Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Dohoda o německé vládě stále není, Merkelová a Schulz se přou kvůli hranici pro příjem běženců

Dohoda o německé vládě stále není, Merkelová a Schulz se přou kvůli hranici pro příjem běženců

Konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokraté (SPD) se sice dohodli, že do Německa nebude přicházet více než 180.000 až 220.000 běženců ročně, neshodují se ale na tom, jestli jde o horní hranici pro příjem uprchlíků, či nikoliv. Jejich spor jen dokládá, jak citlivým tématem nadále migrace v Německu je.

Horní hranici pro příjem uprchlíků na úrovni 200.000 ročně dlouhodobě prosazuje bavorská Křesťanskosociální unie (CSU). Jasně se proti ní naopak staví sociální demokraté, jejichž šéf Martin Schulz na lednovém sjezdu strany slíbil, že s SPD ve vládě nebude mít spolková republika žádnou takovou horní hranici. Tento termín nemá ráda ani kancléřka Angela Merkelová (CDU), která se proti němu opakovaně ohradila v loňské předvolební kampani.

Není proto divu, že budí kontroverze i při nynějším koaličním vyjednávání. Strany se v něm domluvily na formulaci, že počty migrantů "ročně nepřesáhnou rozpětí mezi 180.000 až 220.000". CSU dává hlasitě najevo, jak je s dohodou spokojena. Podle bavorského ministra vnitra Joachima Herrmanna (CSU) se podařilo dosáhnout horní hranice pro příjem uprchlíků.

720p 360p
Wir schaffen das nicht: Éra Merkelové končí. Evropa ztrátí ženu, která si poradila i s Putinem

"Nestanovili jsme žádnou horní hranici," říká stejně rozhodně místopředsedkyně SPD Manuela Schwesigová. Další místopředseda SPD Ralf Stegner dokonce novinářům vysvětloval, jak je potřeba formulaci vnímat z jazykového hlediska. Politikům CSU pak doporučil, aby dohodu neinterpretovali chybně tím, že mluví o horní hranici pro příjem běženců.

Sociální demokraté zdůrazňují, že součástí dohody je i to, že právo na azyl zůstává neomezené. Bude o něj moci požádat každý běženec, který dorazí do spolkové republiky. Co by se stalo, kdyby jich v jednom roce bylo více než 220.000, je podle mnohých otázka.

Ne o všech oblastech vyjednávání se ale vedou lingvistické debaty. Trojici stran se už podařilo domluvit třeba na základních obrysech zákona týkajícího se zahraničních pracovních sil nebo na zvýšení podpory pro rodiny s dětmi. Z ještě neuzavřených témat jsou zřejmě nejproblematičtější otázky reforem ve zdravotnictví a na pracovním trhu.

Především politici CSU by koaliční rozhovory rádi uzavřeli už v neděli. Jako jeden z důvodů uvedli v nadsázce to, že jejich předsedovi Horstu Seehoferovi jede v neděli v 16.05 SEČ vlak z Berlína do Mnichova.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1