Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Děsivé příběhy rohingských žen. Po znásilnění barmskými vojáky otěhotněly, teď čelí vyloučení

Děsivé příběhy rohingských žen. Po znásilnění barmskými vojáky otěhotněly, teď čelí vyloučení

 „Je to moje dítě a miluju ji,“ říká 25letá rohingská uprchlice, zatímco zvedá svou měsíční dcerku Jasmin z provizorní postýlky – pytle od rýže připevněného provazem ke stropu. „Ale když se na ni podívám, vybavím si i všechny ty hrůzy,“ popisuje své rozporuplné pocity. Stejně jako řada dalších rohingských žen, se i Meher stala před rokem terčem sexuálních útoků ze strany barmské armády a následkem znásilnění otěhotněla. Těžké osudy znásilněných žen, které se dostávají na okraj rohingské společnosti, přinesla televize CNN.

Meheřiny vzpomínky na okamžik početí její novorozené dcery jsou skutečně děsivé. Otřesný zážitek se odehrál loni v září, kdy byla znásilněna několika členy barmské armády najednou. K útoku došlo v noci, když byla s dětmi sama doma. Vojáci přišli do vesnice, shromáždily všechny ženy a domy zapálili. Ženy s dětmi pak odvedli do lesa, kde je vojáci drželi několik hodin. Vyčerpaná Meher usnula.

Po probuzení spatřila, jak vojáci míří puškami na její děti. „Vyhrožovali, že je zabijí. Prosila jsem je a řekla jim, aby si se mnou dělali, co chtějí, ale je ať nechají být,“ popisuje zdrcující zážitek Meher. Následně ji několik barmských vojáků opakovaně znásilnilo.

Osud Meher bohužel není ojedinělý – ženy i mladé dívky se během útoků na rohingské vesnice, které odstartovaly přesně před rokem v barmském Rakhinském státě, běžně stávaly terčem sexuálních útoků a znásilnění. Jasmin je tak jedno z mnoha nechtěných dětí narozených v posledních týdnech rohingským ženám, které byly barmskými vojáky znásilněny.

Díky neziskovým organizacím mají rohingské uprchlice možnost využít služeb místních kliniky, kde mohou porodit v péči odborníků. Podle odhadů organizace Lékaři bez hranic je v bangladéšských uprchlických táborech v současné době na 30 tisíc těhotných žen, kolik z nich počalo následkem znásilnění, ale nikdo přesně neví.

Infografika - uprchlíci ve světěInfografika - uprchlíci ve světěautor: Info.cz

Podle údajů OSN humanitární organizace v táborech do března letošního roku poskytly pomoc 2700 osobám, které se staly terčem sexuálních útoků. Lékaři bez hranic zase uvádí, že mezi srpnem 2017 a koncem letošního května ošetřili celkem 443 obětí znásilnění. Dalších 102 žen pak měla v péči další nezisková organizace Hope Foundation, podle které jsou tato čísla jen špičkou ledovce a obětí znásilnění se mohly stát tisíce, nebo dokonce desetitisíce rohingských žen.

„V květnu, tedy devět měsíců po zprávách o znásilněních, jsme sledovali mírný nárůst počtu porodů,“ říká pro CNN porodní asistentka Lékařů bez hranic Giulia Maistrelliová s tím, že tři čtvrtiny matek rodí ve svých obydlích bez lékařské péče, o počtu narozených dětí proto nemá úplný přehled. 

Jak ukazují zkušenosti Maistrelliové, rozpolcené pocity Meher při pohledu na Jasmin nejsou ničím ojedinělým. „Často mají v plánu děti po porodu opustit, ale když je uvidí, vytvoří si k nim pouto a rozhodou se, že si je nechají,“ popisuje pocity znásilněných rohingských matek pracovnice Lékařů bez hranic.

Řada žen, které následkem znásilnění barmskými vojáky otěhotněly, se však často rozhodnou vzít věci do vlastních rukou. Doktorům v bangladéšských uprchlických táborech se tak dostalo do péče mnoho uprchlic, které prodělaly potrat bez lékařského dohledu. „Přicházejí s těžkým krvácením,“ říká gynekolog Hope Foundation Nrinmoy Biswas. „Buď si vezmou špatnou dávku léků, nebo si nechají udělat potrat od někoho bez lékařské praxe,“ vysvětluje.

Znásilněné těhotné ženy navíc mnohdy vyhledají péči lékařů až příliš pozdě. V Bangladéši je povoleno uměle přerušit těhotenství do tří měsíců. Kvůli mnohaleté diskriminaci, kterou zažívaly v Barmě, ale velká část rohingských žen nikdy u lékaře nebyla. Některé z nich si tak uvědomí, že jsou těhotné, až v pátém nebo šestém měsíci těhotenství.

