Kimův ústupek, nebo jen prázdné gesto: Co čekat od summitu Severní a Jižní Koreje | info.cz

Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Kimův ústupek, nebo jen prázdné gesto: Co čekat od summitu Severní a Jižní Koreje

Kimův ústupek, nebo jen prázdné gesto: Co čekat od summitu Severní a Jižní Koreje

Je to summit, který ještě před půl rokem čekal málokdo. Setkání vůdců Severní a Jižní Koreje se uskuteční 27. dubna v demilitarizované pohraniční zóně v obci Pchanmundžon. Zásadní je hned v několika ohledech. Půjde o první mezikorejské jednání na nejvyšší úrovni po více než deseti letech a také první od nástupu Kim Čong-una do funkce. Přichází po bouřlivých slovních přestřelkách a výhrůžkách mezi oběma státy, které jsou formálně stále ještě ve válce a které zásadně rozděluje postoj k USA a Donaldu Trumpovi. Jaká jsou největší třecí plochy mezi oběma zeměmi? A o čem budou Mun Če-in a Kim Čong-un jednat?

Nukleární program

Jaderný arzenál KLDR je jedním ze zásadních problémů ve vztazích mezi Severní a Jižní Koreou. Kim Čong-un skrze propagandu státní televize pravidelně vyhrožuje svému jižnímu sousedovi, že jej svými raketami promění v peklo a popel. Slovní výpady navíc donedávna doplňoval zbrojními zkouškami a jadernými testy, které vyvolávaly napětí i mimo Korejský poloostrov a vedly k tvrdým mezinárodním sankcím.

1080p 720p 360p
KLDR: jak vznikl hrozivý režim a proč se (ne)bát jaderného konfliktu

Zlom nastal až s účastí KLDR na zimních olympijských hrách v jihokorejském Pchjongčchangu, kde sportovci obou států soutěžili pod jednou vlajkou. Od chvíle, kdy se na této účasti zástupci obou Korejí dohodli, k žádnému dalšímu raketovému testu nedošlo, výrazně se také zmírnila rétorika Kim Čong-una. Objevují se tak názory, že je severokorejský lídr ochotný jednat alespoň o omezení svého jaderného programu, čemuž nasvědčuje i jeho nedávná schůzka s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem.

KLDR už se nechala slyšet, že proti Jižní Koreji nepoužije jaderné ani konvenční zbraně. Kim by za tento ústupek mohl žádat zmírnění mezinárodních sankcí, které zemi odřízly od nutných zdrojů příjmů. Představa, že se ale svých raket a zbraní vzdá kompletně, je poměrně nereálná.

Sbohem, izolace?

Setkání státníků by mohlo otevřít prostor pro zmírnění izolace Severní Koreje vůči zbytku světa. Představitelé obou státu už se domluvili na zřízení telefonické horké linky, kterou budou mít oba vůdci k dispozici pro přímou komunikaci a která by měla vést ke snížení napětí a normalizaci vztahů. To by mohlo následně otevřít dveře pro jednání s dalšími státy. Už teď se mluví o možné schůzce Kim Čong-una s Donaldem Trumpem, dojít by mohlo i na jednání s Moskvou. První kroky už v rámci budování nových vztahů podniklo i Japonsko, které KLDR zkontaktovalo prostřednictvím své ambasády v Pekingu a nechává se slyšet, že nechce zůstat stranou nové vlny diplomacie. Dá se tak očekávat, že k podobným krokům by řetězově přistoupily i další státy.

USA vs KLDR aneb Konec hádek mezi „Rakeťákem Kimem“ a „šíleným starcem“?

Nepřítel číslo jedna byl pro Severní Koreu dlouhodobě Washington. Krize se navíc vystupňovala s nástupem Donalda Trumpa, který na urážky Kim Čong-una reagoval se stejnou razancí. V loňském roce navíc Severní Korea oznámila, že vyvinula balistickou střelu, která dokáže zasáhnout jakékoliv místo ve Spojených státech. Byly to pak na oplátku Spojené státy, které tlačily na mezinárodní společenství, aby prosadila tvrdší sankce na komunistický režim.

