Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv
do vaší e-mailové schránky

Newsletter
Přihlásit se k odběru

Merkelová odepsala Trumpa. EU může posílit, USA skončí v izolaci, tvrdí analytik

Merkelová odepsala Trumpa. EU může posílit, USA skončí v izolaci, tvrdí analytik

Po zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem komentátoři začali prorokovat, že vztahy mezi Evropou a Spojenými státy nebudou, co bývaly, a včerejší prohlášení německé kancléřky Angely Merkelové tyto obavy jen posílilo. „My Evropané musíme svůj osud vzít skutečně do svých rukou,“ řekla s odkazem na politiku Donalda Trumpa i odchod Británie z Evropské unie. Její prohlášení podrobně analyzují americká i německá média, například deník New York Times komentář Merkelové vidí jako „zemětřesení v transatlantických vztazích“. Přestože se vazby přes Atlantik určitě změní, není to podle analytika Petra Boháčka potřeba brát tragicky. Pro Evropu je to příležitost, aby se posílila a „začala se vnímat jako velmoc“. Komu to naopak uškodí, budou Spojené státy.  

Merkelová během včerejší předvolební akce v Mnichově také dodala, že doby, kdy se Evropa plně spoléhala na jiné, je „do jisté míry pryč“. Evropa by se podle Merkelové měla konečně postavit na vlastní nohy, i když by stále měla udržovat přátelské vztahy s USA a Británií a „pokud to jen trochu půjde i s Ruskem a dalšími zeměmi“. „Ale za svou budoucnost, za svůj osud, musíme bojovat sami jako Evropané,“ dodala kancléřka.

Na rozdíl od amerických a německých médií, která slova Merkelové vnímají jako zásadní obrat v transatlantických vztazích, to analytik z Asociace pro mezinárodní otázky Petr Boháček tak horké nevidí.

„Konečně to dotlačí Evropu k tomu, aby budovala své kapacity a začala se sama vnímat jako jedna z velmocí vedle Ameriky nebo Číny. Evropa má samozřejmě problémy, co se týče jednoty, ale v situaci, kdy začíná být nutné, aby byla schopná prosadit své vlastní zájmy, a už se nemůže tolik spoléhat na transatlantické vazby, budou muset státy budovat ekonomickou a bezpečnostní sílu v Evropě jako takové,“ tvrdí odborník na politiku USA a transatlantické vztahy.

Změny politiky Spojených států v čele s Trumpem a oslabení vzájemných vztahů podle něj Evropu neoslabí, naopak by tohoto měla využít ve vlastní prospěch. „Myslím si, že co se týče zvyšování síly, napomůže to Evropě, protože jí nic jiného nezbude. Zároveň se ale nedomnívám, že by to nahrálo zemím, jako je Čína nebo Rusko. Spíš to pomůže rozvinout ty vztahy mezi zeměmi a uškodí to Spojeným státům,“ dodává.

720p 480p 360p 240p
Trumpovy přešlapy

Od nástupu Donalda Trumpa do Bílého domu se zahraniční politika a vztahy s americkými spojenci změnily, v mnoha ohledech však Trump v porovnání s prvotními radikálními prohlášeními zkrotnul. I to by mohlo budoucím vztahům s Evropou pomoct. „Pro Spojené státy je to naprosto zásadní změna, ale zase to nemůžeme vnímat úplně hystericky, protože zatím byl republikánský politický establishment schopný Trumpa do určité míry navést na správnou cestu,“ říká Boháček.

USA se izoluje nejen od Evropy, ale od celého světa

Kancléřčina slova přišly jen pár okamžiků po skončení summitu G7, který doprovázely výrazné neshody mezi Spojenými státy a zbylými šesti nejvyspělejšími ekonomikami. Kamenem úrazu se stal bod o boji proti globálnímu oteplování. Jediným, kdo pod výzvu k naplňování pařížské dohody o ochraně klimatu z roku 2015, kterou podpořilo 177 států světa, na víkendovém summitu nepřipojil svůj podpis, byl americký prezident Trump. Právě to považuje Boháček za důležité.

„Do určité míry je Trumpva administrativa otřesem, ale je zajímavé, že se prohlášení kancléřky nestalo v kontextu summitu NATO, ale v kontextu jednání G7 a toho, že Spojené státy nesouhlasily se společným přístupem v boji proti změně klimatu. Je proto důležité, že se to nestalo na poli bezpečnosti, ale v souvislosti s tímto globálním tématem,“ říká analytik s tím, že to bude izolovat USA nejen od Evropy, ale také od ostatních zemí, které se rozhodli ke klimatické smlouvě přistoupit.

