Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Den po teroru v centru Stockholmu. 5 otázek, na které známe odpovědi

Den po teroru v centru Stockholmu. 5 otázek, na které známe odpovědi

Zhruba čtyřiadvacet hodin od chvíle, kdy Švédskem otřásl teroristický útok v centru Stockholmu, se zdá být poměrně jasno. Policie tvrdí, že jí v cele sedí muž, který má zběsilou jízdu s ukradeným náklaďákem na svědomí. Ví, o koho se jedná, a zjišťuje souvislosti. Při útoku zemřeli čtyři lidé, zhruba deset dalších zůstává v nemocnicích.

Jak se útok odehrál?

Až překvapivě prostě a rychle. Muž ukradl krátce před činem kamion patřící jednomu z pivovarů ve chvíli, kdy jeho řidič vykládal zboží. Pak si to namířil vstříc rušné nákupní třídě v centru švédské metropole. Kamion vjel do davu a prorazil průčelí luxusního obchodního domu Åhléns a začal hořet.

Vyšetřovatelé uvedli, že se na palubě našlo "technické zařízení", které tam nemělo být. Nepotvrdili ale, že se jednalo o podomácku vyrobenou výbušninu, kterou se nepodařilo odpálit, jak uvedla švédská média.

Jeden z mála záběrů samotného útoku ukazuje, že auto projelo ulicí velmi vysokou rychlostí, což dávalo lidem minimum šance na reakci.

360p 240p
Útok ve Stockholmu zachytila kamera

Kdo útočil?

Podle policie 39letý Uzbek. Otec několika dětí, ale taky muž, kterého tajné služby znaly z minulosti. Zadržet se ho podařilo rychle. Je to muž, kterého policie identifikovala hned jako prvního podezřelého. Teď sedí v cele a odmítá s vyšetřovateli mluvit. "Co zamýšlel, nevíme," řekl šéf policie Dan Eliasson k možným motivům útoku.

V úterý státní zástupce určí, zda bude předveden před soudce. Ten následně rozhodne o vazbě.

Vyšetřovatelé zkoumají telefon podezřelého i jeho profily na sociálních sítích. V potaz berou i podobnost s nedávným útokem v Londýně. Uzbek byl podle dostupných informací inspirovaný Islámským státem.

Jaké jsou následky?

Útok nepřežili přímo na místě čtyři lidi. Zraněných je celkem 15, z čehož zhruba deset zůstává v nemocnicích. Je mezi nimi i jedno dítě.

720p 480p 360p 240p
Lidé utíkají poté, co nákladní vůz najel do davu

Jaké jsou reakce?

Švédsko si oběti útoku připomene v neděli minutou ticha, vlajky ve Stockholmu dnes zavlály na půl žerdi. Lidé se také během dne mohli podepisovat do kondolenční knihy vystavené u vstupu do stockholmské radnice. "Dnes je den smutku," řekl premiér Stefan Löfven, když přišel podobně jako zástupci královské rodiny i mnoho dalších lidí položit kytici nedaleko místa tragédie. "Jsme otevřená, demokratická společnost a tak to také zůstane," prohlásil.

Co to znamená pro Česko?

Připomínku, že teroristická hrozba v Evropě je stále velmi aktuální. Neexistuje ale nic, co by nasvědčovalo jakékoli spojitosti s Českem. "Průběžně konzultujeme bezpečnostní situaci," řekl premiér Sobotka. Zpravodajci však nepřišli s doporučeními či indiciemi, které by odůvodňovaly zvýšení bezpečnostních opatření v Česku, dodal.

 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1