Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Česko vyvíjelo jed novičok, trvá na svém Rusko. Navzdory kritice tvrzení zopakovalo v oficiální zprávě

Česko vyvíjelo jed novičok, trvá na svém Rusko. Navzdory kritice tvrzení zopakovalo v oficiální zprávě

Ruské ministerstvo zahraničí dnes v oficiálním dokumentuznovu zařadilo Českou republiku mezi země, které pracovaly na vývoji armádního jedu novičok. Obvinění obsahuje oficiální ministerský text, který úřad podle vlastního dnešního oznámení předal všem cizím velvyslanectvím v Moskvě. Plné znění dokumentu zveřejnila agentura Interfax.

„Je zapotřebí objasnit, proč v 'případu Skripalových' obvinili absolutně neodůvodněně Rusko, když vývoj (látky) pod západním kódovým označením 'novičok' probíhal ve Velké Británii, USA, Švédsku a České republice. Výsledky, jichž tyto země při vytváření nových otravných látek tohoto typu dosáhly, jsou uvedeny ve víc než 200 otevřených zdrojích zemí NATO,“ píše se v dokumentu.

Ruské ministerstvo v prohlášení konstatuje, že chemické zbraně proti Velké Británii nepoužilo. Útok na Sergeje a Juliji Skripalovy, otrávené 4. března v jihoanglickém Salisbury, označuje text za teroristický akt. Obviňuje Londýn, že bezdůvodně útočí na Rusko a na režim konvence o zákazu chemických zbraní, jejíž ustanovení prý Británie ignoruje. Místo respektování dohod se britská strana pustila do „špinavé politizace“ problému a předložila ho Radě bezpečnosti OSN, která k tomu podle prohlášení nemá mandát.

Akce Londýna jsou podle ruského ministerstva zahraničí „z čistě humanitárního hlediska prostě barbarské". Rusko britským úřadům vyčítá, že prý bez objasnění příčin odmítají povolit přístup ruských konzulárních pracovníků k Juliji Skripalové, která má ruské občanství. Přístupu k jejímu otci, bývalému dvojitému agentu, který má podle ruských zdrojů kromě ruského i britské občanství, se ruská strana nedožaduje.

720p 480p 360p 240p
Neviditelní zabijáci

Prohlášení ruského ministerstva zahraničí se nezmiňuje o svědectví několika ruských chemiků, kteří údajně na vývoji látky novičok pracovali. Podle informací tří z nich se armádní jed vyvíjel a vyráběl v tajných chemických laboratořích v Povolží od 70. let přinejmenším do roku 1988 až v kilogramových objemech.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1