To však není případ Hasiny. Bylo jí pouhých patnáct let, když si pro ni přišli barmští vojáci. Že je v jiném stavu, zjistila po pár týdnech. „Koupila jsem si v lékárně nějaké prášky a potratila jsem,“ říká mladá rohingská dívka. „Nejsem vdaná a nikdy bych manžela nenašla, kdybych si dítě nechala. Lituji, že jsem zabila lidský život, ale neměla jsem na výběr,“ dodává šeptem Hasina.

Uprchlický tábor Rohingů v BangladéšiUprchlický tábor Rohingů v Bangladéšiautor: Člověk v tísni

Znásilněné ženy se totiž v muslimské rohingské menšině často dostávají na okraj společnosti. „Přestože jsou oběťmi, ostatní členové společnosti si myslí, že znásilnění je jejich vina,“ říká pediatr a zakladatel Hope Foundation Iftikher Mahmud. Pokud tak ženy neotěhotní, snaží se znásilnění před okolím utajit.

O děsivém zážitku nikomu neřekla ani Dildef, která zažila příchod barmských vojáků, když byl její manžel s dětmi pryč. Poté, co přišli do jejího domu, zavraždili její rodiče a sourozence, pak ji znásilnili. S manželem se potkala až v uprchlickém táboře v Bangladéši, kam se celá zakrvácená dostala po čtyřech dnech. „Pořád se mě ptá, proč jsem tak slabá a neustále brečím, ale já neodpovídám. Kdyby to věděl, nechal by mě,“ říká pro CNN.

Slitování neměl ani manžel Meher. „Řekl mi, že už nejsem jeho manželka, protože jsem měla sex s jiným mužem,“ říká se slzami v očích. Prosila ho a snažila se mu vysvětlit, že se nechala barmskými vojáky znásilnit, aby zachránila život svých dětí. Snaha manžela přesvědčit ale byla marná.

„Celou cestu z Barmy do Bangladéše mě ignoroval,“ říká Meher. Mluvit s ní nezačal ani poté, co dorazili do uprchlického tábora. Když zjistila, že je těhotná, situace se jenom zhoršila. Chtěla si dítě nechat vzít, ale potrat se nepovedl.

„Řekl, že to není jeho dítě a chtěl, abych ho dala do sirotčince,“ vzpomíná Meher, která na porod zůstala úplně sama. Manžel jí totiž odmítl pomoct. „Řekl, že je mu jedno, jestli dítě zemře.“ Porod tak zvládla sama na podlaze bambusové chatrče, která je v uprchlickém táboře jejím novým domovem.

Postupem času se jí podařilo manžela obměkčit. „Teď, když je na světě, tak si s ní hraje, směje se na ni a dává jí lásku,“ říká s úsměvem Meher, manžel totiž konečně začal mluvit i sní. „Skoro všechno je zase normální.“

Zakladatel Hope Foudation však upozorňuje na to, že děti, které se narodily rohingským ženám po znásilnění, budou na první pohled odlišné od těch „čistě“ rohingských. Jejich vyhlídky tak nejsou zrovna růžové a hrozí, že se budou stávat terčem diskriminace. „Lidi se na ně podívají a pravděpodobně budou schopni odhadnout, že to jsou Bamarové, protože mají víc čínských rysů a jejich pleť je světlejší,“ vysvětluje Mahmud.

Na okraji společnosti tak zřejmě nezůstanou jen znásilněné ženy, ale i jejich děti, které ztělesňují hrůzy páchané barmskými vojáky. Že se armáda při nájezdech na rohingské vesnice nezastavila před ničím, dokazuje i příběh pětatřicetileté Senuary. Ta se stala terčem brutálního sexuálního útoku, když byla v osmém měsíci těhotenství.

720p 360p
Rohingové

„Devět vojáků vtrhlo do mého domu, kde zastřelili mého 18letého syna. Pak mě lanem přivázali ke stromu a jeden po druhém mě znásilnili, zatímco mě další tři bili botami a zbraněmi,“ ukazuje jizvy na rukou, které ji po napadení zůstaly. Utrpení bylo nekonečné. Vojáci ji znásilňovali od devíti hodin ráno do tří odpoledne.

„Když mě pustili, byla jsem tak slabá, že jsem sotva pohnula konečky prstů,“ popisuje hrůzný zážitek. Za pomoci bratra a bratrance se následně dostala do Bangladéše, kde porodila mrtvé dítě. „Dodnes mám noční můry a probouzím se v noci celá zpocená,“ uzavírá Senuara svůj děsivý příběh.

 

 

 

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1