Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Kimův ústupek, nebo jen prázdné gesto: Co čekat od summitu Severní a Jižní Koreje

Kimův ústupek, nebo jen prázdné gesto: Co čekat od summitu Severní a Jižní Koreje

Je to summit, který ještě před půl rokem čekal málokdo. Setkání vůdců Severní a Jižní Koreje se uskuteční 27. dubna v demilitarizované pohraniční zóně v obci Pchanmundžon. Zásadní je hned v několika ohledech. Půjde o první mezikorejské jednání na nejvyšší úrovni po více než deseti letech a také první od nástupu Kim Čong-una do funkce. Přichází po bouřlivých slovních přestřelkách a výhrůžkách mezi oběma státy, které jsou formálně stále ještě ve válce a které zásadně rozděluje postoj k USA a Donaldu Trumpovi. Jaká jsou největší třecí plochy mezi oběma zeměmi? A o čem budou Mun Če-in a Kim Čong-un jednat?

Nukleární program

Jaderný arzenál KLDR je jedním ze zásadních problémů ve vztazích mezi Severní a Jižní Koreou. Kim Čong-un skrze propagandu státní televize pravidelně vyhrožuje svému jižnímu sousedovi, že jej svými raketami promění v peklo a popel. Slovní výpady navíc donedávna doplňoval zbrojními zkouškami a jadernými testy, které vyvolávaly napětí i mimo Korejský poloostrov a vedly k tvrdým mezinárodním sankcím.

1080p 720p 360p
KLDR: jak vznikl hrozivý režim a proč se (ne)bát jaderného konfliktu

Zlom nastal až s účastí KLDR na zimních olympijských hrách v jihokorejském Pchjongčchangu, kde sportovci obou států soutěžili pod jednou vlajkou. Od chvíle, kdy se na této účasti zástupci obou Korejí dohodli, k žádnému dalšímu raketovému testu nedošlo, výrazně se také zmírnila rétorika Kim Čong-una. Objevují se tak názory, že je severokorejský lídr ochotný jednat alespoň o omezení svého jaderného programu, čemuž nasvědčuje i jeho nedávná schůzka s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem.

KLDR už se nechala slyšet, že proti Jižní Koreji nepoužije jaderné ani konvenční zbraně. Kim by za tento ústupek mohl žádat zmírnění mezinárodních sankcí, které zemi odřízly od nutných zdrojů příjmů. Představa, že se ale svých raket a zbraní vzdá kompletně, je poměrně nereálná.

Sbohem, izolace?

Setkání státníků by mohlo otevřít prostor pro zmírnění izolace Severní Koreje vůči zbytku světa. Představitelé obou státu už se domluvili na zřízení telefonické horké linky, kterou budou mít oba vůdci k dispozici pro přímou komunikaci a která by měla vést ke snížení napětí a normalizaci vztahů. To by mohlo následně otevřít dveře pro jednání s dalšími státy. Už teď se mluví o možné schůzce Kim Čong-una s Donaldem Trumpem, dojít by mohlo i na jednání s Moskvou. První kroky už v rámci budování nových vztahů podniklo i Japonsko, které KLDR zkontaktovalo prostřednictvím své ambasády v Pekingu a nechává se slyšet, že nechce zůstat stranou nové vlny diplomacie. Dá se tak očekávat, že k podobným krokům by řetězově přistoupily i další státy.

USA vs KLDR aneb Konec hádek mezi „Rakeťákem Kimem“ a „šíleným starcem“?

Nepřítel číslo jedna byl pro Severní Koreu dlouhodobě Washington. Krize se navíc vystupňovala s nástupem Donalda Trumpa, který na urážky Kim Čong-una reagoval se stejnou razancí. V loňském roce navíc Severní Korea oznámila, že vyvinula balistickou střelu, která dokáže zasáhnout jakékoliv místo ve Spojených státech. Byly to pak na oplátku Spojené státy, které tlačily na mezinárodní společenství, aby prosadila tvrdší sankce na komunistický režim.

