Články odjinud

ANALÝZA: Vzlety a pády Vladimira Putina. Co se letos ruskému prezidentovi ne/povedlo?

ANALÝZA: Vzlety a pády Vladimira Putina. Co se letos ruskému prezidentovi ne/povedlo?

Vladimir Putin, který byl letos znovu zvolen ruským prezidentem, ve své téměř čtyřhodinové pravidelné výroční tiskové konferenci před Vánocemi vyzdvihnul skromný růst ruské ekonomiky, obhajoval reformu penzí a nutnost zbrojení. Tvářil se sebejistě, ale jeho popularita v Rusku klesá.

Ruský prezident Vladimir Putin má letos za sebou na první pohled úspěšný rok. V březnových volbách byl zvolen na dalších šest let ruským prezidentem. Získal přes 76 procent odevzdaných hlasů a nikdo z jeho protikandidátů ho nemohl ani náhodou ohrozit. Ruská ekonomika tento rok roste a dokonce se poprvé od roku 2014 Rusům zvýšily disponsibilní příjmy. Nezaměstnanost je 4,7 procenta, tedy téměř na historickém minimu. Rusko předvádí nové moderní zbraně, například hypersonické rakety na jaderný pohon, a reformuje svoji armádu. V červnu a v červenci navíc v zemi proběhlo mistrovství světa ve fotbale, což podle ruských úředníků zvýšilo prestiž Ruska i jeho prezidenta Vladimira Putina.

INFOGRAFIKA: Ruští žoldáci ve světěINFOGRAFIKA: Ruští žoldáci ve světěautor: INFO.CZ

Úspěchy slavil Vladimir Putin i na mezinárodní scéně. Režim syrského prezidenta Bašára Asada, který Rusko vojensky podporuje, je silnější než kdy dříve a navíc se nyní začínají ze severu země stahovat američtí vojáci. Proti Západu vede Rusko rozsáhlou informační a dezinformační kampaň, Ukrajina stále nezískala zpět území, která drží Ruskem podporovaní separatisté a nevypadá to, že by se na tom někdy mělo něco změnit.

Vladimir Putin se setkal v červenci v Helsinkách s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Potvrdil tím v očích Rusů velmocenskou pozici Ruska a navíc i západní média konstatovala, že to byl on, kdo měl na závěrečné tiskové konferenci a pravděpodobně i při jednáních převahu. Moskvě se daří i v „energetické diplomacii“. Rusko staví další plynovod do Evropy – Nord Stream 2, který má podpořit jeho vývoz plynu do zahraničí. Při postupu na světovém ropném trhu Moskva navázala spolupráci s dalšími producenty ropy sdruženými v Organizaci zemí vyvážejících ropu (OPEC) a dohodla se s ní na omezení těžby. Tedy na zvýšení cen suroviny, na jejímž exportu je Rusko závislé.

Některé plány ale Putinovi tak docela nevyšly a odhalují slabosti jeho režimu. Kremelští stratégové si před prezidentskými volbami vytyčili cíl „70 na 70“. Tedy že má Vladimir Putin dostat více než 70 procent hlasů a hlasování se má zúčastnit více než 70 procent oprávněných voličů. Aby se jasně ukázalo, jak pevně stojí celé Rusko a lid za Putinem. Povedlo se jenom to první. Volební účast byla „jen“ přes 67 procent. Navíc komunista Pavel Grudinin získal téměř 12 procent hlasů. Přestože sám tvrdil, že nechce konkurovat Putinovi a Kreml si nepřál, aby kdokoliv z Putinových protikandidátů získal více než 10 procent hlasů. Ukázalo se, že část obyvatel prostě bude hlasovat pro někoho jiného než pro Vladimira Putina, byť by to byl Putinův příznivec.

Valné to není ani s Putinem pochváleným růstem ruského hospodářství, který má letos dosáhnout 1,8 procenta nebo s letošním půlprocentním nárůstem reálných příjmů. Stále více občanů Ruska to považuje za nedostačující. I sám prezident přiznal, že je třeba ekonomického „průlomu“, aby si Rusko zajistilo budoucnost. Jenže země je stále závislá na vývozu ropy, plynu a dalších surovin a všechny plány na rychlý rozvoj modernějších odvětví s vyšší přidanou hodnotou zatím ztroskotaly. Ruský průmysl trpí podle listu Financial Times nedostatečnými investicemi a sankcemi, které na něj uvalil Západ v roce 2014 po obsazení a anexi ukrajinského Krymu. Rychlejší ekonomický růst je tak v nedohlednu. V mnoha oblastech mimo hlavní města začínají mít Rusové dojem, že se nic neděje, průmysl upadá a jejich příjmy nerostou. Podle průzkumu Akademie národního hospodářství musí 70 procent Rusů šetřit a přes 20 procent obyvatel má problém s tím, jak zaplatit za základní potraviny.

