Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Katalánské referendum nemělo šanci na úspěch, píše prestižní web. Šlo podle něj o účelovou napodobeninu demokracie

720p360p

Nedělní katalánské referendum bylo platonským ideálem ovlivnitelného a zmanipulovatelného hlasování, šlo o napodobeninu demokracie, jejímž smyslem bylo zajistit jediný možný výsledek, tedy většinu pro odtržení. Napsal to dnes na serveru Politico komentátor Tunku Varadarajan, někdejší šéf madridské kanceláře britského deníku The Times.

Připomněl, že katalánský premiér Carles Puigdemont ještě před sečtením výsledků prohlásil, že občané Katalánska si zasloužili právo na nezávislý stát. „To jsou lstivá slova, neboť dopředu zavírají každou debatu o výsledku referenda a přitom nejdou až ke skutečnému prohlášení nezávislosti,“ poznamenává komentátor. Je však podle něj jen otázkou času, kdy se tak stane, a španělská vláda nebude - a ani nesmí - podobnou jednostrannou deklaraci tolerovat.

Ve Španělsku tak nastala patová situace, kdy rozzuřený Madrid ani nekompromisní katalánští separatisté nehodlají ustoupit ze svých pozic. To ale podle komentátora neznamená, že obě strany mají stejnou míru morálních a politických ctností. Španělský stát má na své straně právo a dlouhou historii demokratických kompromisů od roku 1978, kdy byly v zemi ustaveny postfrankistické demokratické instituce. Katalánsko a Katalánci měli všechny vymoženosti autonomie, které si mohli rozumně přát. Jediné další ústupky, které Madridu zbývají, jsou symbolické. Španělsko je už nyní významně decentralizovaný stát, uvádí Politico.

360p
Tvrdé střety s policisty během katalánského referenda

Španělsko tak nebude souhlasit s amputací své vlastní části a EU - s výjimkou belgického premiéra Charlese Michela - má větší rozum než přikládat do separatistického ohně, který by se mohl rozšířit i do dalších zemí. Druhá občanská válka je nepravděpodobná možnost, píše komentátor Politica, jedná se přeci o politickou neshodu v rozvinuté západní demokracii, která je částí unie evropských demokratických zemí. A i ty největší rozpory jsou v podobných zemích řešeny vyjednáváním.

„Madrid bude muset být invenční a vymyslet způsob, jak získat čas a katalánskou dobrou vůli,“ napsal server. Španělsko tak bude muset na katalánské divadlo odpovědět nějakou vlastní podívanou - například ústavní konferencí, v níž by diskutovali na stejné úrovni zástupci všech 17 španělských autonomních regionů. Základem by ale mělo být, že země musí za všech okolností zůstat jednotná, vše ostatní prý může být k debatě.

 

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1