S oteplováním vztahů mezi KLDR a Soulem se zdá, že je větší ochota k jednání i se Spojenými státy. Severní Korea podle poradce jihokorejského prezidenta řekla, že je v případě zahájení jednání s USA ochotna dodržovat moratorium na jaderné a raketové testy. To je i jedna z podmínek, kterou ke schůzce s Kim Čong-unem vznesl i sám Trump. Jasné ale není, jestli se obě země dohodnou na tom, kdo onen prvním krok udělá. Otázkou pak také zůstává případný termín a místo schůzky.

Přeběhlíci a unešení

Napětí mezi KLDR a Jižní Koreou po desetiletí zasahuje do osobních životů rodin v obou zemích. Některé jsou už léta rozdělené, šanci vidět se měly za poslední dekády minimální. Situaci také komplikují případy přeběhlíků ze Severní Koreje, kterým se podařilo dostat přes hranice k jižnímu sousedovi. Režim se pak často tvrdí mstí jejich rodinám, které končí na šibenici nebo v pracovních táborech, často i na několik generací.

Soul také léta upozorňuje na případy unesených jihokorejských občanů, za kterými podle nich stojí KLDR. Během korejské války to bylo podle odhadů víc než 84 tisíc lidí, od konce války v roce 1953 (hlavně pak v 70. letech) pak zhruba čtyři tisíce. K incidentům docházelo ale i po roce 2000 a dodnes, často v demilitarizované zóně ale i přímo v Soulu, kde měli zajetí Jihokorejců pro výzvědy úkol severokorejští agenti.

Byznys v rouše komunismu

Summit by také mohl vést k obnovení průmyslového parku Kesong, na kterém Jižní a Severní Korea od roku 2002 spolupracovaly. Jihokorejci v něm mohli zaměstnávat levnou a schopnou sílu, která mluvila korejsky, Severokorejcům se zase dostávalo mezinárodní měny. V roce 2013 tam 123 jihokorejských společností zaměstnávalo na 53 tisíc severokorejských zaměstnanců. Jejich mzdy, v hodnotě zhruba 90 milionů dolarů ročně, šly přímo severokorejské vládě.

V obdobích, kdy napětí mezi Soulem a Pchjongjangem rostlo, se zóna často zavírala. Naposledy v roce 2016, kdy Jižní Korea v reakci na jaderné testy KLDR všechny své zaměstnance stáhla. Vzhledem k zoufalé finanční situaci KLDR se dá očekávat, že Kim bude na obnově spolupráce apelovat. Výhodná by mohla být znovu i pro Soul.

 

Skupinka cizinců v centru Prahy brutálně napadla číšníka. Šli na něj v sedmi, je ve velmi vážném stavu

Pražští kriminalisté hledají skupinu sedmi mužů, zřejmě cizinců, kteří v sobotu večer napadli číšníka na zahrádce restaurace ve Vladislavově ulici. Muž skončil ve velmi vážném stavu na jednotce intenzivní péče a podstoupil operaci hlavy. Za těžké ublížení na zdraví a výtržnictví hrozí pachatelům v případě odsouzení až deset let vězení.

Na webu zveřejnili policisté fotografie všech sedmi podezřelých i video z napadení, které se odehrálo na náměstíčku u obchodního centra Quadrio. Záběry najdete na konci článku.

Číšník se dostal do konfliktu s hledanými poté, co je upozornil, že nemohou na zahrádce konzumovat donesený alkohol. "Skupina sedmi mužů zaútočila na personál restaurace, jednoho číšníka povalili na zem a tam ho začali mlátit pěstmi a kopat do něj. Když poškozený zůstal bezvládně ležet na zemi, tak podezřelí z místa utekli na tramvaj číslo 14 a odjeli směrem na Karlovo náměstí," popsal napadení mluvčí policie.

Link

Kriminalisté na základě dosavadního vyšetřování předpokládají, že podezřelí jsou cizinci, kteří by mohli bydlet v hotelu, penzionu či jiném typu ubytování v Praze nebo okolí. "Proto prosíme především recepční a všechny jiné svědky, jestli muže viděli nebo vědí, kde by se mohli nacházet, ať kontaktují tísňovou linku 158," uvedl mluvčí.

4934827:article:true:true:true

4934826:article:true:true:true

4934825:article:true:true:true

-1