Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Komentář: Afrika nikam neuplave. Evropa musí ve vlastním zájmu expandovat na černý kontinent

Komentář: Afrika nikam neuplave. Evropa musí ve vlastním zájmu expandovat na černý kontinent

Pomůžeme jim u nich doma. Myšleno migrantům z Afriky. Z této věty se stalo zaklínadlo těch politiků, kteří se v další větě dušují, že ve své zemi nepřijmou jediného běžence. Viz Andrej Babiš. Má ale Evropa představu, jak černému kontinentu pomoci? Vyslyšíme volání populistů a omezíme se na střelbu do lodí s migranty? Nebo se přidáme k nejsmělejším Evropanům a třeba i něco vyděláme?

„Evropská unie musí připravit cosi jako Marshallův plán pro Afriku, do které pak zapojí konkrétní partnery,“ nechal se pro agenturu AFP s odkazem na americkou poválečnou pomoc Evropě slyšet belgický premiér Charles Michel.

„Afrika nepotřebuje charitu, ale opravdové a rovnoprávné partnerství,“ prohlásil před kontinentálním parlamentem šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker. A dodal, že Unie během následujících pěti let na černém kontinentě vytvoří 10 milionů nových pracovních míst. Umožní prý také africkým studentům i výzkumníkům expertní pobyty v EU. Do titulků středoevropských médií se přesto nejčastěji probojoval jeho slib posílit evropské hranice (ve snaze předejít migraci) o 10 tisíc nových strážců, a to během dalších dvou let.

Pomineme-li fakt, že belgická správa afrického Konga patřila k nejostudnějším kapitolám koloniálních dějin, šéf bruselské vlády má nejen pravdu, ale nastínil i smělý a nezbytný plán. Afrika opravdu nikam neuplave (naopak, jako kontinent se soustavně pohybuje k severu, byť po centimetrech ročně). Nezmění-li se demografické trendy, budou kolem roku 2050 Afriku obývat 2,4 miliardy lidí, což je zhruba dvojnásobek současného počtu. Koncem století by u jižních sousedů mohly žít až 4 miliardy lidí.

Evropa by v Africe nebyla horší než Čína

Co se pozvání studentů na starý kontinent týče, je zřejmé, že ryzím rasistům vyhovovat nemůže. Už teď jim je přece jasné, že zde Afričané nejen zůstanou, ale budou páchat všelijaké zločiny, ba znečistí evropskou rasu, ať už to znamená cokoli. Odchod nejschopnějších mozků ale vadí samozřejmě i zemím jejich původu, i když z něj mohou časem zprostředkovaně profitovat. Evropanům netrpícím předsudky ovšem příchod schopných cizinců vadit nebude.

A vytváření pracovních míst v Africe? Přímo na místě? Určitě. Co to říci natvrdo? Unie by se měla začít chovat jako globální hospodářská velmoc a jednoznačně – politicky i ekonomicky – podporovat expanzi evropských podniků na jih. Ze strategických důvodů. Že to může připomínat koloniální časy? Ne, pokud se Evropané z historie poučí. Navíc se tu nemohou chovat hůře než Čína, která je jen s trochou nadsázky novým koloniálním pánem Afriky. Evropa totiž na rozdíl od rudého asijského obra nelikviduje opoziční politiky a novináře, kteří tak stále mohou – ba musí – chování svých vlád i podnikatelů kontrolovat.

720p 360p
PROČ: Migrace z Afriky. Problém, který jen tak neskončí

Nenechme si znovu vzít sen o Togu!

EU může pomoci rovněž africkým obchodníkům, když jim otevře trhy. Celkem 49 z 54 zemí černého kontinentu už podepsalo dohodu o Africké zóně volného obchodu (ACFTA) a do konce roku k ní hodlá přistoupit i tak zapouzdřená země jako Eritrea. Podle představ politiků by mohlo dojít k vytvoření bezcelní zóny sahající od Jižní Afriky po Skandinávii.

