Jemen se rozkládá čím dál víc: Saúdové ustupují, na scénu se dravě tlačí Emiráty a mrtvých přibývá | info.cz

Články odjinud

Jemen se rozkládá čím dál víc: Saúdové ustupují, na scénu se dravě tlačí Emiráty a mrtvých přibývá

Připadá vám situace v Jemenu nepřehledná a beznadějná? Nejste sami a zjevně bude ještě hůř. Tento týden vyhlásili separatisté v Adenu, největším přístavu v zemi a bývalém hlavním městě někdejšího Jižního Jemenu, výjimečný stav. Zároveň s ním dali týdenní ultimátum ústřední vládě.

Ajdarús az-Zubajdí, vůdce separatistického hnutí nazvaného Přechodná jižní rada (STC), vyhlásil, že od pondělí 22. ledna mají vládní jednotky znemožněn přístup nejen do adenského přístavu, ale do celé jižní části země. Separatisté požadují, aby stávající prezident Abdarrabu Mansúr Hádí vyhodil premiéra Ahmada Ubajda Daghra a celý jeho kabinet. Na nedělním setkání Rady obvinil az-Zubajdí centrální vládu z „bezuzdné korupce“ a z toho, že „vede dezinformační kampaň proti jihojemenským vůdcům a financuje ji ze státních peněz“.

Odkopnutý spojenec kouše

Přechodná jižní rada (ang. Southern Transitional Council, ar. Madžlisu ‘l-intiqálíal-džanúbí) vznikla před necelým rokem, v květnu 2017, a vyhlásilo ji tzv. Jižní hnutí (al-Hirák al-džanúbí, zkráceně jen al-Hirák), což je politické a polovojenské hnutí, které se zformovalo během druhého volebního období prezidenta Sáliha v roce 2007.

Jižní hnutí požaduje odtržení od Jemenské republiky a poté, co se rozhořel otevřený boj mezi hútíji a vládou v roce 2015, se postavilo na stranu prezidenta Hádího. Ten ale, jak už se tak vládcům občas stává, zapomněl, že není nedotknutelný, a na jaře loňského roku se zbavil populárního adenského guvernéra az-Zubajdího.

Podle Mahera Farruka z amerického think tanku Critical Threats byla důvodem Ajdarúsova nedostatečná loajalita a přílišná náklonnost k Jižnímu hnutí. Az-Zubajdí našel útočiště v čele Přechodné jižní rady, jež čítá 26 členů a najdete mezi nimi i pět guvernérů jižních provincií a dva ministry. Den po vyhlášení existence Rady ji prezident Hádí označil za nelegitimní.

Saúdská Arábie vs. Írán autor: INFO.CZ

Celé by to mohlo působit jen jako další plácnutí do rozbouřených vod jemenské občanské války, obzvlášť když Rada ve stanovisku neuvedla, jak vlastně hodlá vládu v případě nesplnění ultimativních požadavků svrhnout.

Mohlo, kdyby za al-Hirákem v té chvíli nestály Spojené arabské emiráty. Ty Spojené arabské emiráty, které byly dosud v otázce jemenského konfliktu jedna ruka se Saúdskou Arábií, jež podporuje legitimně zvolenou vládu Hádího. Ne, v Jemenu to prostě jednoduše nejde.

Osamostatněné emiráty

Spojené arabské emiráty vstoupily na scénu jemenského konfliktu v roce 2015 jako součást koalice zemí vedené právě Saúdskou Arábií. V té době se hútíjští povstalci, kteří tradičně ovládali severozápad Jemenu, převalili přes celou zemi včetně hlavního města Saná a protože hútíjové jsou šíité a mají podporu Íránu, nešlo nečinně přihlížet, jak se jih Arabského poloostrova dostává do mocenské sféry saúdského úhlavního nepřítele.

Po třech letech marných bojů začíná nyní Saúdská Arábie hovořit o tom, že by se z konfliktu ráda stáhla. Její odchod by mohlo urychlit také prohlášení Německa z 20. ledna, které se rozhodlo, že nebude nadále dodávat zbraně žádné zemi, jež se podílí na jemenském konfliktu. A hlavním odběratelem německé vojenské techniky v regionu je právě Saúdská Arábie. Podle Deutsche Welle do ní v první čtvrtině fiskálního roku 2017 putovaly zbraně za téměř 450 milionů eur. Tam, odkud chce Saúdská Arábie urychleně pryč, se tedy hrnou Emiráty. Pozornost a podporu směřují k jihojemenským separatistům, kteří stojí proti Hádího vládě. Je tedy zřejmé, že to mezi někdejšími blízkými spojenci muselo začít pěkně skřípat.

Stát ve státě

Podle televizní stanice al-Džazíra financují Emiráty výcvik ozbrojených skupin, kterým velí padesátiletý generálmajor az-Zubajdí. Vojenský velitel za sebou nemá – na rozdíl od většiny ostatních výrazných politických postav v arabském světě – bohatou vojenskou kariéru a v roce 2015, kdy se zasadil o vyhnání hútíjů z Adenu, se objevil jako blesk z čistého nebe. Za jeho podíl na osvobození Adenu jej prezident Hádí jmenoval guvernérem, nicméně na výsluní se Ajdarús moc dlouho neohřál. Záhy se totiž objevily zprávy o tom, že přijímá finanční podporu od SAE, kterou využívá na kampaň za odtržení jihu země.

Hádí se v té době nerozzlobil jen na Ajdarúse, ale i na celé Emiráty a korunního prince Abú Zabí Muhammada bin Zájida. Zástupce vrchního velitele ozbrojených sil SAE podle serveru Middle East Eye dokonce vloni v únoru obvinil z toho, že se SAE chovají jako okupanti a ne jako osvoboditelé. Trhlina ve spojenectví sil bojujících proti hútíjům, byla na světě.

Emiráty získávají na jihu na síle a Hádí ji ztrácí. Už před rokem například nenechalo adenské letiště přistát prezidentské letadlo, které muselo zamířit na letiště na Sokotru, ostrově, který patří Jemenu a nachází se zhruba 350 kilometrů daleko od jižního pobřeží. Podle zprávy organizace Human Rights Watch z června loňského roku má Hádí důvod k velké nervozitě. HRW popisuje existenci milicí financovaných a loajálních pouze SAE a vytváření paralelního bezpečnostního systému včetně vlastních věznic. Emiráty zjevně budují na jihu země stát ve státě.

Tři roky k ničemu

Arabské koalici se za tři roky od vstupu do země nepodařilo dosáhnout v zásadě ničeho významnějšího. Hútíjové nadále ovládají hlavní město, Hádí má menší podporu než dřív a čím dál víc se názorově rozcházejí i jednotlivé síly působící na zemi zevnějšku. Co přijde po vypršení týdenního ultimáta, pokud vůbec něco, se uvidí v neděli. Zatím se nezdá, že by se Hádí chystal odvolávat premiéra ani rozpouštět jeho kabinet.

Jedinou jistotou tak zůstává více než 60 tisíc obětí, které už občanská válka má, masivní epidemie cholery a záškrtu, nedostatek čisté vody, léků a riziko hladomoru, jehož vypuknutí je pravděpodobnější než to, že se znepřátelené frakce dokážou v dohledné době domluvit.

 
Přejít na homepageVíce z kategorie

Články odjinud