>>

Většinu velkých měst získalo ANO, neovládlo ale Prahu. Významně ztratila ČSSD

Hnutí ANO získalo v letošních komunálních volbách nejvíce velkých měst. Ztratilo ale Prahu, kde vyhrála ODS před Piráty, ANO tam skončilo páté. V Brně, Ostravě a řadě dalších měst však zvítězilo. Významné ztráty zaznamenala sociální demokracie. V celé republice pak tradičně nejvíce zastupitelských křesel získala nejrůznější místní sdružení nezávislých kandidátů. Volební účast se pohybovala mírně nad 47 procenty, což je zhruba o tři procentní body víc než v roce 2014. Vyplývá to z údajů na volebním serveru.

Občanští demokraté sice v Praze vyhráli, ale mohou i tak skončit v opozici. O koalici chtějí totiž další subjekty, jež v hlavním městě uspěly - hnutí Praha Sobě a Spojené síly pro Prahu (TOP 09, STAN a KDU-ČSL) - jednat s Piráty. Do pražského zastupitelstva se poprvé od roku 1990 nedostanou zástupci ČSSD a KSČM. Sociální demokraté nebudou poprvé od roku 1990 ani v zastupitelstvech některých dalších měst, kde dosud měli vliv na chod radnic. Platí to například pro Hradec Králové, Ústí nad Labem a Zlín.

ODS, která v Praze vyhrála komunální volby, získala v 65členném zastupitelstvu 14 mandátů. Druzí Piráti mají 13 mandátů stejně jako třetí Praha Sobě a čtvrtá koalice TOP 09 a STAN. Hnutí ANO, jež mělo v minulém období primátorku, v Praze skončilo na pátém místě. Bude mít 12 křesel.

Volby

V Brně vyhrálo hnutí ANO s 23,03 procenta voličů a v pětapadesátičlenném zastupitelstvu získalo 18 mandátů. Na druhém místě skončila ODS s podporou Svobodných s výsledkem 18,55 procenta, což znamená zisk 14 mandátů. Primátor a lídr ANO Petr Vokřál jednal už s jedničkou ODS Markétou Vaňkovou. Ani jeden spolupráci nevyloučil, ale ani ji nepotvrdil.

V Ostravě vyhrálo ANO s velkým náskokem. Získalo 32,72 procenta hlasů a 21 mandátů v zastupitelstvu, které má 55 členů. Na druhém místě skončilo hnutí Ostravak, volilo ho 11,49 procenta lidí a má sedm mandátů. Ostravský primátor a lídr vítězného hnutí ANO Tomáš Macura už před volbami tvrdil, že by uvítal pokračování nynější koalice s hnutím Ostravak, ODS a lidovci. Dnes ČTK řekl, že to platí.

ANO zvítězilo ve valné většině krajských měst, na prvním místě skončilo také v Plzni, Olomouci, Jihlavě, Hradci Králové, Karlových Varech, Ústí nad Labem, Pardubicích, Českých Budějovicích a Zlíně. V Liberci skončilo ANO druhé, vyhráli tam Starostové pro Liberecký kraj.

Link

Z dalších statutárních měst zvítězila například v Karviné a ve Frýdku-Místku ČSSD. V Třinci vyhrálo sdružení Osobnosti pro Třinec, v Kladně Volba pro Kladno a v Mostě hnutí ProMOST. Občanští demokraté zvítězili v Jablonci nad Nisou, Mladé Boleslavi a Teplicích. ANO vyhrálo v Chomutově, Přerově, Prostějově, Havířově, Děčíně a Opavě.

Drahoš a Čunek se můžou smát, o Senát zápolí ODS s ANO. Rath s Paroubkem propadli>>>

Premiér a předseda ANO Andrej Babiš označil výsledky v krajských a okresních městech za úspěch. ANO podle něj mění Česko k lepšímu. Pražský výsledek předseda ANO a premiér považuje za důsledek toho, jaké bylo působení zástupců hnutí v hlavním městě v uplynulých čtyřech letech. Neočekává, že by výsledek voleb ovlivnil fungování koaliční menšinové vlády ANO a ČSSD.

Podle předsedy ODS Petra Fialy občanští demokraté ve volbách jasně posílili a ukazuje se, že strana jde krok po kroku správným směrem. V příštích volbách do Poslanecké sněmovny by podle něj měla ODS bojovat o směřování Česka proti "levicovému hnutí ANO". Babiš předtím při hodnocení voleb levicovou orientaci svého hnutí odmítl a Fialu kvůli podobným vyjádřením kritizoval.

Link

Předseda ČSSD Jan Hamáček bere výsledek voleb jako signál, že se sociální demokracie už odrazila ode dna, na které dopadla v loňských sněmovních volbách. Úspěchy se dostavily tam, kde je strana konsolidovaná, řekl. Vyzdvihl výsledky v Karviné, Frýdku-Místku či Náchodě, naopak pro velká města chce hledat nová témata, za vhodné považuje dostupné bydlení.

Volby se podle komisí obešly bez větších problémů. V Ústeckém kraji ale policie přijala několik podnětů kvůli podezření z možného pokusu o ovlivnění voleb, všemi se zabývá. Kriminalisté zasahovali ve volebních místnostech v Ústí nad Labem a Bílině na Teplicku, podrobnosti ale zatím policie sdělovat nebude.

Sto třicet mega v hajzlu a Prahu nemáme. Komentář čtěte zde>>>

Po volbách už padají hlavy. Rezignovat se chystá místopředseda ČSSD Foldyna>>>

-1