Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Desítky mrtvých po výbuchu v diplomatické čtvrti Kábulu. Poničil i českou ambasádu

720p480p360p240p

V centru afghánského Kábulu ráno došlo k mohutné explozi. Podle místních úřadů ji nepřežilo nejmíň 80 lidí a zraněných je přes 300. Afghánské ministerstvo zdravotnictví uvedlo, že bilance obětí může ještě růst. Ve vládní a diplomatické čtvrti explodovalo auto naložené výbušninami. BBC uvedla, že mezi mrtvými je její řidič a zraněni byli čtyři novináři. Taliban uvedl, že s útokem nemá nic společného.

Tisícovky lidí byly v době exploze, tedy krátce po 8:30 tamního času, na cestě do práce. Mluvčí ministerstva vnitra řekl, že nálož vybuchla na frekventované silnici mezi německým velvyslanectvím a bezpečnostním stanovištěm na náměstí Sanbak. Německá ambasáda je od místa výbuchu podle agentury DPA vzdálená zhruba 300 metrů.

Výbuch poškodil mimo jiné budovy německé a francouzské ambasády. Pracovníci českého velvyslanectví jsou v pořádku, řekla ČTK mluvčí ministerstva zahraničních věcí Michaela Lagronová. Podle ní se útok odehrál asi kilometr od českého zastupitelského úřadu. Budova má zřejmě poškozená okna. 

720p 480p 360p 240p
Exploze v Kábulu

„Francouzská ambasáda, stejně jako německá ambasáda, utrpěla materiální škody,“ řekla rádiu Europe 1 francouzská ministryně pro evropské záležitosti Marielle de Sarnezová. „Nemáme ale v tuto chvíli informace, že by mezi oběťmi byli Francouzi,“ dodala.

Ulice, na níž nálož explodovala, je úzká a z obou stran obehnaná vysokými zdmi, které slouží jako ochrana právě proti explozím. Ta dnešní poničila nejméně 30 automobilů. Televizní stanice Tolo TV hlásila také těžké škody na budovách.

Agentura AP s odvoláním na místní činitele původně hovořila až o pěti desítkách mrtvých. Výbuch otřásl ostře střeženou oblastí, kde je mimo jiné prezidentský palác či sídla zahraničních velvyslanectví.

Obyvatelé afghánské metropole zvyklí na občasné výbuchy podle stanice BBC hovoří o nebývale silné explozi, která vyrážela okna stovky metrů od místa útoku. Na fotografiích na sociálních sítích je vidět hustý oblak dýmu stoupající vysoko nad budovy kábulského centra.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

-1