Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

ANALÝZA: Novičok jako zbraň pro třetí světovou válku. Máme z ní mít obavy?

ANALÝZA: Novičok jako zbraň pro třetí světovou válku. Máme z ní mít obavy?

Pokus o vraždu bývalého dvojitého agenta ruské tajné služby Sergeje Skripala splňuje klasifikaci válečného aktu. Bojová chemická látka s názvem Novičok, kterou experti na místě analyzovali, zasáhla nejen cílovou osobu, ale desítky dalších lidí. Na očistu prostoru musela zasahovat armáda. Rusko se k útoku nepřiznalo, mezi řádky ale světu vzkazuje: Máte se čeho bát.

Dvojitého agenta Skripala a jeho dceru našli lidé 4. března 2018 na lavičce v jihoanglickém městě Salisbury v bezvědomí. Oba byli převezeni do nemocnice a jsou v kritickém stavu.

Poté, co kriminalisté zjistili, že šlo o otravu nervově paralytickou látkou, zasahovalo na místě 180 vojáků místní základny, jež se shodou okolností zabývá bojem proti zbraním hromadného ničení. Zatím se přišlo na několik desítek zasažených, úřady odhadují, že jich může být až 150 a následky mohou pocítit až po několika letech.

Popíráme

„Slyšeli jste o Skripalovi? Co si o tom myslíte?“ vyptává se zvědavě příslušník ruské Federální bezpečnostní služby (FSB) na kontrolním stanovišti mezi územím Ukrajiny a Ruskem zabraného Krymu. Podle něj jde buď o provokaci, nebo někdo něco zpackal. V samotném Rusku pak úřady vše popírají a média až na nepatrné výjimky s nimi souzní.

720p 480p 360p 240p
Neviditelní zabijáci

„Už začátkem devadesátých let jsme odevzdali všechny své arzenály, to ale západní země neučinily.“ Skripala se média snaží vylíčit jako zrádce a rozsáhlé programy vývoje zbraní hromadného ničení v bývalém SSSR jsou marginalizovány.

Jenže už několik přeběhlíků a dalších svědků potvrdilo opak. Vývoj bojových otravných látek měl v bývalém Sovětském svazu více než bohatou tradici a ubíral se dvěma směry, jak vyvíjení substancí pro vojenské použití ve velkém, tak výroba látek určených pro tichou likvidaci jednotlivců.

Ostrov znovuzrození

Lékař kazašského původu Kanatžan Alibekov, jenž v roce 1992 emigroval do USA (v Rusku je označován za lháře), dokonce napsal knihu, která byla přeložena i do češtiny. Sověti podle něj produkovali antrax stejně jako původce moru a tularémie. Bojové látky vyvíjela a testovala skupina vědců na ostrově Znovuzrození v Aralském moři, který v důsledku vysychání dnes už splynul s pevninou. Američané celou oblast pomáhali sanovat a deník The New York Times napsal, že i tady se mohl vyrábět novičok, podle lidí zainteresovaných ve vývoji tomu ale tak nebylo.

Druhý směr, vývoj jedů pro tajné služby, začal v roce 1921 a jeho produkty testovali i na vězních z gulagu. Sovětský vůdce Josif Stalin totiž zastával názor, že zrádce je třeba potrestat, ať se ukryjí kdekoli. I po jeho smrti v březnu 1953 však pokračoval vývoj smrtících látek pro tajné služby nerušeně dál.

Do vývoje chemických zbraní se pustila i sama armáda v malém uzavřeném vojenském městečku Šichany 2. A právě tady podle britských expertů vznikl v sedmdesátých letech jed označovaný jako Novičok. Jak serveru The Bell popsal Vladimir Uglov, vědec rovněž zapojený do výzkumu, měl program název Foliant a vedl ho Pjotr Kirpičev ze Státního vědecko-výzkumného ústavu organické chemie (GosNIIOChT).

Existují tři varianty toho, co se stalo. Jaké? A jak byl novičok vyvíjen a jak funguje? Dočtete se to v novém Reflexu, který vychází ve čtvrtek 28. března.

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1