K nepříliš rostoucím příjmům se navíc přidalo zdražení benzinu a ohlášené zvýšení daně z přidané hodnoty od příštího roku z 18 na 20 procent. Největší problém ale způsobila Vladimiru Putinovi penzijní reforma. Vláda oznámila, že věk odchodu do důchodu je v Rusku příliš nízký, nižší než ve vyspělých zemích, že na důchody by nebyly peníze a že je třeba zvednout penzijní věk. Nakonec parlament schválil zvýšení důchodového věku ze 60 na 65 let u mužů a u žen z 55 let na až 60 let – zde je odstupňován podle počtu dětí. Výsledkem byl prudký pád popularity vlády i samotného prezidenta Vladimira Putina. Zatímco v listopadu minulého roku důvěřovalo prezidentovi 59 procent Rusů, v říjnu to bylo jen 39 procent. Zvýšení věku odchodu do důchodu totiž znamená, že se vzhledem ke krátkosti života Rusů značná část z nich důchodu nedožije (např. čtyřicet procent mužů).

Infografika: Tajné služby USA a RuskaInfografika: Tajné služby USA a Ruskaautor: INFO.CZ

Na mezinárodní scéně zase pošramotil pověst Ruska i Vladimira Putina pokus příslušníků ruské vojenské rozvědky otrávit ve Velké Británii bývalého ruského špiona Sergeje Skripala. Skripal pracoval pro britskou tajnou službu, byl v Rusku odhalen, zatčen a nakonec vyměněn za deset ruských agentů chycených ve Spojených státech. V Anglii se ho pokusili otrávit nervově-paralytickou bojovou látkou. Putin vše veřejně popřel a prohlásil, že lidé označovaní Brity za atentátníky jsou pouzí civilisté. Vyzval je, ať přijdou do médií a promluví. Skutečně se tak stalo, ale tito údajní turisté nepůsobili příliš přesvědčivě. Později navíc novináři prokázali, že oba jsou agenty ruské tajné služby GRU a Vladimir Putin vypadal jako lhář. Nezabraly ani ruské dezinformace, které se kolem tohoto případu vyrojily a v průběhu letošního roku se zdál dokonce boj proti nim v mnoha západních zemích úspěšnější než dříve.

V Sýrii si sice Rusko vybudovalo pevnou pozici, ale Západ ho stejně stále nebere na Blízkém východě jako rovnocenného partnera. Obyvatele Ruska navíc začínají znepokojovat ztráty životů ruských vojáků v Sýrii. Listopadová konfrontace mezi ukrajinským a ruským námořnictvem u Krymu, která skončila obsazením tří ukrajinských lodí a zadržením jejich posádek, pak stála Putina další setkání s Donaldem Trumpem. Americký prezident prohlásil, že se s ním nesetká, dokud Rusko nepropustí zadržené ukrajinské námořníky. Konfrontace se sousedy či se Západem dosud vždy v Rusku zvyšovala prestiž Vladimira Putina. Nyní ale není jisté, že to bude opět bezchybně fungovat.

Značná část Rusů – podle říjnových průzkumů 60 procent obyvatel Ruska – si totiž začíná myslet, že Vladimir Putin může za všechno. Nejenom za úspěchy a posílení role Ruska v zahraničí, které oceňují, ale také za jejich ekonomické těžkosti. Příběh o hodném carovi Putinovi, který chce a dělá jen to nejlepší, a zlých rádcích, kteří ho obklopují, a mohou za všechny potíže lidu, tak pomalu, ale jistě dostává velké rány. 

Putinovi se vrací to, že vybudoval systém, v jehož středu stojí a kde opravdu rozhoduje, nebo může rozhodovat téměř o všem. Na druhou stranu mu to umožňuje být nenahraditelným, nemít žádného soupeře a za pomoci reálných kroků i propagandy zůstat nejoblíbenějším ruským politikem. Odstoupit, jak sám prohlásil, rozhodně nehodlá. V čele ruského státu by navíc zřejmě mohl zůstat i po konci svého aktuálního volebního období.

720p 360p
Tady je Putinovo! Jak se z judisty a agenta KGB stal vládce, kterému leží u nohou celé Rusko?

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud