Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Britové kvůli Rohingům odstřihli barmskou armádu od peněz. Odmítají už vzdělávat tamní vojáky

Britové kvůli Rohingům odstřihli barmskou armádu od peněz. Odmítají už vzdělávat tamní vojáky

Britská vláda zastavila finanční pomoc barmské armádě kvůli pokračujícímu násilí v zemi. Reagovala tak na situaci v barmském Arakanském státě, odkud do sousedního Bangladéše uprchlo od 25. srpna více než 400.000 převážně muslimských Rohingů. Vysoký komisař OSN pro lidská práva Zajd Raad Husajn již dříve uvedl, že operace barmských bezpečnostních sil v Arakanském státě vypadají jako učebnicový příklad etnické čistky.

Jak napsal zpravodajský server BBC News, britské ministerstvo obrany nebude barmské armádě poskytovat finanční pomoc ve výši 300.000 liber ročně (asi 8,8 milionu korun), dokud se nynější situace nevyřeší. Tato částka sloužila k financování vzdělávacích kurzů barmské armády.

720p 360p
Rohingové

„Ve světle pokračujícího násilí a vzhledem k našim hlubokým obavám z porušování lidských práv jsme se rozhodli zastavit vzdělávací kurzy poskytované barmské armádě, dokud se nenajde přijatelné řešení nynější situace," uvedl mluvčí ministerstva.

Barmská vůdkyně Do Aun Schan Su Ťij v úterý poprvé promluvila k národu v souvislosti s uprchlickou krizí na hranicích s Bangladéšem. V televizním projevu odsoudila jakékoli porušování lidských práv a řekla, že její vláda je připravena začít s prověřováním rohingských uprchlíků, aby se mohli vrátit. Tento návrat však bude zřejmě velmi problematický, neboť Barma Rohingy považuje za nelegální přistěhovalce a neumožňuje jim získat občanství. Su Ťij také nijak nekomentovala armádní operace v problematickém Arakanském státě, které k uprchlické vlně vedly.

Su Ťij za své polovičaté prohlášení sklidila kritiku od mezinárodního společenství včetně generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese, který uvedl, že Su Ťij má „poslední šanci" zastavit armádní ofenzivu. Barmská vůdkyně odmítla tvrzení, že by byla "příliš měkká" na armádu, a prohlásila, že jejím cílem je národní usmíření.

Nejnovější vlna násilí v Barmě začala, když povstalci z řad Rohingů před necelým měsícem zaútočili v Arakanském státě na několik desítek policejních stanic a vojenských stanovišť. Armáda zahájila protiofenzivu, jejímž cílem je podle kritiků vyhnat Rohingy z Barmy.

Nositelka Nobelovy ceny za mír má na domácí scéně choulostivé postavení. Ústava přetrvávající z dob junty někdejší disidentce brání stát se prezidentkou. Díky ústavě si v Barmě také pořád udržuje silný vliv na politické dění armáda, která má předem zaručených 25 procent parlamentních míst a jejíž vrchní velitel jmenuje také ministry vnitra, obrany a bezpečnosti hranic.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1