Přesto si Evropa nemůže být jistá ani v oblasti bezpečnosti – v tomto ohledu se neshody s Trumpovou administrativou už v minulosti objevily. „Evropa si proto uvědomuje, že se o bezpečnost bude muset starat sama, protože dvě procenta HDP, o kterých se mluví v rámci NATO a Trump je dlouhodobě požaduje, jsou pro Evropu – zejména pro Německo, Česko nebo Slovensko – naprosto nereálná a myslím si, že je ani nehodlají plnit,“ říká Boháček s tím, že se evropské země zřejmě začnou soustředit na sdílení výdajů na obranu v rámci Evropy.

K zásadním změnám v rámci NATO podle něj přesto nedojde. „Trumpova administrativa dokonce plánuje, že navýší rozpočet spojeneckých sil v Evropě. Takže problémem pro budoucnost transatlantických zemích leží hlavně v oblasti ekonomiky a boje proti změnám klimatu,“ myslí si expert na transatlantické vztahy. Obchodní vazby mezi Evropou a Spojenými státy jsou podle něj ale tak silné, že i kdyby je chtěl Donald Trump opravdu nějak narušit a zavést víc protekcionistických opatření, finanční elita by nic takového nedovolila.

Podle německých médií, včetně deníku Tagesspiegel nebo listu Flensburger Tageblatt, je však víkendový summit a prohlášení Merkelové jasným signálem, aby si Evropa začala hledat spojence v Asii nebo v Kanadě. „Jak EU, tak NATO a G7 teď vědí, s kým mají co do činění, a že se z Washingtonu v příštích letech nedá nic očekávat. Evropa a země jako Japonsko, Kanada nebo Čína se sblíží. Trump se mýlí, když si myslí, že se prosadil. Ztratil spojence, dlouholeté přátele a možnost utvořit koalici, která by prospívala také USA,“ píše Flensburger Tageblatt.

 

Kouká jako vyvoraná myš, nebo hledí jak žaba z kyšky? Mapy ukazují, jak se napříč ČR liší používání slov

Některá slova patří do nářečí nebo jsou pevně spojená s určitým regionem, třeba šufánek (naběračka) či zapackovat (klopýtnout). Co ale třeba slova jako koukat se, dívat se a hledět – máte pocit, že je jen tak volně zaměňujeme nebo volíme třeba podle formálnosti situace? Ve skutečnosti byla nebo jsou všechna tato slova regionálně vázaná.

Neznamená to sice, že by se v určité oblasti používalo výhradně jen jedno z nich, ale jsou oblasti, ve kterých je znatelná tendence volit některé z nich častěji.

U trojice slov koukat, dívat, hledět je současná situace podobná té původní nářeční. V Čechách i na Moravě se díváme, ale v Čechách se navíc často i koukáme. Na střední a východní Moravě a v části Slezska navíc i hledíme. Rozdíly se zachovávají i v ustálených spojeních kouká jako vyvoraná myš nebo hledí jak žaba z kyšky.

 

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají

Kde lidé spíše hledí a kde spíše koukají • Foto https://syd.korpus.cz/

Link

Co děláme, když nás tlačí čas? V severní polovině Čech a také v části Moravy se pospíchá, kdežto v jihozápadní části Čech se častěji chvátá. Na východě Čech se spěchá, což dříve plynule přecházelo ve středomoravské spíchá, které ale dnes slyšíme už jen výjimečně.

V Českém jazykovém atlasu najdeme zaznamenané i další zeměpisné rozdíly u běžně užívaných slov, které však už v dnešní mluvě nejsou tak patrné. Zatímco v severovýchodní polovině Čech a na severní a severozápadní Moravě se říkalo, že je člověk bojácný, v jihozápadní polovině Čech a na jihozápadní a střední Moravě se používalo spíš označení bázlivý.

 

Je bojácný, nebo bázlivý?

Je bojácný, nebo bázlivý? • Foto Český jazykový atlas, Ústav pro jazyk český AV ČR 2012, http://cja.ujc.cas.cz

Link

Člověku bez pokrývky hlavy se říkalo v severovýchodní polovině Čech vlasatý, v jihozápadní prostovlasý. Když se někomu nechtělo pracovat, byl na většině území Čech prostě líný, ale na jižním okraji lenivý a na Moravě lenošný nebo dokonce shnilý (což se používá dodneška).

Porovnání dalších dvojic slov najdete v aplikaci SyD Českého národního korpusu

Další mapy, které ukazují, jak odlišnou mají lidé tendenci používat obecně známá slova naleznete na webu Reflex.cz. 

 

Komunální volby 2018 se blíží. Aktuální informace i zpravodajství o sestavování politických koalic naleznete zde>>>

Blíží se senátní volby. Aktuální informace a zpravodajství naleznete zde>>>

-1