Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

ANALÝZA: Nahradí Arabové americké vojáky v Sýrii? 5 důvodů, proč je to „fantaskní“ nápad

ANALÝZA: Nahradí Arabové americké vojáky v Sýrii? 5 důvodů, proč je to „fantaskní“ nápad

Arabští vojáci ze Zálivu a Egypta by mohli nahradit americké kolegy, kteří jsou teď rozmístěni na severu Sýrie. Potvrdil to saúdský ministr zahraničí Ádil Džubajr, podle něhož o tom nyní jeho monarchie s Washingtonem vyjednává. Jakkoli americkému voliči může takový krok připadat logický, patrně není efektivnější způsob, jak rozpoutat válku mezi Saúdy a Íránem.

„Od počátku syrské krize jsme k jejímu řešení nabídli naše pozemní jednotky. Takový návrh jsme učinili i předchozímu americkému prezidentovi Baracku Obamovi,“ konstatuje saúdský šéf diplomacie. V roce 2014 se Rijád zapojil do leteckých úderů proti tzv. Islámskému státu (ISIL) a o dva roky později Saúdové opravdu zvažovali účast na pozemní operaci, nakonec z ní ovšem sešlo.

Nynější situace je mnohem komplikovanější. Dva tisíce amerických vojáků operují na severovýchodě Sýrie, tedy na kurdském území. Jsou tu proto, aby podporovali tzv. Syrské demokratické síly, jejichž páteř tvoří místní Kurdové z Lidových obranných jednotek (YPG). Patří k nim ale také Turkmeni, Asyřané nebo Arabové. Ti všichni se spojili v boji proti Islámskému státu, který je ale nyní už fakticky poražen.

Americký prezident Donald Trump chce proto své vojáky stáhnout a právě je by podle nového plánu měli nahradit bojovníci vyslaní, nebo spíše zaplacení arabskými sunnitskými státy. Jde o vcelku fantaskní projekt, který je logický jen zdánlivě. A který by válku pravděpodobně zkomplikoval, nemluvě o možné eskalaci konfliktu.

Důvody?

Přímá válka mezi Saúdy a Íránem

Noční můra Blízkého východu i světa. Saúdové by se v Sýrii ocitli v přímém kontaktu s jednotkami íránských revolučních gard, tedy s paralelní armádou, která se v Teheránu odpovídá náboženskému vůdci země. Saúdové, kteří se cítí být planetárními vůdci většinových sunnitů, považují šíitský Írán za klíčového regionálního rivala. Historii zástupných válek (Bahrajn, Sýrie, Jemen atd.), v nichž obě země podporovaly znepřátelené strany, by tak mohl korunovat jejich otevřený střet.

Sunnitská ochota

Není jasné, zda by sunnitské státy – snad s výjimkou Saúdů – takovou výzvu přijaly. Egypt dal najevo, že se mu do takového dobrodružství nechce. Hlavně proto, že straní režimu Bašára Asada, jehož suverenitu nad syrským územím, jakkoli formální, by arabská mise zpochybnila. Vojáci ze Zálivu pak podle expertů nejsou ochotni krvácet v pozemních operacích, poslali by tedy místo sebe peníze, vlastní zpravodajské důstojníky a vojáky z chudých sunnitských zemí. Spekuluje se o Súdáncích a Pákistáncích. Diskutovalo se prý i o nasazení přiznaných žoldnéřů, což by jistě propagandisticky využil syrský režim a jeho ruští patroni, i když dělají totéž. Na Asadově straně bojují ruští nájemní profesionálové i placení ozbrojenci zorganizovaní do šíitských milic.

Jemenští rukojmí

Především západní experti dodávají, že sunnitské státy Zálivu mají dost problémů v Jemenu, kde s americkou podporou bojují proti šíitským rebelům, které podporuje Írán. A navzdory materiální převaze nejsou sunnitské monarchie schopny na jihu vlastního poloostrova jemenský problém řešit. Sotva se jim proto nyní hodí otevírat další frontu války s Íránem.

Turecké zájmy

Američtí vojáci rozmístění na území syrských Kurdů jsou trnem v oku sousedního Turecka. Podle Ankary jsou Lidové obranné jednotky (YPG) prodlouženou rukou Strany kurdských pracujících (PKK), která v Turecku usiluje o nezávislost tamních Kurdů. Turecko se proto snaží Kurdy oddělit od své jižní hranice ochranným koridorem a Američany posílá domů za - oceán - s tím, že v kraji nemají co pohledávat. Pokud vojáky ze Spojených států vystřídají jednotky ze zemí, s nimiž má Ankara ještě horší vztahy než s Washingtonem, klidu  to v regionu nepřidá.

720p 360p
Saúdská Arábie vs. Írán

Kurdské zájmy

Také syrští Kurdové zřejmě dávají přednost Američanům před sunnitskými vojáky. Zaoceánské jednotky mu dávají sice nejistý, přesto pocit bezpečí vzhledem k předpokladu, že na své spojence u NATO nakonec Turecko nezaútočí. Kurdové navíc mají hluboko pod kůží nehezké vzpomínky na složitou koexistenci s Araby obecně.

I proto se většina expertů domnívá, že sunnitští Arabové nakonec Američany na severovýchodě Sýrie nenahradí. „Celý plán je – mírně řečeno – nerealistický,“ konstatuje pro server Vox blízkovýchodní expert Faysal Itani. Což ovšem znamená jen málo pro nynějšího amerického prezidenta a jeho administrativu.

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1