Omšelé podnikatelské klišé říká, že krize je vždy i příležitostí. Obchodníci s nenávistí zvyšují hradby pevnosti Evropa a hloubí příkopy mezi unijními zeměmi, aby pak vzájemně se nenávidící státečky dokázali snáze opanovat. Objevitelé i obchodníci, tedy kromě vojáků, vždy hleděli dále, za horizont. Hrstka nejodvážnějších Čechů po první světové válce snila o kolonii či spíše zámořském území, přičemž řeč šla i o africkém Togu. Smáli se jim, že jde o bláznovství, kuriozitu.

Nyní mají Češi novou šanci vyplnit si sen o imaginárním Togu (kterému se tímto omlouvám). Také ale mohou – po vzoru svých politiků – zůstat v kotlince a z vlastní lenosti vinit příslovečně zlý Brusel.

 

Šokující zjištění vědců: Pokud nejíte sladké, ohrožujete vlastní zdraví

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Diety chudé na sacharidy, jako je například Dukanova nebo Atkinsova dieta, jsou velmi módní, zvláště pro své rychlé a výrazné účinky. Tyto diety omezují či vylučují ze stravy všechny sacharidy, včetně rychle vstřebatelných cukrů (obsažených třeba v moučnících) a pomalu vstřebatelných cukrů (jsou například v chlebu, těstovinách či rýži). Stoupenci takové diety vyřazují z jídelníčku rovněž ovoce a zeleninu. Jejich strava naopak obsahuje hodně proteinů a tuků. To je ovšem nebezpečná volba.

Výzkum profesora Macieje Banacha z Lodžské univerzity ukazuje, že dieta chudá na sacharidy představuje v dlouhodobé perspektivě riziko pro zdraví. Tým vědců sledoval 11 let více než 24.000 dobrovolníků, mužů i žen. Všichni drželi dietu, ale nikoli stejnou. Když vědci zjistili jejich zdravotní stav, životní styl a výživu, srovnávali rizika předčasné smrti.

Link

Účastníkům studie, kteří nejedli sacharidy, hrozilo o 32 procent vyšší nebezpečí, že zemřou o šest let dříve, než ti, jejichž strava obsahovala hodně sacharidů. Riziko, že člověk podlehne kardiovaskulární chorobě, vzrostlo o 50 procent, jestliže dotyčná osoba konzumovala málo sacharidů či dokonce žádné. U rakoviny bylo riziko o 30 procent vyšší.

Studie také ukázala, že osobám s normální váhou, které se rozhodly držet takovou dietu, hrozilo větší riziko předčasného úmrtí než lidem obézním. Výsledky se potvrdily i poté, co bylo přihlédnuto ke konzumaci alkoholu, kouření, fyzické aktivitě či chorobám jako je vysoký krevní tlak.

Podle autorů studie nejsou tyto výsledky spojeny jen s nízkým přísunem sacharidů. Souvisejí zřejmě i se zvýšenou konzumací proteinů a tuků. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nadměrná konzumace červeného masa a uzenin bohatých na cholesterol a nasycené tuky přispívá ke vzniku některých druhů rakoviny, zejména střev a konečníku. Tyto látky mají rovněž na svědomí kardiovaskulární choroby. Navíc může hrát roli i snížená konzumace minerálních látek a vitamínů.

Link

Francouzská Národní agentura pro bezpečnost potravin (ANSES) varuje před "klinickými, biologickými a psychickými dopady" spojenými s odtučňovacími dietami. Vzhledem k nedostatku některých živin mohou nastat problémy s kostmi či s metabolismem. V dlouhodobé perspektivě tyto diety vedou k bludnému kruhu, kdy člověk znovu nabere shozené kilogramy.

Jestliže jsou diety chudé na sacharidy v krátkodobé perspektivě účinné, jsou dlouhodobě riskantní a neměly by být doporučovány, varuje profesor Banach. Je totiž důležité nevynechávat jeden druh potravy. Sacharidy, proteiny a tuky jsou pro stravování nezbytné. Podle nutričních poradců je výživová potřeba člověka pokryta, jestliže se strava skládá z asi 50 procent sacharidů, 20 procent proteinů a 30 procent tuků.

-1