S oteplováním vztahů mezi KLDR a Soulem se zdá, že je větší ochota k jednání i se Spojenými státy. Severní Korea podle poradce jihokorejského prezidenta řekla, že je v případě zahájení jednání s USA ochotna dodržovat moratorium na jaderné a raketové testy. To je i jedna z podmínek, kterou ke schůzce s Kim Čong-unem vznesl i sám Trump. Jasné ale není, jestli se obě země dohodnou na tom, kdo onen prvním krok udělá. Otázkou pak také zůstává případný termín a místo schůzky.

Přeběhlíci a unešení

Napětí mezi KLDR a Jižní Koreou po desetiletí zasahuje do osobních životů rodin v obou zemích. Některé jsou už léta rozdělené, šanci vidět se měly za poslední dekády minimální. Situaci také komplikují případy přeběhlíků ze Severní Koreje, kterým se podařilo dostat přes hranice k jižnímu sousedovi. Režim se pak často tvrdí mstí jejich rodinám, které končí na šibenici nebo v pracovních táborech, často i na několik generací.

Soul také léta upozorňuje na případy unesených jihokorejských občanů, za kterými podle nich stojí KLDR. Během korejské války to bylo podle odhadů víc než 84 tisíc lidí, od konce války v roce 1953 (hlavně pak v 70. letech) pak zhruba čtyři tisíce. K incidentům docházelo ale i po roce 2000 a dodnes, často v demilitarizované zóně ale i přímo v Soulu, kde měli zajetí Jihokorejců pro výzvědy úkol severokorejští agenti.

Byznys v rouše komunismu

Summit by také mohl vést k obnovení průmyslového parku Kesong, na kterém Jižní a Severní Korea od roku 2002 spolupracovaly. Jihokorejci v něm mohli zaměstnávat levnou a schopnou sílu, která mluvila korejsky, Severokorejcům se zase dostávalo mezinárodní měny. V roce 2013 tam 123 jihokorejských společností zaměstnávalo na 53 tisíc severokorejských zaměstnanců. Jejich mzdy, v hodnotě zhruba 90 milionů dolarů ročně, šly přímo severokorejské vládě.

V obdobích, kdy napětí mezi Soulem a Pchjongjangem rostlo, se zóna často zavírala. Naposledy v roce 2016, kdy Jižní Korea v reakci na jaderné testy KLDR všechny své zaměstnance stáhla. Vzhledem k zoufalé finanční situaci KLDR se dá očekávat, že Kim bude na obnově spolupráce apelovat. Výhodná by mohla být znovu i pro Soul.

 

Volby 2018

Senátní volby 2018

Termín senátních voleb Kandidáti do Senátu Voličský průkaz

Komunální volby 2018

Termín komunálních voleb Jak volit do zastupitelstva

V rámci voleb do Senátu není třeba volební lístek nijak upravovat, stačí lístek s vybraným kandidátem vložit do příslušné obálky a vhodit do volební urny. Volby do zastupitelstev fungují jinak, je možné udílet preferenční hlasy. Všechny kandidující subjekty jsou na jednom velkém hlasovacím lístku.

Základní shrnutí informací pro VOLBY 2018 -  Senátní i komunální >>>

Čekají nás teploty nad 40 stupňů, oteplování nejde zastavit, varuje klimatolog z Matfyzu

Vlna veder, která zasáhla v posledních dnech Českou republiku, je důkazem, že klimatická změna dorazila i k nám. Peter Huszár z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy tvrdí, že oteplování lze zastavit jen drastickým snížením emisí. I kdyby se to ale podařilo, nepůjde to hned. Huszár zároveň předpovídá, že pokud nastavený trend bude pokračovat, budeme se stále častěji setkávat s extrémními projevy počasí, a teploty nad 40 stupňů už ani v Česku nebudou výjimkou. Jak nebezpečné je sucho? Proč je ve střední Evropě aktuálně takové vedro? A proč mají lidé dojem, že přicházíme o jaro a podzim? Podívejte se na rozhovor.