Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Arabské státy chtějí ochranu Palestinců umírajících v Pásmu Gazy. Bude mimořádné zasedání OSN

Arabské státy chtějí ochranu Palestinců umírajících v Pásmu Gazy. Bude mimořádné zasedání OSN

Valné shromáždění OSN se příští týden sejde na žádost arabských zemí k mimořádnému zasedání. Bude hlasovat o rezoluci požadující mezinárodní ochranu Palestinců z Pásma Gazy. Rezoluci podobného znění 1. června v Radě bezpečnosti OSN vetovaly Spojené státy, ve Valném shromáždění nikdo právo veta nemá. Arabské státy požadavkem reagují na několikatýdenní protesty u hranice mezi Pásmem Gazy a Izraelem, při nichž izraelská armáda zabila přes 120 Palestinců.

Rezoluce Valného shromáždění na rozdíl od rezolucí Rady bezpečnosti nejsou závazné. Mimořádné zasedání Valného shromáždění má začít ve středu 13. června ve 21:00 SELČ.

"Budeme se příští týden snažit získat co nejvíce hlasů," sdělil agentuře AFP jeden z diplomatů ze země, která požadavek na ochranu Palestinců podporuje.

Izraelský velvyslanec při OSN Danny Danon vydal prohlášení, v němž svolání mimořádného zasedání kritizoval. "Je politováníhodné, že místo toho, aby byli odsouzeni teroristé z Hamásu, uspokojují některé země své vnitropolitické potřeby očerňováním Izraele," stojí v Danonově prohlášení.

O mimořádné zasedání VS OSN usilují podle diplomatů země z Organizace islámské spolupráce (OIC) a Ligy arabských států (LAS).

Forma ochrany Palestinců v Pásmu Gazy zatím nebyla nijak definována. Neví se, zda by měli být vysláni pozorovatelé, nebo mírové síly. Arabské země požádaly generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese, aby učinil návrh. Guterres už dal najevo, že k tomu by musel mít mandát Rady bezpečnosti OSN.

720p 360p
Ramalláh

Při pátečních protestech v Pásmu Gazy přišli o život další čtyři Palestinci. Od konce března, kdy protesty začaly, je mrtvých už více než 120 a na 4000 osob bylo zraněno. Palestinci protesty pořádají jako pochod návratu ve snaze získat přístup do domovů svých předků v dnešním Izraeli. Izraelští vojáci mají rozkaz střílet na ty, kdo se pokusí narušit hraniční plot.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1